Vlnu házíme do hnoje, říká farmář. Ovce jsou u nás na maso, stříhání je prevence, dodává šampion střihačů

Kolik vlny se ostříhá z jedné ovce?

Jiří Hrach: Tři kila, ale je to plemeno od plemene. Oxford down dejme tomu čtyři až pět kilo. Texla nebo suffolk, dejme tomu dvě a půl až tři kila.

Čtěte také

Ovce jako sekačka končí na podzim snězena. Chovatelů ubývá i kvůli „poměšťování“ vesnic, říká farmář

Při páteční soutěži zaznělo, že je problém získat odbyt pro vlnu. V Česku není o vlnu zájem?

Vejčík: V Česku je zájem pouze o vysoce jemnou kvalitní vlnu, ale i její výkupní cena je relativně nízká, na tu produkci. Ta se pohybuje 25 až 30 korun za kilo?

Hrach: Nevím. Já jsem slyšel něco o koruně, ale nemluvím o té jemné, kvalitní vlně.

Vejčík: Za korunu, dvě koruny se vykupují hrubší sortimenty vlny, a to ji ještě musíte vyčistit od hrubých nečistot. Takže my chovatelé, než abychom se tím trápili, tak to radši házíme do hnoje.

Hrach: Stříhání ovcí se v dnešní době bere jako prevence zvířat. Ovce se prostě ostříhat musí.

To znamená, že to není výdělečná činnost?

Hrach: Vlna ne. Dnes jsou ovce víceméně na maso.

Čtěte také

Ovce jsou dobrý sport pro romantiky, byznys ne. Jehněčí stále budí nedůvěru, říká chovatel ovcí

Co s tou vlnou v tom případě děláte?

Vejčík: To, co nastříháme, potom používáme na stlaní zvířatům, kravám nebo ovcím. Takže říkám, že naše zvířata potom chrápou ve vlně, tak se mají krásně.

Hrach: Já jsem v kontaktu s jednou paní od Hradce Králové, která objíždí chovatele s dodávkou a vlnu od chovatelů odkupuje. Samozřejmě ale za takovou hodně nízkou cenu.

Slyšel jsem, že se také dělá hnojivo z vlny.

Vejčík: Ano, teď běží druhým rokem projekt, řekněme ještě stále start-up. Vlnu vykupují, mám pocit, za tři, čtyři koruny. Ale zase musí být vyčištěna od různých příměsí. Zpracovávají to na granule a je z ní hnojivo. Říkám, že už můžu rovnou tou vlnou hnojit já.

Kvalita vlny závisí na plemeni, nebo to může ovlivnit i chovatel?

Hrach: Nejkvalitnější vlna je, když stíháme na podzim. Na jaře vlna není tolik kvalitní, protože ovce mají jehňata. Takže živí jehňata, a to se odráží do kvality vlny. Proto se na podzim stříhá až dvakrát rychleji než třeba na jaře.

Čtěte také

Chceme udržovat původní biotopy, říká bývalý strojař, který se stal pasáčkem ovcí v Liptově

Ale jsou chovatelé, kteří chtějí mít ostříháno na jaře a jsou chovatelé, kteří chtějí mít ostříháno na podzim. Z mého pohledu je to na podzim lepší, i kvůli tomu, že přes zimu se rodí jehňata a takto mají jehňata snadnější přístup k vemínkům. Snáze se ovce také ustájí, když jsou bez vlny, vejde se jich víc na menší místo.

Vejčík: Kvalita vlny opravdu závisí i na plemeni. Plemena merinového typu mají jemnější sortiment. Pak jsou masná plemena, která se pohybují v sortimentech B. Nejhrubší jsou třeba zase šumavky, valašky – to je opravdu hrubá vlna, která není ideální na spřádání, ale spíš na plstění. I plemeno dost rozhoduje o kvalitě vlny.

Ovlivní třeba kvalitu vlny i to, jak ostříháte ovci?

Hrach: Musíme to ostříhat tak, aby nebyly přestřižky a rouno musí držet pohromadě. Takže samozřejmě.

To znamená, že to, co nastříháte, je v jednom kuse?

Hrach: Musí to být v jednom kuse.