Vášeň, která přerostla v podnikání: pan Gutberlet sbíral plnicí pera a dnes je sám vyrábí
Není nad to, když vás práce baví. Své o tom ví jeden německý výrobce plnicích per. Majitel norimberské továrny Kaweco byl odmalička vášnivým sběratelem psacích potřeb. Teď ale vytváří své vlastní a vyváží je do celého světa. Zpravodaj Radiožurnálu v Německu Václav Jabůrek podnik navštívil.
Poklady z opuštěných garáží
„Původně to byl jen koníček. I když opravdu velký. Jednou mi dokonce žena vyčetla, že jsem za jeden měsíc utratil za pera víc, než kolik jsem vydělal,“ směje se Michael Gutberlet.
„Nasbíral jsem jich tisíce. Tisíce! Prohledával jsem bývalé továrny, vyklízel opuštěné garáže. Zabralo to roky hledání, vyměňování a třídění, až se moje sbírka postupně vytříbila,“ vzpomíná na začátky svého podnikání.
S panem Gutberletem jsme v centrále jeho rodinné firmy. Hned vedle sekretariátu je malá místnost, kde je celá sbírka uložená. V obřím stole s desítkami zásuvek leží naskládaná plnicí pera všemožných tvarů i barev.
Místo kosmetické tužky kapesní pero
„Původně jsme měli velké úspěchy s kosmetickými tužkami, ale v roce 1994 jsme začali přemýšlet o výrobě něčeho jiného. Pochopitelně to ovlivnila moje soukromá záliba a nakonec jsme rozhodli, že uděláme takzvané kapesní plnicí pero,“ vysvětluje mi hrdě.
Firma Gutberlet si koupila obchodní značku Kaweco, která byla v Německu ještě ve třicátých letech jedním z nejznámějších výrobců per. Převzala i její design a nejznámější model Sport zavřený měří ani ne jedenáct centimetrů.
„Tehdy ho prodávali jako pero vhodné třeba pro sportovce, důstojníky, anebo taky pro dámy, protože se snadno schová do kapsy a kabelky. Prostě taková malá, kompaktní věc na cesty,“ popisuje pan Gutberlet tehdejší trend.
Aktualizovaná tradice
Původní firma měla s modelem obrovský úspěch. Po konci druhé světové války ale postupně zanikla a poctivé řemeslo ustoupilo strojové výrobě: „V šedesátých a sedmdesátých letech se rozšířila kuličková pera a ta plnicí byla rázem obstarožní.
Celé odvětví prošlo něčím podobným, čím řada ostatních: tehdy se třeba lidé zbavovali poctivých dřevěných dveří a kupovali si levnější z hliníku. To samé se stalo s psacími potřebami. Továrny se pak snažily plnicí pera vyrábět za stejnou cenu jako propisky.“
Michael Gutberlet se snaží vrátit k původní tradici, i když materiály jako plexisklo a tvrdá guma musely ustoupit plastu. Nejlevnější model tak stojí v přepočtu asi pět set korun. Nové Kaweco sice tvarem odkazuje na to ze třicátých let, některé modely ale zaujmou pestrými barvami – vyrábí se třeba i oranžové, zelené anebo blankytně modré.
Barvy pro milovníky módy a trendů
„Ještě pořád se prodává hlavně klasické černé. Ale chceme oslovit i mladé lidi, co mají rádi módu a nechtějí působit zas tak vážně. A tak si hrajeme se všemožnými barvami, někteří sběratelé si dokonce kvůli tomu kupují celé kolekce. Ale to není naše hlavní cílová skupina. Hlavně chceme, aby lidé s našimi pery doopravdy psali,“ uzavírá Michael Gutberlet.
Související
-
I plnicí pera mají svůj servis. Perokliniku najdete v...
I v době tabletů a chytrých telefonů jsou stále lidé, kteří píší plnicím perem. Pokud náhodou žijí v chorvatském Záhřebu a plnička se jim poškodí, mohou zajít do op...
-
Máte krasopis, nebo spíš škrabopis? Písmo vám zlepší moderní...
Dopisy jsme vyměnili za esemesky a sociální sítě, pero a papír za klávesnici a monitor. Psaní rukou se pomalu dostává do kategorie exotických činností. I přesto zaž...
