Monica Bubna Litic: Jméno našeho šlechtického rodu mi pomáhá při záchraně památek
Důvodů, proč se příslušnice starého aristokratického rodu Monica Bubna Litic vrátila k rodnému jménu, bylo více. Nejdůležitější roli ale sehrálo beuronské umění a klášter svatého Gabriela na Smíchově. Čím ji zaujalo umění, které spojuje křesťanské motivy s estetickou starého Egypta?
V době listopadové revoluce v roce 1989 se Monica Bubna Litic šla podívat do kostela svatého Gabriela na Smíchově, který byl vyzdoben malbami beuronské školy a kde tehdy kázal Václav Malý.
„Ponurost byla velice depresivní, malby poněkud tmavé a nebyly osvícené, kostel se mi nelíbil. Ale Václav Malý měl potom první přednášku o beuronském umění. Tehdy to byl zázrak,“ vzpomíná.
Byl to právě benediktýnský klášter na Smíchově, kde v malířském ateliéru pracovaly benediktýnky, které pocházely ze šlechtických rodů. „A všechny šlechtické rody se prolínají a jsou mezi sebou příbuzné. A pak jsem zjistila, že donátorkou kláštera byla hraběnka Gabriela Swéerts-Sporck, která je příbuzná se mnou,“ vysvětluje.
Unikátní památka v ohrožení
Přiznává také, že aristokratické jméno je výhodou při vyjednávání o záchraně památek – když píše e-mail a podepíše se Bubna Litic, tak to nějakým způsobem zabere. „Co se týče beuronského umění, tak tam bych řekla, že to skutečně funguje, a že jsem vlastně zvolila dobře, že jsem se vrátila k původnímu jménu našeho rodu,“ argumentuje.
Beuronská umělecká škola byla historizující škola církevního umění, zejména výtvarného. Byla založena na konci 19. století benediktiny v beuronském arciopatství u Sigmaringenu v jižním Německu.
Kostel svatého Gabriela na Smíchově, který je součástí kláštera, je druhou nejucelenější památkou beuronského slohu na světě. Vlastníkem kláštera je ale stát, tedy Česká pošta, která ho chce prodat.
„Česká pošta by měla klášter a kostel prodávat jako unikátní památku beuronského umění,“ podotýká s tím, že malby musejí zachránit památkáři. „Bojím se toho, aby to nevyhořelo,“ obává se.
Renesanční skvost v Doudlebách
O majetek šlechtické rodiny, které patří Zámek Doudleby, se nyní stará její bratr Petr, kterého si velmi váží. „Ačkoliv v tom nevyrůstal, tak musím říci, jestli si někoho hodně vážím z naší rodiny, tak je to on, protože co vytvořil ze zámku a z okolí, to je něco neuvěřitelného,“ vysvětluje.
Doudlebský zámek je i díky němu renesančním skvostem, a to včetně sgrafit. Ty se, jak Monica Bubna Litic podotýká, nevidí nikde jinde, jen v Doudlebách.
Odebírat podcast
Související
-
Beuronská kaple v Teplicích se po letech díky studentům znovu otevřela veřejnosti
Vymlácená okna, hliněná podlaha, děravá střecha a chátrající vzácné malby. Tak vypadala beuronská kaple v Teplicích před 24 lety.
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
