Objev plzeňských vědců: Propojit vhodného dárce a příjemce kostní dřeně bude zase o něco snazší

Když lékaři hledají vhodného dárce pro pacienta s leukémií nebo jiným vážným onemocněním krve, ptají se nejprve po přímých příbuzných. Pokud k dispozici nejsou, hledají vhodného dárce v registrech dárců kostní dřeně.

Čtěte také

Darovat kostní dřeň je čím dál jednodušší. Stačí čtyři hodiny a můžete někomu zachránit život

Do posledního písmenka

„Transplantologie se neuvěřitelně posouvá vpřed – jsme schopni stále vybírat lepšího a lepšího dárce,“ říká bioložka Monika Holubová. I přesto ale lékaři pozorují po transplantaci krvetvorných buněk v mnoha případech nežádoucí reakce.

„Jsou pravděpodobně způsobeny jinými parametry než těmi, které se standardně vyšetřují. Takže se snažíme hledat nové markery, nové parametry, které můžou ovlivňovat to, co se děje po transplantaci,“ vysvětluje podstatu zdejšího laboratorního výzkumu.

„Na základě Sangerova sekvenování jsme schopni zjišťovat změnu v molekule DNA, případně RNA, až na úrovni jednoho nukleotidu, což je to jedno jediné písmenko v dané molekule.“

DNA|foto:Shutterstock

Zase o krůček dál

Nedávno se vědcům z plzeňského Biomedicínského centra povedlo najít specifické změny v molekulách, které mají při transplantaci velký význam.

Ing. Lucie Houdová, Ph.D. (v šatech) spolu s Mgr. Monikou Holubovou, Ph.D.|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

„Jedna změna byla tak silná, že se nám ji podařilo statisticky prokázat a potom verifikovat. A vypadá to, že máme další potenciální marker, který rozhoduje o tom, zda má pacient větší nebo menší pravděpodobnost přežití po transplantaci,“ Monika Holubová.

Vedle vědců z Biomedicínského centra v Plzni se na výzkumu velkou měrou podíleli také bioanalytici z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity pod vedením Lucie Houdové. Teď jsou zodpovědní i za přenos vědeckých výsledků do praxe.

Výsledky pilotního výzkumu plzeňských vědců nedávno potvrdila studie expertů z Fred Hutchinson Cancer Center v americkém Seattlu. K zavedení nového biomarkeru a tím i k zpřesnění vyhledávání dárců dojde ale nejspíše až v řádu let. Multicentrická studie na několika dalších zahraničních hematoonkologických pracovištích se totiž teprve chystá.