„Poslední opravdu divocí koně.“ Po Mongolsku a Číně se vrací koně Převalského i do kazašské stepi
Ypsilonka, Zeta nebo Davina jsou jména klisen koně Převalského, které pražská zoologická zahrada tentokrát vybrala pro převoz do jejich domoviny do Kazachstánu. Populaci těchto divokých koní, kteří tam žili a žijí ve volné přírodě, začátkem června posílí o prvních osm jedinců, z nichž čtyři jsou z chovné a aklimatizační stanice v Dolním Dobřejově na Benešovsku.
S Barborou Dobiášovou, kurátorkou kopytníků, vcházíme do výběhu s klisnami koně Převalského.
Čtěte také
„Tady vlevo vidíme klisnu Davinu, má charakteristické zbarvení do šedohněda. Má také výrazně tmavý ocas a nohy, podle toho se dobře pozná,“ představuje čerstvě dospělého koně. Klisny Zeta II i Ypsilonka jsou oproti ní o něco světlejší.
Pro výběr koní, které pojedou do volné přírody, byl právě věk zásadním kritériem. „Snažíme se vozit koně co nejmladší. Od hranice, kdy by opouštěly svůj mateřský harém, řekněme dvou let, do pěti až šesti let, kdy si ty koně stále zachovají funkční imunitní systém, který je schopen dobře odpovídat na stres, který koně čeká a na změnu, kterou adaptace na život ve volné přírodě bude,“ vysvětluje Dobiášová.
Návrat domů
Do Kazachstánu přepraví pražská zoologická zahrada celkem osm koní. V budoucnu jich tam chce dopravit asi čtyřicet, a tím do míst navrátit ohrožený druh. „Všichni koně jsou domácí koně evropského původu. Kůň Převalského je poslední a jediný opravdu divoký kůň,“ poukazuje její ředitel Miroslav Bobek.
Čtěte také
Ještě na přelomu 19. a 20. století jsme na středoasijských stepích a polopouštích mohli vidět stáda těchto lichokopytníků. Z tamní přírody kůň Převalského vymizel na konci 60. let 20. století. „To, že se ty koně namnožili v lidské péči, umožnilo vrátit je do Číny a do Mongolska. Nyní přišel na řadu Kazachstán,“ popisuje úspěch Bobek.
Do Kazachstánu koně odletí armádními letouny CASA 3. června. O den později by se tak pět klisen a tři hřebci měli prohánět kazašskou stepí.
