Spolek nadšenců renovuje zchátralý liběchovský mlýn. Chce, aby sloužil lidem

„Tenhle barák je narvaný technickými věcmi, které jen tak nikde neuvidíte a hlavně je to zaniklé řemeslo, které nikdo neumí,“ říká liběchovský rodák Bohumír Šafránek, který si hrával ve mlýně jako malý kluk a pamatuje si, jak se mlýn postupně rozpadal.

Válcové stolice pro mletí obilí z počátku minulého století|foto: Mlynář Liběchov,Český rozhlas

„Chodili jsme tam s partou na výpravy jak do džungle.“ Mlýn stojí sice kousek od hlavní křižovatky v obci, ale je schovaný za zdmi zámku, který má také svá nejlepší léta za sebou.

Jedinou vzpomínkou na prosperující mlýnské časy je náhon plný vody, která protéká pod mlýnem a stačí, když Bohumír Šafránek přiloží pár prken a voda začne téct do turbíny. „To je jen na ukázku, vodu musím hned zastavit, jinak mlýn vytopím.“

Renesanční Bohumír

Bohumír Šafránek je tak trochu děvče pro všechno. Pracuje ve skladu v hypermarketu, bere melouchy, aby uživil rodinu, a ve zbylém čase dobrovolně pracuje ve mlýně.

Kvůli opravám založili nadšenci spolek Umělecký mlýn Liběchov, který o mlýn pečuje a zpřístupňuje ho veřejnosti. Předsedou je Dušan Thurzo, archeolog, zoolog a rodák z Bratislavy, kterému se mlýn tak zalíbil, že ruinu před čtyřmi lety koupil.

„Základní cíl je zachránit areál a z něčeho hrozného a zdevastovaného udělat něco hezkého,“ říká s lehkým slovenským přízvukem muž, který už v Liběchově koupil s partnerkou Abigail Rejchrtovou Kozlíkovou bývalou faru, opravil ji a s rodinou se do ní nastěhoval.

„Funkční mlýn z toho dělat nebudeme, mlýnice bude sloužit jako lokální muzeum, chodí už sem děti ze školy a objevují se tu i turisté.“

Členové spolku opravují mlýn pomalu, v jednom křídle už ale stihli pronajmout spřízněným duším dva byty a z nájmu kupují materiál.

Vlastně nižší náklady

„Vypadá to možná jako nesmysl, ale tohle jsou vlastně tři objekty. Kdybych stavěl v Praze tři domy, tak za to zaplatím desítky milionů. Tady vyjde oprava levněji,“ říká Dušan Thurzo, který si nepřipouští, že na opravu dojdou peníze.

Dušan Thurzo při rekonstrukci historických dveří pro liběchovský mlýn|foto: Mlynář Liběchov,Český rozhlas

Liběchov sice leží čtyřicet kilometrů od Prahy a do povodní v roce 2002 byl hojně navštěvovanou památkou barokní zámek, který stojí v bezprostřední blízkosti, voda ho ale zdevastovala a turisté se tu zastaví jen náhodou.

Snad i proto se tu usadil vysokoškolský učitel a znalec arabských zemí Břetislav Tureček. „Liběchov patřil do Sudet a podle toho to tu vypadá. Není to pohraničí, ale rozjet tady některé aktivity je stejně náročné.“

Viditelné změny

Celý mlýn s přilehlými objekty vypadá zdálky stále dost zdevastovaně, ale zblízka je vidět mnoho změn. V mlýnici je vytvořená jednoduchá výstava a v mlýně se občas promítají filmy, které diváci sledují z lavic z pražského kina Blaník.

„Koupili jsme je od filmařů za pár kaček a jeden z brigádníků z nich potom celý den seškrabával žvýkačky,“ vypráví Dušan Thurzo. Na dvoře za mlýnem leží od půlka srpna polorozpadlá plachetnice, kterou spolek získal zadarmo v přístavu a použije ji jako základ originálního hřiště pro děti.

Čtěte také

Pro pocit, že to má smysl, že se něco daří, vysvětluje Jakud Děd, proč zachraňuje zchátralé památky

„Ještě bude dlouho trvat, než to dáme dohromady tak, aby si lidi na nádvoří mohli dělat selfíčka,“ směje se Bohumír Šafránek s nezbytnou cigaretou na rtu.

Je zbytečně skromný, selfie se dají dělat i mezi ruinami, navíc mlýn v Liběchově znatelně prokoukl.

Otevřený je na požádání, další akce se tu koná poslední srpnovou neděli. „Promítáme krásný film pro děti Modrý tygr a přiveze ho sem osobně režisérka Tereza Horváthová,“ zve na projekci do mlýna Abigail Rejchrtová Kozlíková.

8 fotografií