Šest perných let v Německu. Zpravodaj Václav Jabůrek se stěhuje zpět do Česka. Poslechněte si jeho nejlepší reportáže

Mezi ty osobně nejoblíbenější řadí někdejší zpravodaj v Německu reportáž o tropických papoušcích, kteří žijí volně v Kolíně nad Rýnem. Papoušci Alexandrové si tam našli lukrativní adresu – klenutý platan, který najdete jen pár set metrů od kolínské katedrály. A narazíte na ně i jinde, třeba v zámecké zahradě na předměstí.

Čtěte také

Evropskými městy se nesou zvuky džungle: mohou za to exotičtí papoušci, kteří obývají platanové aleje

Ornitologové sice ujišťují, že tito ptáci žijí v symbióze a ve městě už jsou zavedení, jejich křik je ale tak specifický, že si lidé ani po půl století pořád nemůžou zvyknout.

Malé Švýcarsko

Mezi reportážemi Václava Jabůrka, které natočil během svého šestiletého působení v Německu, je hodně témat historického nebo technického rázu. „Přiznávám, že jsem staromilec a zajímají mě malé firmičky, které dodnes vyrábí něco, co má více než stoletou tradici. A dokonce se někdy sám při natáčení reportáže strhnu, že si něco nakoupím,“ usmívá se odcházející berlínský zpravodaj.

Čtěte také

Klasické hodinky jsou v digitální době něco jako mechanická oáza, tvrdí hodináři v německém Glashütte

Mezi taková místa patřila i jedna z hodinářských dílen v Glashütte. V tomto saském městečku sídlí hned 9 podniků, kde se stále převážně ručně vyrábějí mechanické hodinky.

Když se z vášně stane byznys

Kromě hodinek se Václav Jabůrek během svého působení v Německu nadchl také pro plnicí pera. Může za to muž, který tak dlouho sbíral plnicí pera, až je začal sám vyrábět. Reportáž o něm natočil český zpravodaj v Norimberku.

Firma pana Gutberleta si koupila obchodní značku Kaweco, která byla v Německu ještě ve třicátých letech jedním z nejznámějších výrobců per. Převzala i její design a nejznámější model Sport zavřený měří ani ne jedenáct centimetrů.

Čtěte také

Vášeň, která přerostla v podnikání: pan Gutberlet sbíral plnicí pera a dnes je sám vyrábí

Původní firma měla s modelem obrovský úspěch. Po konci druhé světové války ale postupně zanikla a poctivé řemeslo ustoupilo strojové výrobě. Michael Gutberlet se snaží vrátit k původní tradici, i když materiály jako plexisklo a tvrdá guma musely ustoupit plastu.

 „Svým entuziasmem mě tak strhl, že už taky sbírám plnicí pera, samozřejmě jen ta stará,“ přiznává Václav Jabůrek.

Kde je čaj víc než pivo?

Na svých cestách po zemi našich sousedů Václav Jabůrek zaznamenal ale také zcela jiný typ vášně, pro obyvatelé Německa na první pohled velmi netradiční. Zjistil, že ve Východním Frísku na pomezí Německa a Nizozemska jsou doslova závislí na pití čaje.

Čtěte také

Jako první Evropané propadli čaji Němci ve Východním Frísku. A závislí jsou na něm dodnes

Vášeň pro něj v sobě objevili dokonce dlouho před Angličany. A zatímco průměrný Němec vypije ročně 25 litrů čaje, ve Východním Frísku je to 300 litrů na osobu za rok.

Poklady hor

Na druhé straně Německa u hranic s Českem zaměřil Václav Jabůrek svoji novinářskou pozornost na pokušení číhající pod povrchem země. V nedávné reportáži se vypravil do Krušných hor, kde leží zásoby celé řady hornin i kovů, které lákaly místní po staletí. A zatímco ve středověku lidi zajímala především tamní stříbrná ložiska, ve 20. století se jejich pozornost přesunula k uranu a dnes se mluví o lithiu.

Čtěte také

Stříbro, kobalt, cín, wolfram i uran. Každá doba si v Krušných horách uměla vydolovat svůj poklad

Například v Ehrenfriedersdorfu je zpřístupněný někdejší krušnohorský cínový důl, který se proměnil v muzeum. Návštěvníci v něm sjíždějí do stometrové hlubiny, kde si v šachtách mohou prohlédnout stále funkční techniku.

Hitlerův supervlak

Zpravodaj v Německu se nemůže vyhnout tématům souvisejícím s nacistickou minulostí země. Jedním z nich je megalomanský projekt širokorozchodné železnice. Jeden koridor měl putovat přes Prahu, na východě se počítalo se zastávkami v Kazani anebo v Rostově na Donu. Do každého vagonu se mělo vejít na 480 cestujících.

Uvést do chodu takový kolos by bylo ale nesmírně energeticky náročné, nehledě na další technická omezení. Nenaplněná vize se tak nikdy neuskutečnila a narazit na ni můžete – stejně jako Václav Jabůrek – už jen v expozici železničního muzea v Norimberku.

Čtěte také

Hitlerův supervlak se nemohl nikdy odlepit z místa, říká historik. Tři metry široké koleje měly vést i přes Prahu

Ve které spolkové zemi se Václavu Jabůrkovi líbilo nejvíc? Jak to vlastně mají Němci se zvířaty? Jak hodnotí český novinář cestování v německých vlacích? A jsou naši sousedé opravdu tak přesní a dochvilní, jak se o nich traduje?

Poslechněte si rozhovor s končícím zpravodajem Václavem Jabůrkem, kterého od srpna v Berlíně střídá zkušený reportér a člen zahraniční redakce Tomáš Havlín.