Kriminalistický ústav slaví 65 let. Jak pomáhá policii a co se v něm daří odhalovat?
Profil DNA ze vzorku slin během několika hodin. Spojit pachatele a místo činu pomáhá policii obsáhlá databáze
Genetici Kriminalistického ústavu dokážou vyhodnotit vzorky s lidskou DNA i za několik hodin a díky obsáhlé databázi mohou vzorky i vzájemně srovnávat. „Shoda stopy a srovnávacího vzorku je nezvratitelná,“ popisuje forenzní genetik Roman Hradil. Jak vyhodnocování probíhá? Poslechněte si reportáž!
„Nesu ti rychlovku – dva srovnávací vzorky ze znásilnění.“ Typická situace na Kriminalistickém ústavu v Praze. Vatové tyčinky s lidskou DNA třeba od podezřelých v různých případech sem míří z celé republiky. Když mají vyšetřovatelé urgentní prosbu, vyhodnotí experti vzorky i za necelých osm hodin. Běžně to trvá den.
Čtěte také
Laborantka Michaela Indráková mi ukazuje, co všechno odebrané vzorky čeká. Ročně jich spolu s kolegy takto zpracuje až 25 tisíc.
Ve sklepní laboratoři postupně putují několika přístroji. Jedním z expertů je vedoucí Odboru přírodovědných zkoumání na Kriminalistickém ústavu Roman Hradil:
„V reálu vidíme jenom nějaké barevné peaky, ty označují úseky DNA, které mají různou velikost. Na iksové ose jdou pěkně za sebou a my jim potom přiřazujeme čísla. A to je ten DNA profil,“ vysvětluje.
Krev, vlasy, sliny
Odebrané vzorky od lidí experti porovnávají se stopami z místa činu, jako je třeba krev, vlasy nebo sliny. Biologické stopy můžou být i velmi malé.
„Pro ilustraci – v rámci srovnávacích vzorků z hlediska citlivosti nám stačí pouhých osm buněk. Když se nám to zadaří, z místa činu skutečně stačí málo biologického materiálu. Vyjádření forenzního genetika, že je shoda stopy a srovnávacího vzorků je skutečně nezvratitelná,“ popisuje Roman Hradil.
DNA profily od podezřelých a obviněných dává policie do databáze. Díky tomu tak s nimi může porovnávat i staré stopy. A to přináší výsledky.
„Poměrně často se nám díky tomu podaří ztotožnit stopu, kterou máme místa z činu třeba šest osm deset let starou. Za dobu existence té databáze, která funguje od roku 2004, máme minimálně přes 20 tisíc shod osob se stopou z místa činu,“ dodává genetik Roman Hradil. Bez existence této databáze by to policisté nikdy nezjistili.
V sobotu 16.12. po deváté hodině odvysíláme z Kriminalistického ústavu živě speciální vydání vědeckého Magazínu Experiment.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
