Živiny z odpadu na druhou. Čistírenský kal může stromům pomoci prospívat v suchu
Čistírenský kal. Materiál, kterého je v čistírnách odpadních vod přebytek. Přitom je plný živin. Vědci z brněnské Mendelovy univerzity ho proto zkouší přidávat do substrátu u stromů. V budoucnosti by tak kaly mohly pomoci stromům lépe se uchytit ve městech nebo ve znehodnocených krajinách, třeba v lomech.
„Vidíme tady v především kamení a trochu jemného tmavého materiálu. Tento prostor, který má přibližně délku tři metry a šířku asi metr, je takovým obřím testovacím květináčem,“ říká Aleš Kučera z Ústavu geologie a pedologie Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity. Přišli jsme na pokusnou plochu kousek od Českého Brodu. Je tu 21 stromů, na kterých vědci zkoumají efektivitu substrátu, který má v sobě podíl čistírenského kalu.
„Kal je v principu plný živin a může zlepšovat růst rostlin,“ vysvětluje Kučera. Vědci z Mendelovy univerzity vytvořili substráty třeba pro vysazování stromů ve školkách anebo tam, kde mají stromy jakkoli ztížené podmínky: „Třeba těžební plochy, pískovny. Mohou to být třeba i odkaliště,“ vyjmenovává vědec.
Odpad na druhou
Kaly jsou ale v podstatě odpadem na druhou. Je to odpad vznikající při čištění odpadu, a to s sebou nese i negativa. „Je to koktejl různých chemických látek. O některých z nich se teprve dozvídáme. Jejich množství, jejich účinek na životní prostředí, způsoby, kterými vstupují do potravních řetězců, do rostlin a podobně,“ objasňuje Aleš Kučera.
Čistírenské kaly se totiž používají v zemědělství, jak upozorňuje vedoucí výzkumu Valerie Vranová z Mendelovy univerzity: „V současné době se rozprostírají na zemědělskou půdu. My jsme se snažili o vhodnější využítí těchto kalů,“ A to je podle vědců právě v lesnictví anebo v arboristice. Substráty s kaly navíc kompostují, a tím množství škodlivin snižují.
„U některých farmak se nám povedlo koncentrace snížit přibližně na polovinu, u některých méně. Když si to vezmeme do ruky, při přivonění spíš voní zeminou než že by páchla,“ ukazuje Kučera. Opravdu to vypadá jako normální hlína. Čekal jsem, že tam bude alespoň trošku cítit nějaká čistička. „Ten materiál se kalu už dávno nepodobá,“ vysvětluje.
Méně neekologické rašeliny
Výzkumníci také chtějí v substrátech snížit podíl rašeliny. To je v podstatě neobnovitelný zdroj. A k tomu z velké části dovážený, vysvětluje Josef Janoušek ze společnosti Rašelina Soběslav, která se na výzkumu také podílí: „Vždycky mě překvapovalo, že více než polovinu té ceny nakoupené rašeliny z Baltu tvoří doprava, a samozřejmě je to i neekologické, protože jsou to tisíce kamionů, které jezdí z jedné části Evropy na druhou.“
Jak se stromům daří měří vědci takzvanými dendrometry. Vypadá asi jako školní zvonek, který je upevněný okolo kmene stromu. „Ukazuje třeba to, jak je stresovaný třeba suchem. Pokud má žízeň, kmínek se o něco smrští. Pokud má vody dost, trochu se mu zvětší objem.“
Pokus tady u Českého Brodu trvá zatím teprve asi tři měsíce. Na jasné závěry o tom, v jakém substrátů se stromům daří lépe je proto ještě brzy. „Už teď se ale ukazuje porovnání s kontrolní variantou, kterou jsme vysázeli přímo do volné okolní půdy. Tam skutečně můžeme vidět stres, který se projevuje na obvodu kmínku,“ tvrdí Kučera.
Vlhkoměry pod stromy navíc ukazují, že právě vododržnost je silná stránka substrátu. Kaly vody totiž zadržují nejen více než neupravená půda, ale i více než substrát s vyšším podílem rašeliny.
