Smrček krásně voní, ale rychle opadá. U jedle to bývá naopak. Proč? Vysvětlení nabízí chemie a fyzika
Obývací pokoje mnoha českých domácností právě teď voní smrkovým jehličím. Za pár týdnů se ale ze stromečku uvolní a opadá. Na borovici přitom jehlice vydrží o poznání déle a na jedli nám můžou dělat radost až do jara. Podle odborníků to má hned několik příčin. Důležité mimo jiné je, jak strom hospodaří s vodou. Smrček, borovice a jedle totiž vysychají různou rychlostí hlavně kvůli odlišným jehlicím.
Vůně jehličí je nenapodobitelná a mnozí ji mají s vánočními svátky neodmyslitelně spojenou. Právě proto by si nikdy do bytu nepostavili umělý stromeček, který je sice dokonale symetrický a nikdy neopadá, ale nevoní.
Kouzlo vůně jehličí spočívá v tom, že každý strom voní jinak. Douglaska tisolistá je třeba v teplém bytě cítit po pomerančích, naproti tomu jedle kavkazská nevoní vůbec, vysvětluje Jan Kácha ze zahradnického centra Chýně, které je členem Sdružení pěstitelů vánočních stromků.
Vůně jehličí vzniká jako obranný mechanismus stromu.
„Rostlina se nedokáže jen tak zvednout a přesunout se někam jinam, když se jí někde nelíbí nebo když potřebuje lepší prostředí. A tak se za 400 milionů let evoluce naučily vytvářet obrovské spektrum chemických látek, které jim pomáhaly žít a adaptovat se na různá prostředí. A taky se bránit vůči jiným organismům,“ přibližuje Tomáš Pluskal z Ústavu organické chemie a biochemie AV.
Vánoce s vůní terpenů
„U jehličí se konkrétně jedná o terpeny – malé molekuly složené z jednotek isoprenu. Snadno se uvolňují do vzduchu a potom se naváží na naše čichové receptory, které máme v nose, a aktivují tam signály, které vnímáme jako vůni.“
Vánoční jehličnaté stromečky tak mají svoji jedinečnou vůni, protože každý druh má svoji skupinu terpenů. „Ty definují, které receptory v našem nose budou aktivovány,“ pokračuje Tomáš Pluskal a dodává, že vědci zatím tuto jedinečnou vlastnost jehličí nedokáží napodobit.
„Některé jednodušší terpeny se dají vytvořit uměle organickou syntézou, jsou ale i složitější, které neumíme vytvořit vůbec, protože jsou příliš složité. Naše skupina se proto snaží naučit od rostlin, jak tyto chemické látky vytvářejí, a okopírovat to.“
Tyto složité přírodní terpeny mají velký význam v medicíně, kde často fungují jako léčiva – například taxol proti rakovině nebo artemisinin proti malárii. Jejich umělá syntéza je ale pro vědu stále příliš tvrdý oříšek, a tak se musí extrahovat z rostlin.
Není jehličí jako jehličí
Vůně je tedy nespornou předností živého vánočního stromečku. Nevýhodou naopak bývá jeho velmi omezená životnost. Ve vyhřáté místnosti totiž začne během několika dnů opadávat a nejpozději na Tři krále už vám třeba ze smrčku nezbyde nic než holé větve. Jedlička naproti tomu sice seschne, ale jehličí na ní vydrží klidně až do jara.
„Čerstvý stromeček má v sobě asi 60 % vody a po deseti dnech v teplé místnosti má smrk v sobě 30 %, borovice 42 % a jedle 48 procent vody,“ přibližuje Radek Pokorný, vedoucí Ústavu zakládání a pěstění lesů Mendelovy univerzity v Brně. Jejich jehličí má totiž jinou listovou plochu, kterou se voda odpařuje. Jedlové jehlice jsou navíc pokryté silnější voskovou vrstvou, která brání vysychání.
„Vliv na opadávání má také uchycení jehlice na větvičce. Jehlička jedle je široce přichycená, zatímco u smrku je styčná plocha velmi malá. A u borovice je to úplně jinak,“ ukazuje vědec na větev, z níž vyrůstá nejprve malý výhonek a z něj teprve svazek dvou jehlic, takže na ní drží lépe, než je to třeba u smrku. Tomuto způsobu uchycení se říká brachyblast, doplňuje Radek Pokorný.
V důsledku toho jedle v bytě vydrží až do Velikonoc, borovice okolo měsíce a smrček asi dva týdny. Abyste si vánoční stromeček užili co nejdéle, snižte pokojovou teplotu. A příští rok zkuste ještě jeden trik: ponořte ho i s kůrou do vody. Třeba smrček by tak mohl opadat až o týden později.
Související
-
Dánská farma na vánoční stromečky našla nové využití. Je z ní největší stromové bludiště na světě
Zatímco v řecké mytologii potřeboval Théseus pro cestu labyrintem Ariadninu nit, na dánském ostrově Samsø stačí mít trochu znalostí.
-
Ekologičtější vánoční stromek? Zkuste půjčovny, nebo řezané stromy s certifikátem
Příležitost, jak snížit ekologickou stopu Vánoc, nabízí třeba půjčovny vánočních stromečků. Ucházející variantu představují i stromky z prořezávek.
-
Jaký je ekologický vánoční stromek? Třeba ten z prořezávek v Jizerských horách nebo Krkonoších
Vánoční stromy začali řezat revírníci v Jizerských horách. Chodí po lesích s pilou a hledají smrky a jedle, které si v uplynulých měsících vytipovali jako ty nejvhodnější.
