Magazín Experiment: Jak funguje plazmové zplyňování odpadu? A dá se rehabilitovat s pacienty v kritickém stavu?
- 00:00 témata magazínu;
- 00:33 plazmové zplyňování odpadu;
- 04:37 rozhovor s Tomášem Chráskou, ředitelem Ústavu fyziky plazmatu AV ČR;
- 08:40 návrat amerických astronautů z Mezinárodní vesmírné stanice;
- 10:30 předcházení slabosti svalů a nervů u kriticky nemocných pacientů;
- 14:18 rozhovor s Ivanou Štětkářovou, přednostkou neurologické kliniky;
- 18:07 ohřívání většího množství jídla.
Plazmový hořák neboli plazmatron vznikl před půl stoletím pro testy vesmírných lodí měsíčního programu Apollo. Dnes jej využívá technologie plazmového zplyňování odpadu, která jakýkoli odpad ekologicky přemění na syntézní plyn.
Dva reaktory pro plazmové zplyňování mají ve vědeckotechnickém parku v Dubé u České Lípy. Menší reaktor 3. generace, který dokáže zpracovat mezi 50 a 60 kilogramy materiálu za hodinu, si prohlížíme s Milanem Křikavou, technologickým ředitelem společnosti Millenium Technologies.
Z odpadu užitečné suroviny
Ve vacích vedle reaktoru na zplyňování čeká drobná šedá drť – pozůstatky vrtulí z větrných elektráren. Milan Křikava popisuje, že tento vstupní materiál se nasype do zařízení, které ho přemění na syntézní plyn odcházející přechodovým černým potrubím a strusku.
Ta vytéká bočním výstupem ve formě taveniny o teplotě kolem 1400 °C a v grafitovém kelímku postupně vychladne v pevnou černou hmotu. „Říká se tomu vitrifikovaná struska, protože má skelný vzhled,“ doplňuje Milan Křikava.
Syntézní plyn vzniklý plazmovým zplyňováním může sloužit jako zdroj energie, strusku lze využít jako složku stavebních materiálů.
Čtěte také
V areálu v Dubé mají ještě druhý, větší reaktor s kapacitou 500 kilogramů zplyněného materiálu za hodinu. „Oproti tomu menšímu reaktoru je toto kompletní technologický cyklus, od vsázky paliva přes chlazení a čištění syntézního plynu,“ upřesňuje ředitel Marek Lang.
Samotná zplyňovací reakce probíhá v černém válci ve tvaru přesýpacích hodin, kde je umístěný plazmatron. „Reaktor slouží zejména k testování technologie a jednotlivých technologických komponent, protože jsme pořád ve fázi vývoje,“ vysvětluje ředitel společnosti Marek Lang.
Plamen, který nehoří
Co se děje uvnitř, samozřejmě zvenku nevidíme, a tak mi technický ředitel Millenium Technologies Milan Křikava na videu ukazuje, jak funguje plazmový hořák. Na první pohled vypadá jako úzká ocelová trubka s elektrodami.
„To, co proudí z plazmatronu, není plamen, ale ionizovaný plyn, takzvané plazma, které je naším zdrojem tepelné energie. Vstupní surovinou je většinou nějaká organická sloučenina. Následně se začíná formovat syntézní plyn, což je oxid uhelnatý, vodík, voda…“ popisuje.
V místě, kde plazmatron generuje nejvyšší teplotu, se podle Milana Křikavy dá naměřit až 5000 °C. Se vzdáleností od zdroje ale plazma velmi rychle chladne a na špičce zdánlivého plamene je teplota kolem 1500 °C.
Ekologické, efektivní, ale drahé
První komerční reaktory se začaly stavět v Japonsku na začátku 21. století. Zatím jich ale ve světě moc nenajdeme, přestože mají nesporné výhody z hlediska ekologického zpracování odpadů. Kromě doladění v otázce technologií limituje rozšíření plazmového zplyňování i jeho nákladnost – ať už jde o vstupní investici, nebo o samotný provoz.
„Současné technologie spalování komunálního odpadu jsou výrazně levnější, ale doba se může postupně měnit,“ věří ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd Tomáš Chráska. „V tuto chvíli to může být výhodné použít na odpady, které jsou nebezpečné a mohou obsahovat nějaké patogeny třeba z nemocnic nebo z čistírenských kalů.“
Obrovskou výhodou plazmového zplyňování je, že při něm vznikají pouze látky, které se dají dál použít například v chemickém průmyslu i v dalších odvětvích. Tato technologie je navíc vysoce efektivní a má nulovou uhlíkovou stopu. Také proto se dá podle Tomáše Chrásky očekávat, že se bude v blízké budoucnosti dál rozvíjet, a to i na komerční bázi.
Co to vlastně je plazma a jak vzniká? Dá se předcházet slabosti svalů a nervů u kriticky nemocných v intenzivní péči? A proč je důležité při ohřívání jídla znát i jeho elektromagnetické parametry? Poslechněte si celý Magazín Experiment.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
125 letadel, 18 hodin, 13 tun. Přečtěte si, jak probíhal americký útok na íránský jaderný program
-
‚Evropu už moc nezajímá, jestli mají v Rusku iPhony, jde o ty velké věci.‘ EU schvaluje 18. balík sankcí
-
Volání po impeachmentu i početná podpora. Američtí politici reagují na útok Trumpa na Írán
-
Írán volí mezi řadou špatných možností reakce na útok. Ani nedělat nic ale nezaručí bezpečí, říká expert