Autoimunitní zánět mozek rozkládá podobně jako demence či psychóza. Mnoho případů proto lékaři nepoznají

Neuroložka Hana Mojžíšová vyšetřuje sedmdesátníka Stanislava s autoimunitním zánětem mozku. Zajímá ji, jestli se mu nemotá hlava. „Já to dělám tak, že vstanu, sednu si a chvilku sedím,“ odpovídá Stanislav. V Motole byl hospitalizován asi osm týdnů. Teď přijel na první kontrolu po propuštění.

Čtěte také

Jak preventivně bojovat proti demenci? Vzdělávejte se! Mozek se musí používat, radí gerontopsychiatr

Potíže začal mít Stanislav už před mnoha měsíci. Vše začalo vysokými horečkami, později se přidal třes rukou a potíže s pamětí. „Ze dne na den normálně velké horečky. Tak jsme je sráželi, jak to šlo, jenomže pak už šlo do tuhého. Tak jsem šel do nemocnice, tam jsem byl pomalu měsíc,“ vzpomíná Stanislav na první pobyt v oblastní nemocnici, kam se později kvůli opakovaným mdlobám vrátil.

Na přesnou příčinu nemoci přišli po sérii vyšetření až na neurologické klinice motolské nemocnice, kde se na autoimunitní záněty mozku specializují. „Když potom přijel domů, tak to byl úplně někdo jiný,“ popisuje Stanislavova dcera Jana, která s ním na dnešní kontrolu přijela. „Dokázal se sám pohybovat, bez toho, aniž by vrávoral nebo padal. Paměť se mu zlepšila. Asi se odhalila správná příčina a léky mu pomáhají,“ dodává dcera pacienta.

Záměna s demencí

Po vyšetření pacienta čeká ještě test paměti, kterou nemoc také poznamenala. Má dvě minuty na to vymyslet co nejvíce slov na písmeno K.

„Kolt, kráva, kůň,...“ říká Stanislav, než se obrátí k důsledkům nemoci. „Já mám problém ten, že když mi něco povíte, tak já za dvě minuty nic nevím. To se mi stalo hned v té první nemocnici. Když jsem šel domů, nemohl jsem si vzpomenout na slova. A ještě pořád to tak je,“ svěřuje se neuroložce.

Důvodů, proč autoimunitní encefalitidy vznikají, může podle Hany Mojžíšové být hned několik. „Můžou vzniknout z neznámé příčiny, můžou být spojovány s nějakým nádorovým onemocněním nebo se často na příčinu ani nepřijde,“ nastiňuje neuroložka.

Autoimunitní mozkové záněty postihují nejen starší, ale i mladší lidi včetně dětí. „Příznaky často mohou být psychiatrické, tak se to může hlavně u mladších lidí zaměňovat s nějakým primárně psychiatrickým onemocněním, ať už schizofrenií nebo jiným typem psychózy. A u starších lidí, když je hlavní příznak porucha paměti, tak se to může zaměnit s demencí a víc se to neřeší,“ vysvětluje neuroložka Mojžíšová.

Pomůžou kortikoidy i imunoterapie

Nemoc se léčí pomocí kortikoidů, které zánět potlačují. Pomáhá také pročišťování krve. „Krev se čistí od působků, ať už protilátek nebo i dalších, které mohou hrát v autoimunitě roli,“ přibližuje neuroložka. Pokud ani tato léčba nestačí, nasazuje se další imunoterapie.

Čtěte také

Práce s viry pod přísnou kontrolou. Nejmodernější laboratoř v Česku bude zkoumat covid i encefalitidu

„Když se dělá imunoterapie, je šance, že se zánět zastaví. Když se nezastaví a nechá se běžet, část mozkové tkáně pak může být nezvratně poškozená. Pacient může mít těžké postižení paměti nebo časté epileptické záchvaty a už se s tím pracuje komplikovaně,“ nastiňuje neuroložka.

Podle odhadů neuroložek a neurologů z motolské nemocnice by v Česku mělo být až 80 nových lidí postižených touto nemocí ročně. V Motole jich od roku 2012 léčili 160. „Část z nich je referovaná z jiných míst než přímo z Prahy a okolí. To znamená, že z těch čísel vidíme, že to musí být v Česku určitě poddiagnostikované,“ uzavírá Mojžíšová.

Do budoucna by lékaři z motolské nemocnice rádi vytvořili registr pacientů s autoimunitními záněty mozku. Usilují také o to, aby byla léčba centralizovaná, tedy aby se pacienti léčili jen tam, kde už mají s léčbou tohoto vzácného onemocnění zkušenosti.