Kapela Jelen chystá vlastní festival. „Bude pro rodiny, děti i lidi, kteří se do O2 areny nedostali,“ zve Jindra Polák

Je manýra podstatná, pokud si ji vykládáme jako velká gesta a silná slova? Je to zkratka k úspěchu?

Čtěte také

V Misse brevis jsem se vypsal z nejranějších vzpomínek dětství. Její premiéra byla až osudově nezapomenutelná, vzpomíná Pavlica

Jindra: Těžko říct, každý to má jinak, každý má přístup k věci, způsob sebeprezentace, svoji osobnost, která se nějakým způsobem na pódiu zvětší, musí se dát důraz na nějakou její část. Ale myslím si, že to není zárukou něčeho a zkratka k ničemu, je to prostě jenom jiná cesta. Ty větší gesta jsou zapotřebí na větších prostorách, aby člověk byl vidět.

Přijde mi, že jsi trošku introvert. Co ses musel naučit pro O2 arenu?

Jindra: Jsem introvert, nemám rád velké davy, ale když jsou velké davy na správné straně pódia, tak je to v pohodě. Každý introvert, který tohle dělá, protože spousta muzikantů jsou introverti, tak musí v sobě mít jednu část, která se potřebuje prezentovat. Jde o to ji v sobě najít, naučit se, jak ji používat, jakou volnost jí dát a najít si prostor, kdy se člověk může stáhnout zpátky a dobýt si baterky.

Adélo, vy jste součástí Jelenu třetí sezonu, zároveň studujete psychologii. Jak náročné bylo pro pana Poláka stoupnout si před plnou O2 arenu? Co bylo z vašeho odborného hlediska zvláštní?

Adéla: Musím říct, že jsem před O2 arenou měla dost práci sama se sebou. Tentokrát jsem zas tolik neanalyzovala (smích).

Adéla Orlová|foto:Anna Duchková, Český rozhlas

Jindra: Je pravda, že je dobré mít na turné svou vlastní psycholožku.

Ceny Anděl roku 2015 – pro vás to bylo ocenění Objev roku i díky skladbě Magdaléna. Jaké to bylo být mezi hvězdami, které navíc byly žánrově trošku jinde než vy?

Jindra: Byl to pro nás kulturní šok, ale příjemný. Bylo to překvapení, protože jsme nečekali, že by se kapela, která má akordeon, banjo, trumpetu, objevila na Andělech. Byli jsme za to ohromně vděční a byl to jeden ze splněných snů.

Od začátku jsme měli štěstí, že se děly věci, které jsme si neuměli představit, a tohle byla jedna z nich. Je to vždy souhra štěstí, okolností, být ve správnou dobu na správném místě a být připravený. Cítili jsme, že nás to spolu baví, že energie, která mezi námi funguje, je jedinečná. Cílem bylo dostat písničky mezi co nejvíce lidí.

Co byl váš nejzvláštnější koncert, který jste hráli?

Jindra: Letos v lednu jsme hráli v Itálii na sjezdovce ve 2000 metrech před hotelem. Lidé sjeli s lyžemi, zapíchly je do sněhu a šli s námi zpívat. To bylo skvělé.

Adéla a osm chlapů

Adélo, čím to vlastně začalo, vaše cesta s Jeleny? Byla to píseň Za tebou?

Čtěte také

Každý koncert hraju, jako by byl poslední. Vyšiluju jako blázen, směje se Petr Fiala z kapely Mňága a Žďorp. Jak vznikala nejnovější deska?

Adéla: Moje cesta s Jeleny začala trošku dřív, delší dobu jsem psala svoje písničky a posílala jsem je Martinu Červinkovi do vydavatelství SinglTon. On nás propojil v době, kdy s Jelenem zpívala Kateřina Marie Tichá, ale už se jí s Bandjeez dařilo, takže už se myslím poohlíželi trochu po nové zpěvačce. Zkusili jsme to spolu, a tak nějak jsme spolu začali zpívat.

Nebylo vám líto, že mizí sólová kariéra?

Adéla: Nebylo. Jednak jsme začali rovnou dělat na mé desce, což mám radost, takže moje tvorba nešla stranou. Ale odmalička jsem si přála zpívat v kapele, kde všichni hudbu milují stejně jako já. A to se povedlo. Máme se tam rádi a hrozně nás to baví.

Máte první konkrétní vzpomínku na to, když jste přišla do kapely těch, kteří jsou věkově trošku jinde?

Adéla: Úplně poprvé jsme se viděli den před prvním koncertem, co jsme spolu měli mít, a teď najednou osm chlapů, každý se mi představoval. Jednou jsme si to přejeli a další den se šlo na scénu.

Jindra: Šlo o to, že Adéla přišla tak připravená, že nebylo co řešit. Zazpívali jsme si, zpívat uměla, to jsme věděli, protože jsme slyšeli nahrávky, všechno uměla, měla to naučené. Šlo jenom o to, jestli bude sympatická, abychom s ní vydrželi, to se ukázalo, že jo. A jestli mi budeme dost sympatičtí, aby ona vydržela s námi…

Jindřich Polák|foto:Anna Duchková, Český rozhlas

Adéla: To se ukázalo, že jo.

Přivézt O2 arénu za lidmi

Jelen Fest má 5. června první zastávku v metropoli, pak procestujete celou republiku. Jak jsem říkal v úvodu, není to jen skupina, ale komunita, tak na co se fanoušci můžou těšit?

Jindra: Vždycky se smějeme, že spíš než hudební skupina jsme hudební hnutí. Bude to 20 zastávek našeho vlastního festivalu, který je celý v naší režii. Chceme přivézt kousek O2 areny k lidem, kteří se tam nedostali, do všech krajů a regionů. A jednak navázat na náš srdcový projekt, což je Jelen a přátelé, který organizujeme v Přibyslavi, domovině víc jak půlky kapely.

Koncept je podobný, jsme to my a hudební přátelé, kamarádi, je to pro rodiny, děti. Na začátku je krátký koncert pro děti, kde budou dětské písničky, budou se moci zapojit, zazpívat. A Adéla tam bude mít svůj recitál.

Adéla: Moc se těším. Bude to takové komornější vystoupení, budu tam buď já s kytarou, nebo s klavírem, nebo ještě ke mně nějaký hudebník. A budou to písničky v podobě, jak jsem je napsala, akusticky a komorně. A pak přijdou děti.

Sestava hostů – Kateřina Marie Tichá, Tereza Balonová, Tom Artway... Jsou tam ale jména, která překvapí. Podle čeho jste vybírali?

Jindra: Většina z nich jsou naši kamarádi, které jsme na cestách potkali. Lidé, které známe, víme, že spolu chceme trávit čas, že to bude adekvátní, fajn pro lidi. Dokážou navodit atmosféru, kterou by koncerty měly mít.

Čtěte také

Už si umím říct, co chci, a vydat se vlastní cestou. Pro nové album to platí naprosto, naznačuje zpěvačka Zaz

Jak důležité je propojení s Jurou Pavlicou, který se představí hned několikrát?

Jindra: Je to pro nás ohromně důležité, kromě toho, že máme s Hradišťany a Jurou jednu společnou píseň Miluji tě, tak je to pro nás srdcovka. Je to jedno z hudebních uskupení, ke kterému dlouhodobě vzhlížíme, jsou pro nás velký vzor a inspirace.

Potkávali jsme se různě po cestách a zjistili jsme věc, která se potvrzuje, že když je někdo obrovský talent a inspirativní osobnost, tak ten člověk bývá dost v pohodě, což se u Jury a kluků potvrdilo. Padli jsme si do noty a společné hraní, které jsme si zkusili v těch dvou O2 arenách, je krásný zážitek, setkání s čirou hudbou.

Je někdo, na koho se extrémně těšíte?

Adéla: Těším se na všechny hudební hosty, konkrétně Hradišťan a Juru Pavlicu mám také strašně ráda, to je srdcovka. Ale těším se, jak přijede Kateřina Marie Tichá, Tom Artway a všichni ostatní.

Jak vznikla písnička Magdaléna? Poslechněte si celý rozhovor.