Povinně víc chránit přírodu v zemích EU? V Česku dostala nejvíc na frak zemědělská krajina, říká Miko
Lidstvo čelí masovému vymírání druhů. Mohlo by jít o jednu z největších podobných událostí v dějinách planety. Tentokrát je pachatelem člověk, který drasticky mění životní podmínky na Zemi. Do konce století by podle nejčernějších scénářů mohlo až polovině všech druhů hrozit vymření. Změnit dosavadní kurz by mohla světová dohoda o ochraně biodiverzity, kterou koncem roku pomohla v kanadském Montrealu dojednat Česká republika.
V Evropské unii by se povinnost obnovy ekosystémů mohla brzy dokonce dostat do zákona. Návrh příslušné legislativy právě projednávají členské země a europoslanci. Pokud projde, pro země jako Česko by to znamenalo navýšit do roku 2030 na 20 procent plochu cenných ekosystémů, kterou musí stát chránit, a plochu krajiny, kterou je třeba obnovit.
„Umím si představit, že v nějaké podobě 20 procent území dokážeme naplnit. To už teď máme v zásadě splněno. Náš problém bude spíše v tom, jak budeme definovat, co je degradovaná část krajiny, kterou je třeba obnovit,“ upozorňuje Ladislav Miko, který na konferenci v Montrealu jako vládní zmocněnec pro biodiverzitu vyjednával nejen za Česko, ale za celou EU.
V českém kontextu to podle něj bude znamenat od základů přehodnotit náš přístup k hospodaření s půdou a lesy. „Největší ‚záhul‘ dostávala v Česku dlouhodobě zemědělská krajina, ale ani lesy na tom nejsou úplně dobře,“ dodává Miko, který byl hostem nové epizody Bruselských chlebíčků.
Proč je snižování druhové rozmanitosti větší problém pro člověka než pro přírodu? Jak obtížné bylo pro české diplomaty přelomovou dohodu o ochraně biodiverzity v Montrealu vyjednat? A jak by mohla zasáhnout do české debaty o vyhlašování nových národních parků v zemí? To rozebírá nový díl podcastu o unijní politice Bruselské chlebíčky.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Vydíral dvě ženy o 17 milionů korun a vyhrožoval dětem, bývalý sponzor ANO je předčasně na svobodě
-
Žižkovský tunel doplní další bezpečnostní opatření. ‚Kolektivní vina,‘ říká expert k omezení rychlosti
-
ŽIVĚ: Čeští hokejisté hrají na mistrovství světa s Itálií. Radiožurnál Sport vysílá přímý přenos
-
Sedláček: Jsem rád, že kolaps vedení knihovny byl rychlý. Máme prostor začít znovu s novými partnery