Magazín Experiment ŽIVĚ z Kriminalistického ústavu
- 00:00 Témata Magazínu Experiment
- 00:46 Rozhovor s ředitelem Kriminalistického ústavu Lubošem Kothajem
- 05:21 Podstata mechanoskopie
- 09:46 Balistická zkušebna a rozhovor s Martinem Valentou
- 13:53 Falšování obrazů a fyzikální chemie
- 17:23 Mobilní Live Scan
V dalším ze série živých speciálů Magazínu Experiment se reportéři Ondřej Vaňura a Martin Pařízek vydali do pražské Bartolomějské ulice, do jedné z budov Kriminalistického ústavu. Ten letos totiž slaví 65 let od svého založení.
Chemie, písmo, IT, stroje a kriminalistika
Kriminalisté z celé republiky se na práci zdejších expertů často spoléhají při vyšetřování těch nejzávažnějších případů. Analyzují nejrůznější stopy z místa činu, včetně genetického materiálu, ale dokážou třeba také určit složení a původ drog, které policie zadrží u dealerů či pašeráků.
Výsledky jejich zkoumání bývají klíčovým důkazem pro policisty a soudy k usvědčení pachatelů.
„Poskytujeme znalecké služby v pěti oborech. Je to chemie, písmoznalectví, elektrotechnika, strojírenství a kriminalistika,“ upřesňuje ředitel Kriminalistického ústavu Luboš Kothaj.
„V kriminalistice poskytujeme znalecké služby v 22 odvětvích. Nebudu je tady všechny vyjmenovávat, ale ty nejstěžejnější jsou samozřejmě kriminalistická chemie, kriminalistická balistika, genetika, třeba fonoskopie a další. A mimo to můžu ještě říct, že celkem provádíme 140 druhů zkoumání, což není málo.“
Policejní věda v běhu času
Za 65 let své existence prošel Kriminalistický ústav bouřlivým vývojem. „Od doby, kdy nastoupily lepší zobrazovací metody a výpočetní technika, tak jedeme mílovými kroky dopředu,“ rekapituluje ředitel uplynulé dekády.
Čtěte také
„Následovala genetika, analýza dat a analýza mobilních zařízení, která nesou data. Dneska se setkáváme s genetikou zvířat a s genetikou rostlin. A myslím si, že do budoucna máme velké výhledy v oblasti umělé inteligence a zpracování velkého množství dat a jejich zkoumání.“
Luboš Kothaj tak zároveň přibližuje, jakým směrem se ubírá většina úkolů, které Kriminalistický ústav v posledních letech od vyšetřovatelů dostává. „80 % všech našich zakázek jsou směřovány do chemie, genetiky a analýzy dat,“ doplňuje.
Vražda taxikáře a aféra Metanol
Vyhodnocování důkazů těch nejzávažnějších kauz patří mezi denní rutinu zdejších expertů. Některé případy ale svojí jedinečností nebo odbornou náročností vybočují natolik, že uvíznou v paměti víc než jiné. Jako třeba známý případ vraždy taxikáře v pražských Kunraticích.
Čtěte také
„V roce 2010 pražští kriminalisté zadrželi muže, který byl z vraždy podezřelý. Tehdy jsme skutečně napomohli v rámci zkoumání genetického, nebo tedy biologického materiálu dopadnou vraha. Na plastové lahvi jsme našli biologický materiál, který byl schopen ukázat na konkrétní osobu,“ vzpomíná Luboš Kothaj.
„Další zajímavou kauzou byla třeba metanolová aféra v roce 2012. Tehdy Kriminalistický ústav provedl asi tři tisíce zkoumání v rámci této aféry,“ dodává.
Stát se policejním vědeckým expertem vyžaduje kromě základních odborných předpokladů i speciální přípravu, která trvá zhruba jeden až dva roky. Podmínkou je i absolvování fyzických testů, které ovšem nejsou tak náročné jako u běžných policistů.
Související
-
Kriminalistický ústav slaví 65 let. Jak pomáhá policii a co se v něm daří odhalovat?
Už 65 let v Česku funguje Kriminalistický ústav a odborníci v něm pomáhají policistům z celé země s vyhodnocováním důkazů v nejsložitějších a nejzávažnějších případech.
-
Průlom v kriminalistice. Vědci vyvíjejí program, který vrátí vyšetřovatele zpět na místo činu
Zkoumat místo trestného činu i po delší době umožní nová technologie ze Zlína.
-
Z vrahů a zločinců se dělají celebrity, přiznává autor knihy o sériovém vrahovi Roubalovi
Publicista Ondřej Krotil věnoval bádání kolem Roubalova případu z 90. let půl roku života. Co nového odhaluje ve své knize Zabiju tě pro pár stovek?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka