Nejtěžší je chytit pytláka při činu, přibližuje Arthur F. Sniegon, který ochraňuje slony v Africe

Představte si plochu fotbalového hřiště s křišťálovou vodou, po které se prohání sloni a buvoli. Pak přijde pytlák a jednoho slona zastřelí. Od té doby tam žádný slon nezavítá. „Předali si navzájem informaci, že se tam nechodí,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou.

Na vlastní oči také viděl, jak slůně, kterému pytláci zavraždili rodinu, zemřelo žalem, a to i přesto, že se o něj vesničané starali a krmili ho. „Sloni jsou velmi sociální zvířata, když přijdou o souputníky, tak se dokážou navázat na lidi,“ upozorňuje.

Čtěte také

Vystopovat překupníky s kly podle něj není tak složité, důležité je načapat je při činu. Vyšetřování může trvat týdny a měsíce, klíčovým není odhalit, kdo to dělá, horší je získat si jejich důvěru a zatknout je při činu. To vyžaduje různé techniky. „Z pytláka si musíte udělat kamaráda,“ nastiňuje.

Tak například při jednom zatčení překupníky vylákal do Kamerunu, kde s realitním makléřem navštěvovali v centru místní vily, aby naplánovali fiktivní byznys. Většina překupníků, kteří vyjdou z vězení, pokračují v kriminální činnosti, stává se ale, že se z některých stanou ochránci zvířat.

Slonů je tak málo, že je potřeba jim mapovat cesty – například v Čadu jich zbývá pár tisíc, ještě před několika lety jich tam přitom bylo několik desítek tisíc.

Arthur F. Sniegon|foto: Prokop Havel

„Dáváme jim obojky, když se signál ztratí nebo zastaví, tak to nesvědčí nic dobrého,“ popisuje s tím, že v po africkém kontinentu se dříve prohánělo miliony slonů, dnes jich tam je jen pár stovek tisíc.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.