Oceněný přístroj CaviPlasma rychle ničí hormony i zbytky léků. Čistí vodu pomocí plazmatu
Technologická agentura České republiky ve čtvrtek večer ocenila čtyři nejlepší aplikované výzkumy posledního roku. V kategorii Společnost vyhrál projekt CaviPlasma. Jeho základem je přístroj na čištění vody. V tisících litrech vody za hodinu dokáže zničit chemické i biologické škodliviny. Od zbytků léků, hormonů až po sinice.
Když Pavel Sťahel z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity zapne přístroj CaviPlasma, na jeho hlavní části je vidět rozšiřující se trubička, ve které rychle proudí voda. „V té trubičce přeměňujeme kapalnou fázi na plynnou,“ uvedl Sťahel.
„Odborně se tomu říká hydrodynamická kavitace,“ doplnil k přeměně vody na plyn Sťahel. Na obou stranách této trubice jsou elektrody. Když se do nich pustí elektrický proud, trubice zfialoví. „Teď jsme zapálili plazma,“ popsal Sťahel.
Čištění vody plazmatem
Plazma se využívá k čištění vody. „Můžeme vyčistit z vody různé kontaminanty. Z těch chemických jsou to různá farmaka, pesticidy a hormony. Z těch biologických jsou to bakterie, sinice a další kontaminanty,“ řekl Sťahel.
Plazma ve výbojové komoře vytváří prostředí, které škodliviny ničí. „UV záření a další reaktivní částice jako elektrony, ionty, radikály, a tak dál,“ dodal Sťahel.
Čistit vodu plazmatem se už mnoho let snaží vědci po celém světě. Zatím se jim to ale daří jen v malých objemech. „Do teď byly úpravy do litru za hodinu. Naše zařízení umí udělat 4000 litrů za hodinu, nebo dokonce 15 000 litrů za hodinu. Už se pohybujeme v průmyslových objemech,“ popsal Sťahel.
Přístroj CaviPlasma totiž spojuje čištění plazmatem s kavitací. Ta ve vodě zlepšuje účinky plazmatických výbojů. „Vznikne nízký tlak, kolem 2 000 pascalů. A potom zapálíme výboj. A ten výboj za toho nízkého tlaku má podstatně větší rozměry, než by tomu bylo za atmosférického tlaku,“ řekl Sťahel. „A toto se odrazí ve vyšší účinnosti odbourávání různých těch kontaminantů při tak vysokých průtocích,“ dodal.
Využití CaviPlasmy
Zařízení dokáže koncentraci různých škodlivin snížit většinou alespoň o desítky procent. A některé odstraní skoro úplně. „Například u hormonální antikoncepce z 90 až 95 procent. Látky z léčení bolesti i většinu antibiotik nebo psychofarmak jsme schopni odstraňovat zhruba ze 75 až 90 procent,“ uvedl Blahoslav Maršálek z Botanického ústavu Akademie věd České republiky.
Přístroj by byl v čistírnách odpadních vod úplně na konci celého procesu pro poslední dočištění. Zprvu by se hodil spíše do čistíren menších měst a vesnic anebo přímo u konkrétních staveb. „Jako jsou nemocnice, LDN, domovy seniorů, které opravdu spotřebovávají velké množství farmak a taktéž to vytváří významný zdroj znečištění,“ popsal Maršálek.
CaviPlasma ničí také sinice, a tak by se hodila třeba pro čištění hasičských nádrží nebo pro chovatele ryb. Nezabíjí totiž řasy. „Ryby tím pádem mají dostatek živin i kyslíku. Na rozdíl od aplikace toxických látek proti sinicím, toto zařízení je schopno opravdu zabít sinice a řasy nechat žít,“ uvedl Maršálek.
Čtěte také
Plazma ve vodě navíc zanechává dezinfekční látky. A toho by mohly využít třeba bezpečnostní složky, protože celé zařízení se vleze i do auta. „Když projdeme několikrát vodu čistou, kohoutkovou tímto zařízením, tak se tam nakumulují peroxidy a vznikne nám takhle dezinfekční voda,“ vysvětlil Maršálek.
„A my si to vyrobíme kdekoliv. Při tragických událostech, v armádních misích, kde jsou fakt nebezpečné situace a nechcete tam vozit chlór, peroxid v cisternách,“ uvedl Maršálek. Vědci teď spolupracují se soukromou společností, která by přístroj mohla začít komerčně vyrábět za rok až dva.
Související
-
Hormony, pesticidy, antibiotika. V Brně vyvinuli technologii recyklace vody. Chybí ale legislativa
Recyklace vody z čistíren je v jižní Evropě nebo v Izraeli běžná věc. České technologie ani česká legislativa to ale zatím neumožňují. Projekt Oktagon by to mohl změnit.
-
Půda není kontaminovaná jen pesticidy. Jak ovlivňují potravinový řetězec třeba běžná léčiva?
Česká zemědělská univerzita založila takzvané Centrum excelentního výzkumu. V projektu NutRisk budou vědci zjišťovat, jak škodliviny v půdě ovlivňují organismy v přírodě.
