I z rozmazaných otisků prstů se dá určit pachatel. Stačí z nich odebrat DNA

3. červenec 2025

Při šetření závažných trestných činů mohou kriminalistům pomoci i nejasné otisky prstů. Na bříšcích prstů se totiž zachytává jedinečná DNA každého člověka. Podle odborníků je to ale až poslední možnost vyhodnocení otisků, protože jedinečné značky se při tom zničí. Do budoucna ale může mít DNA v kriminalistice zásadnější roli, protože už teď z ní vědci umí vyčíst například barvu očí.

Forenzní genetik Daniel Vaněk čistí podložní sklíčko, na které otisknu prst. „Na otisk potom naneseme speciální fluorescenční barvičku, která rychle proniká do eukaryotních buněk a naváže se na DNA,“ popisuje a přibližuje si sklíčko pomocí fluorescenčního mikroskopu.

Čtěte také

„Mám ho připojen přes aplikaci přímo do mobilního telefonu, šlo by to samozřejmě i na počítač,“ pokračuje. „A na obrazovce už vidím svítící body – buňky v otiscích prstů. A kdybych použil větší zvětšení, tak bych tam viděl i ty papilární linie. U vás je toho materiálu poměrně málo, což souvisí s tím, že lidé se liší tím, jak moc toho biologického materiálu ztrácí.“

Jedinečná směs matek a otců

Podobně jako otisky prstů je i DNA u každého člověka jedinečná.

„V buňce máme chromozomy a ty obsahují DNA. Máme dvě sady chromozomů – jednu dostáváme od otce a jednu od matky a matka i otec mají zase každý polovinu genetické informace rodičů. A tak se to pořád promíchává, a tím pádem je každá DNA unikátní,“ popisuje Vojtěch Hudzieczek z Biofyzikálního ústavu Akademie věd.

3D otisk prstu, otisk se zvýrazněními papilárními liniemi, výřez otisku a jeho prostorové natočení

Teoreticky stačí k určení DNA pouhá jedna buňka, podstatná je celá jedinečná sekvence.

„DNA je vlastně pořadí za sebou jdoucích písmenek, čtyři dusíkaté organické báze. A v pořadí těch písmenek za sebou v sekvenci spočívá ta genetická informace. Celý genom má tři gigabáze, což jsou vlastně tři miliardy nukleotidů v jedné buňce,“ doplňuje.

DNA až na konec

Mezitím si Daniel Vaněk připravil speciální forenzní tampón, aby odebral z otisku prstu DNA. Navlhčuje a stírá místo, kde předtím identifikoval biologický materiál. Pak sklíčko vkládá znovu pod mikroskop, aby zkontroloval, že je zcela čisté a že tedy převzal vzorek.

Dítě zdědí od každého biologického rodiče polovinu genetických informací. Vnoučata po svých prarodičích tak zdědí přibližně jednu čtvrtinu DNA

„Vidím, že už tam žádné svítící body nejsou, a dokonce si můžu ověřit pod mikroskopem, když tam vložím ten tampón, jak tam hezky svítí. A můžeme si i vizuálně potvrdit, že se nám povedlo přenést biologický materiál na tampón,“ vysvětluje.

Tampón potom vědec vloží do zkumavky a převrství speciálním roztokem, který stabilizuje lidskou DNA při pokojové teplotě po dobu 30 dní. Samotný otisk prstu se při tom zničí, a proto kriminalisté jeho genetickou analýzu dělají až jako poslední. Na druhou stranu právě díky přesnému uspořádání písmen má DNA potenciál nabídnout širokou škálu informací.

Jaké oči má pachatel?

„Co se týče lidské DNA, tak už máme identifikováno velké množství genů a víme, za co zodpovídají. Některé varianty genů DNA jsou predispoziční k chorobám anebo jsou varianty, které jsou za tu chorobu zodpovědné,“ přibližuje Vojtěch Hudzieczek z Biofyzikálního ústavu Akademie věd.

Čtěte také

Pro laika nesrozumitelný shluk písmen tak může vyjadřovat třeba modré oči, nebo odkud pocházejí jeho předci.

„Kdybychom se bavili o jednoduchých znacích, jako je třeba barva vlasů nebo očí, tak toto všechno už z DNA umíme přečíst. Je spousta vědeckých týmů, které to analyzují, zpřesňují a umožňují, aby DNA mohla být využita i k těmto účelům,“ naznačuje budoucí vývoj.

Zatím kriminalisté mohou DNA využívat pouze v rozsahu, který jim určuje legislativa.

autoři: Eva Kézrová , and | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat