Vařil pro české premiéry i pro Lavrova. České pivo a víno je na ambasádách základ, říká šéfkuchař

Nejdůležitější diplomatická jednání se často odehrávají u společného oběda či večeře. Jak při nich budou politici a diplomaté naladěni, je tak částečně i v rukou jejich kuchařů. Šéfkuchař stálé delegace Česka při NATO v Bruselu Tomáš Veselý věří, že základem je výběr surovin. „Začíná to průzkumem trhu. Vždycky po příjezdu na nové místo si musím sehnat okamžitě dobrého spolehlivého řezníka,“ prozrazuje v podcastu Bruselské chlebíčky.

Tomáš Veselý vaří na českých zastupitelských úřadech po celém světě už dvacet let. Před Bruselem působil jako šéfkuchař na ambasádách v Pekingu, Moskvě, Bejrútu, Káhiře či Washingtonu. Mezi jeho strávníky tak byli třeba poslední tři čeští prezidenti a řada dalších českých i zahraničních politiků, včetně třeba ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

Šéfkuchař stálé delegace Česka při NATO v Bruselu Tomáš Veselý

Na všech svých štacích se Veselý snaží pracovat s českou kuchyní. I když to někdy není jednoduché vzhledem k tomu, že potřebné suroviny nejsou vždy dostupné. Zahraničním diplomatům prý česká kuchyně obvykle chutná. „Ale někteří třeba nikdy neviděli knedlík, ochutnávají ho samotný, bez omáčky, bez masa,“ usmívá se.

Za ty roky si Tomáš Veselý všímá jedné změny: mezi diplomaty přibývá vegetariánů. „Nepamatuju si, že bych před dvaceti lety s protokolem řešil, jestli mají hosté nějaká dietní omezení. Dnes už je to pravidlo. Málokdy se stane, že jsou všichni hosti bez dietního omezení,“ prozrazuje Tomáš Veselý.

Kde je vaření tradiční české kuchyně největší výzva? Jak nároční strávníci jsou diplomaté? A kam chodí nakupovat suroviny šéfkuchař diplomatů? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.

autoři: Zdeňka Trachtová , and
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.