Půda v Česku není v dobrém stavu, ubývá v ní organická hmota, varuje biolog. Co děláme špatně?
Jak se starat o českou krajinu a o půdu, aby byla radost na ní v budoucnu hospodařit? Podle Miloslava Šimka z Ústavu půdní biologie a biochemie Akademie věd to zatím příliš neděláme. „Není to jen věc zemědělců, ale celé společnosti,“ tvrdí v rozhovoru pro Experiment speciál z agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.
Jednoduchá a zároveň složitá otázka na začátek. Jak je na tom podle vás česká půda v roce 2024?
Otázka je jednoduchá, odpověď není úplně tak jednoduchá. Musím říct, že podle mého názoru naše zemědělské půdy nejsou v dobrém stavu, respektive většina jich v dobrém stavu není. Na druhou stranu je opravdu potřeba si vážit těch sedláků a hospodářů, kteří o půdu pečují. Jenomže bohužel většina půdy v dobrém stavu není.
Čtěte také
Spolu s kolegy jste vydal knihu Živá půda. Co se v ní dočteme?
Kniha má téměř 800 stran a dočtete se v ní skoro všechno podstatné, co o půdě dneska známe – Zejména o půdních obyvatelích, o mikroorganismech a půdních živočiších, kteří v půdě žijí.
V Experimentu speciál dnes řešíme zemědělství a moderní technologie. Jak můžou právě moderní technologie pomoci půdě?
Zmínil bych například šlechtění nových plodin, odolných vůči suchu, chorobám a škůdcům; nebo moderní stroje, které už jsou dneska k dispozici na zpracování půdy a na jiné operace. Autonomní stroje, ty mohou zemědělství opravdu velmi pomoci.
Pokud půda není v dobrém stavu, tak ani moderní technologie nemohou pomoci.
Miloslav Šimek
Ale, je tu jedno velké „ale“, a to bych opravdu zdůraznil: ani klasické, ani moderní technologie nepomohou, pokud půda není v dobrém stavu. Pokud je zničená, poškozená – a to bohužel většina našich půd je –, tak ani tyto moderní technologie nemohou pomoci.
Dokážeme tím, že se budeme lépe starat o krajinu, zamezit větším dopadům klimatické změny?
Samozřejmě že lepší starost o půdu, o vodu, o krajinu pomůže. Jenomže právě ta starost nějak často není moc vidět. Nestaráme se o půdu. Podle mého názoru to není jenom věc zemědělců, je to věc celé společnosti, protože přece všichni potřebujeme dobrou, kvalitní čistou vodu, potraviny. A měl by to být zájem celé společnosti.
Kdyby se o půdu, o vodu, o krajinu dobře pečovalo, tak se nepochybně podaří i snížit emise skleníkových plynů. To je možná to, kam jste mířil. Globální změny a klimatické změny, to je ovšem velmi komplikovaná otázka. Teď nejsem s to vám takhle třemi větami odpovědět.
Pomoc je jednoduchá: více hnojit organickými hnojivy. A to může každý zahrádkář, každý zemědělec – vyrábět si svůj kompost.
Miloslav Šimek
Co můžu já, jako člověk, který není zemědělec, pro půdu udělat?
Každý může něco dělat. Připomenu to hlavní. Říkal jsem, že půdy jsou poškozené. Máme v nich málo organické hmoty. Také kvalita organické hmoty klesá. Čili pomoc je jednoduchá: více hnojit organickými hnojivy, a to může každý zahrádkář, každý zemědělec – vyrábět si svůj kompost. To, že to zemědělci nedělají, to je druhá věc.
Jak se vyvíjejí moderní hormonální biostimulátory? A v čem může být při péči o krajinu užitečné infračervené záření? Poslechněte si celý Magazín Experiment z výstavy Země živitelka.
Související
-
Od strategií pro ekologické zemědělství po jejich realizaci je dlouhá cesta, říká ekolog Zelený
Organizace Člověk v tísni známá svými humanitárními projekty vyhlašuje sbírku na pomoc české krajině s názvem SOS Krajina v tísni. Co česká krajina nejvíce potřebuje?
-
Zapomněli jsme, že by půda, na níž pracujeme, měla být nachystaná i pro další pokolení, říká sedlák
Roman Koutek má na Hané u Olomouce rodinný grunt, o nějž se staral už jeho děda. Jako jeden z prvních zemědělců u nás začal pěstovat sóju. Jak se dívá na naši krajinu?
-
Povinně víc chránit přírodu v zemích EU? V Česku dostala nejvíc na frak zemědělská krajina, říká Mik
Do konce století by mohlo až polovině všech druhů hrozit vymření. Změnit by to mohla světová dohoda o ochraně biodiverzity, kterou pomohla dojednat Česká republika.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.