Šimon Pánek

Člověk v tísni funguje už dvacet let. A Šimon Pánek na začátky tohoto projektu vzpomíná velice rád: „Člověku se sklonem vyhledávat dobrodružství to chybí.“ Zároveň je přímá pomoc v různých pro mnohé z nás exotických místech světa podle Šimona Pánka daleko osobně a emočně silnější než být manažerem.

Projekt se však posunul dál, takže Šimonovi Pánkovi nic jiného než zastávat manažerskou pozici nezbývá. Přesto, když popisuje co má na své práci rád, zabrousí především do dob, kdy jezdil po světě a byl v přímém kontaktu s lidmi, kterým jeho nezisková organizace pomáhala.

„Je to obrovská výzva. V každé zemi se musíte pokusit vycítit určitou kulturní a jinou odlišnost, vcítit se do těch lidí. Ať už jde o to umět na Kavkaze přednést přípitek kolem stolu, kde sedí dvacet stařešinů z vesnic, nebo v Afghánistánu pochopit, že existují některé věci, které se nepřekračují. Například, když se tam cizinec dožaduje možnosti mluvit se ženami ve vesnici,“ říká Šimon Pánek.

Touha po dobrodružství přitom Šimona Pánka provází již od dětství. Ještě před založením Člověka v tísni jezdil na Sibiř a sjížděl divoké řeky. Právě možnost skloubit smysluplnou a užitečnou práci s vlastními zálibami a touhami pro něj představovala skutečnou radost.

Šimon Pánek rád vzpomíná na doby, kdy pomáhal potřebným přímo na místě, v různých částěch světa|foto: Matěj Pálka

Ale nejen o Šimonovi Pánkovi byl rozhovor Lucie Výborné. Organizace, které je Šimon Pánek ředitelem, slaví jubileum. Jak se během 20 let existence Člověka v tísni změnil přístup Čechů k pomoci potřebným? V jakém stavu je Haiti dva roky po ničivém zemětřesení? A co je největší brzdou humanitárních akcí po celém světě? I na to se moderátorka Lucie Výborná Šimona Pánka zeptala.

Záznam celého rozhovoru se Šimonem Pánkem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.