Magazín Experiment: Jaké výhody pro pacienty přináší nová metoda detekce rakoviny krve? A jak se v praxi testují historické gombíky?

29. březen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Lékař Jakub Radocha, Lucie Bartošová a Rudolf Kupčík z Fakultní nemocnice v Hradci Králové | Foto: Andrea Skalická, Český rozhlas

Poslechněte si celý Magazín Experiment z 29. března 2025

  • 00:00 témata Magazínu Experiment;
  • 00:38 nová metoda pro detekci myelomu;
  • 04:32 rozhovor s hematologem Romanem Hájkem;
  • 08:23 zatmění Slunce Měsícem;
  • 10:07 pravý účel velkomoravských gombíků;
  • 13:40 kryobanka zemědělských plodin;
  • 17:50 kyberbezpečnost.

Méně opakovaných odběrů kostní dřeně u pacientů s mnohočetným myelomem i lepší přehled lékařů o tom, jestli se nemoc nevrací – i to jsou výhody nové vysoce citlivé metody pro detekci a monitoring druhého nejčastějšího nádorového onemocnění krve. Vymysleli ji v Centru biomedicínského výzkumu ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, kde se ji snaží uvést do praxe.

Čtěte také

Mnohočetným myelomem u nás každoročně onemocní podle aktuálních dat Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku asi 700 pacientů. Jde o typ rakoviny krve, kterým pacienti mohou onemocnět opakovaně. Pomocí kapalinové chromatografie jsou ale nyní laboranti schopni zachytit velmi citlivě produkty patologických buněk myelomu. K jejich detekci je potřeba jen malé množství krevního séra.

Protilátky, vyizolované z krevního séra, se následně vloží do kapalinového chromatografu, kde se dále analyzují. „Přístroj vzorek nasaje. Následně se oddělí patologické protilátky od fyziologických, přičemž pacienta jsme schopni diagnostikovat do jedné hodiny,“ popisuje Rudolf Kupčík, který vysoce citlivou diagnostickou metodu spolu se svými kolegy vymyslel.

Hledání nově nemocných i těch s dobrou prognózou

Na jejím vývoji se spolupodílel také lékař Jakub Radocha ze IV. Interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Protilátky, vyizolované z krevního séra, se vkládají do kapalinového chromatografu, kde se dále analyzují

„Vždycky hledáme nové metody pro nacházení zbytkové nemoci po léčbě. I když přibývá nových léčebných možností, přesto dochází k tomu, že řadě pacientů se choroba jednou vrátí,“ přibližuje hematolog. Standardní vyšetření, které v současnosti v běžné praxi lékaři používají, není tak citlivé, aby dokázalo pacienty, u kterých se nemoc vrací, odhalit včas.

Nová metoda by ale zároveň dokázala odhalit i pacienty s dobrou prognózou. Tedy ty, u kterých by bylo možné časem udržovací léčbu vysadit. „Řada terapií je kontinuálních. Pacienti stále chodí do nemocnice, stále jsou léčeni. Nová metoda by nám pomohla vybrat ty nemocné, u kterých lze s léčbou skončit. Uspořilo by to nejen toxicitu léčby, ale i prostředky na terapii, které jsou nemalé,“ vyzdvihuje dále výhody nové metody hematolog Jakub Radocha.

Méně odběrů kostní dřeně

Přínosem pro pacienty by mohly být i méně časté odběry kostní dřeně, které v současnosti lékaři dělají v průběhu léčby opakovaně a které jsou velmi bolestivé.

Čtěte také

Podle Lucie Bartošové z Centra transferu biomedicínských technologií novou metodu zdravotníci právě zavádějí do praxe v královéhradecké nemocnici. Její výhodou je i to, že přístroje, na kterých by se dělala, jsou běžné dostupné v laboratořích v každé nemocnici.

„Pracovníci laboratoří tyto metody běžně zvládají. Čekáme, že ověření v podmínkách nemocniční laboratoře dokončíme během příštího roku. Současně již hledáme investory, kteří by metodu od nás převzali a uvedli ji na trh v České republice i v zahraničí,“ dodává pro Magazín Experiment.

autoři: Andrea Skalická , opa

Související