Experiment ŽIVĚ ze Země živitelky: Záhon na splašky či červí hnojivo. Jak číst jazyk hmyzu a zvířat?

Efektivní hnojení je pro zemědělce a farmáře klíčové i v 21. století. V rámci udržitelné péče o krajinu ale mohou přicházet ke slovu i zcela nové, zatím hodně alternativní zdroje, jako jsou třeba červi.

Organické hnojivo Svět hmyzu se vyrábí na farmě České zemědělské univerzity v Praze. „Jedná se vlastně o hmyzí exkrementy,“ vysvětluje Vojtěch Malecha z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.

Čtěte také

Nemáte kanalizaci ani čistírnu? Díky vypařovacímu záhonu se zbavíte splaškové vody organickým způsobem

„Máme hmyzí farmu, kde točíme cca 150 až 200 kilo červů měsíčně. Prožírají náš substrát a tak vzniká toto super sypké hnojivo, které je velmi všestranné. Je to organika a má nespočet využití.“

Červí továrna

Základem živného substrátu jsou většinou pšeničné otruby, do kterých se umístí hmyzí vajíčka potemníka moučného. Z nich se vylíhnou červi, kteří následujících zhruba 90 dní v substrátu žijí a zároveň ho zkrmují, dokud nezbyde nic, co by mohli konzumovat.

„V tu chvíli přicházím na řadu já – červy dám stranou, substrát dám stranou a proseju ho, aby měl tu správnou velikost. Pak to tepelně upravím, zabalím, červy nechám vytrávit, a prodám,“ popisuje celý proces výroby hnojiva Vojtěch Malecha.

Kromě pšeničných otrub vědci experimentují také produkty z potravinářských provozů, jako je pivovarské mláto, kávová sedlina z lokálních kaváren nebo zelenina druhé jakosti.

Vzniklé hnojivo je vzhledem ke svému zcela organickému původu ideální zejména pro ekologické zemědělství. Limitující je ale zatím omezená produkce, která umožňuje uspokojit hlavně menší zahrádkáře a pěstitele.

„Ale chov hmyzu a obecně tyto technologie se vyvíjejí, takže uvidíme, kam to půjde dál,“ dodává expert z podnikatelského inkubátoru na České zemědělské univerzitě.

Hmyzí laboratoř

Právě na výzkum chování hmyzu, které by se dalo využít v zemědělství, se zaměřuje nová hmyzí laboratoř Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousech na Jičínsku. Vědci v ní zkoumají, jak hmyz vnímá vůně a chemické signály. Nový přístroj jim pomáhá odhalit, co škůdce láká a co je naopak spolehlivě odpuzuje.

Čtěte také

Umělá inteligence výrazně promění i zemědělství. Budoucnost je v kamerových systémech, říká děkan

„Jde o takzvaný plynový chromatograf – zařízení, které překládá svět vůní přesně tak, jak ho cítí hmyz,“ vysvětluje Pavel Pech s tím, že co my necítíme a nevidíme, to hmyz odhalí během vteřiny. A právě tyhle jeho signály můžou být klíčem k ekologičtějšímu zemědělství.

„Je to vlastně propojení analytické chemie a fyziologie a ekologie hmyzu, protože pro zjištění toho, jak se hmyz orientuje a jak vnímá svět, je chemie klíčová,“ říká.

„Velkou část informací o svém okolí hmyz získává pomocí vnímání vůní z okolí. Není to jediná cesta, kterou hmyz získává informace, může vnímat i magnetické pole, různá záření včetně viditelného spektra, ale bez chemie hmyzu nedokážeme dost dobře porozumět.“

Jak přesně plynový chromatograf funguje a proč k němu vědci potřebují jen hmyzí tykadlo? A jaké další technologie se představují na letošním jubilejním ročníku Země živitelky? Poslechněte si celý Magazín Experiment.