Darovat kostní dřeň je čím dál jednodušší. Stačí čtyři hodiny a můžete někomu zachránit život
Přestože je v registrech po celém světě více než 40 milionů lidí, pro každého čtvrtého pacienta se podle odborníků vhodný dárce nenajde. Nejčastěji se dnes krvetvorné buňky získávají separací ze žilní krve, podobně jako při odběru krevní plazmy. Samotný odběr ve finále podstoupí přibližně jedno procento dárců – jsou to ti, u kterých se najde mezi dárcem a pacientem shoda. Ladislav Habán to štěstí měl – jeho krev může někomu dát šanci na uzdravení.
Světový den dárců kostní dřeně se každoročně slaví třetí zářijovou sobotu ve více než 50 zemích na všech kontinentech jako poděkování všem dárcům krvetvorných buněk. Má za cíl také zvýšit povědomí veřejnosti o významu registrů dárců a život zachraňujících transplantací.
Zdroj: Daruj život
„Nečekal jsem to. Už je to pár let, co jsem vstoupil do registru, tak jsem hned volal manželce, co se to děje,“ popisuje dárce Ladislav Habán chvíle, kdy se dozvěděl o tom, že by měl darovat krvetvorné buňky.
Teď už sedí Ladislav v Transfuzní stanici Ústavu hematologie a krevní transfuze, kde před malou chvílí podstoupil závěrečnou zdravotní prohlídku před čtyřhodinovým odběrem. „Cítím se dobře, jsem trošku nervózní. V podstatě se těším, až to bude za mnou,“ přiznává, zatímco míříme na oddělení, kde se odběry krvetvorných buněk provádějí.
Anonymní dárce, anonymní příjemce
Od časného rána ho doprovází koordinátorka Českého registru dárců krvetvorných buněk Simona Hammerová.
„Dárce si před odběrem musí aplikovat injekce, které způsobí, že se krvetvorné buňky pomnoží a vyplaví se do krevního řečiště. Jinak máme své krvetvorné buňky v kostech pro svoji potřebu,“ vysvětluje.
Ladislava vítá zdravotní sestřička Anděla Hrubešová, která se o něj bude po celou dobu odběru starat. Dárcovství krvetvorných buněk je anonymní. „Buňky jsou určeny pro konkrétního pacienta a měly by se čerstvé podat do 48, nejpozději do 72 hodin,“ zdůrazňuje Simona Hammerová. Komu buňky poslouží, se dárce nikdy nedozví.
Čtěte také
Dva filmy a je to
Ladislav se mezitím přesouvá na lůžko. Prakticky bez hnutí na něm stráví následující 4 hodiny, přinesl si proto notebook, aby si na něm mohl krátit čas sledováním filmu.
Sestřička Anděla Hrubešová vysvětluje, co bude následovat, a pak už dárci napichuje obě loketní žíly – jedna je odběrová a vede krev do přístroje, který krvetvorné buňky odseparuje; druhou se krev vrátí zpátky do těla.
„V přístroji je centrifuga, která se otáčí rychlostí až 3000 otáček za minutu. Udělá se nám tam takzvané rozhraní a krev se pak vrací druhou rukou zpátky,“ upřesňuje Anděla Hrubešová.
Kdo může vstoupit do registru dárců kostní dřeně?
- věk od 18 do 40 let věku (do 41. narozenin)
- výborný zdravotní stav
- bez trvalé medikace a léčby (výjimkou je antikoncepce)
- hmotnost více než 50 kg
- veřejné zdravotní pojištění platné v ČR
K lůžku mezitím přichází lékařka Zdeňka Ludvíková s tím, že kolem desáté hodiny už by měla vědět, kolik koluje v Ladislavově krvi krvetvorných buněk.
Čtěte také
Pro Ladislava Habána skončí dnešní odběr kolem 13. hodiny. Definitivní výsledky budou mít lékaři o dvě hodiny později. Pokud by se nepovedlo nasbírat krvetvorných buněk dost, přišel by na odběr druhý den znovu.
Navždycky spřízněni
„Dárci si doopravdy zaslouží velké společenské ocenění – doslova pacientům darují život,“ vyzdvihuje Zdeňka Ludvíková. „Dárce je nalezen v mezinárodním registru, buď v cizině, nebo v České republice, a je ochoten podstoupit všechny procedury – aplikaci růstových faktorů, sběr – vlastně pro neznámého příjemce.“
Český červený kříž na Světový den dárců kostní dřeně ocení plaketou profesora Milana Haška ty, kteří se zapsali do registru a později zachránili život nemocnému s leukémií nebo jinou poruchou krvetvorby. Večer se jako poděkování dárcům a výzva ke vstupu do registrů rozsvítí budovy napříč kontinenty.
S díky se připojuje také Simona Hammerová z Českého registru dárců krvetvorných buněk. „Ještě jednou jsem vám chtěla poděkovat za pacienta, že jste mu dal šanci na život. Je to od vás moc hezký čin, velmi si toho vážíme. Ve vašem případě se jedná o muže, který je o něco málo starší než vy – takový váš ‚bratr‘,“ odtajňuje na závěr odběru dárci Ladislavovi.
Po odběru krvetvorných buněk docházejí dárci do Ústavu hematologie a krevní transfuze po dobu jednoho roku na pravidelné kontroly.
Jak se hledají parametry pro určení shody dárce a příjemce? A jaké další možnosti léčby kromě transplantace mají pacienti s leukémií? Poslechněte si celý magazín Experiment.
Související
-
Den dětské onkologie. „Úspěšnost léčby je 85 procent, snad se posuneme ještě dál,“ doufá lékařka
Den dětské onkologie připadá na 15. únor. Lékaři během něj představují moderní způsoby léčby. I díky nim se uzdraví až 85 procent dětských pacientů.
-
Naděje na nový život. Malému pacientovi pomohla transplantace kostní dřeně od dárce
Radek absolvoval velmi náročné období. Poté, co mu lékaři zjistili leukémii, musel být několik týdnů v nemocnici ve sterilním prostředí. Co čeká malého Ráďu teď?
-
Zájem o darování kostní dřeně klesl na polovinu. V Olomouci vyrazí za novými dárci mobilní tým
V posledních dvou letech výrazně klesl počet zájemců o darování krvetvorných buněk. Ty jsou přitom zásadní například pro lidi s leukémií.
