Ovce jako sekačka končí na podzim snězena. Chovatelů ubývá i kvůli „poměšťování“ vesnic, říká farmář

V našem studiu zůstává chovatel ovcí, předseda Jihočeského krajského svazu chovatelů ovcí a koz Jan Vejčík a také jeho dcera Elena Vejčíková. Při loňské Zemi živitelce jste, pane Vejčíku, v našem vysílání mluvil o tom, jak chovatelů ovcí v Česku ubývá. Pokračuje to?

Čtěte také

Ovce jsou dobrý sport pro romantiky, byznys ne. Jehněčí stále budí nedůvěru, říká chovatel ovcí

Jan Vejčík: Já mám pocit, že stále pokračuje. Během posledních čtrnácti dnů, kdy jsem obvolával chovatele, jestli nám přivezou ovce na výstavu – jezdili roky – tak u dvou jsem se dozvěděl, že už skončili, že už ovce nemají. A u dvou jsem se dozvěděl, že mi to vezou naposled a příště už nepojedou, protože taky končí. Ten pokles tam stále je.

Čím to je? Je tak náročné chovat ovce?

Je to náročnější než třeba chovat skot, co se týče pracnosti.

V čem?

Musíte je častěji stříhat, skot se nestříhá. Častěji děláte paznehty. Taky se říká: jedna kráva, jeden problém. A jedna kráva je ekvivalent osmi ovcí, a to je osm problémů.

Tak to je výrazně komplikovanější.

Potom ekonomické subjekty. Teď připočítáváme dravce, ať už jsou to krkavci, lišky, orli… vlci představují nejvýraznější zásah. Lidi jsou už potom otrávení.

Čtěte také

Karel Roden hospodářem: Dexter je ideální kráva pro rodinu. Vyzařují mír, koukal bych na ně celý den

A v poslední řadě se začíná vyskytovat fenomén poměšťování vesnic. Lidi se tam nastěhují, koupí si hezký domeček a začnou si nám tam stěžovat na to, že se tam pasou ovce, že se jim to nelíbí a začnou otravovat. Potom lidi chápu, že jsou otrávení a s chovem skončí.

Z pohledu Eleny, jaké to je starat se o ovce?

Elena Vejčíková: Je to náročné, ale když k tomu člověk má vztah… Pro mě už je to spíš relax než práce. Když jsem se učila na přijímačky, tak jsem si do práce chodila odpočinout od učení. Už je to spíš na relaxaci, než něco, co musím.

Když člověk zadá na internet heslo chov ovcí, vyskočí řada článků o tom, jaké jsou to ideální živé sekačky. Je právě to, že sekají trávu, když to tak řekneme, jeden z hlavních důvodů, proč se ovce v Česku chovají?

To bych neřekl. Je třeba rozlišit mezi chovateli ovcí a těmi, co je používají jako živé sekačky. Ti, co je chovají, tak je chovají proto, že je chtějí chovat, mají vztah ke zvířatům, k půdě a k zemědělství jako takovému. Našli si svůj smysl mít ovce a to dané plemeno, ještě ke všemu.

Druhá věc je, že ti, co je používají jenom na vypásání – jo, ať je chovají, ale nemají k tomu ten vztah. Většinou si je na jaře koupí a na podzim sní. Ale my je chováme celý život, máme k tomu jiný vztah. To jsou členové rodiny.

Čtěte také

Vlnu házíme do hnoje, říká farmář. Ovce jsou u nás na maso, stříhání je prevence, dodává šampion střihačů

Máte je pojmenované, mimochodem?

Elena: Některé, co jsou mazlivé, tak jo. Jinak ne. To nejde pojmenovat tolik ovcí.

Tak v kalendáři by se možná našlo 200 jmen, když jste říkal, že máte 200 ovcí.

Jan: To by se našlo, ale potom ještě s životním cyklem, kdy mají třeba 8 až 12 let, by kalendář za chvilku docházel.

Takže jenom vybrané ovce mají své jméno. Pokud by někdo uvažoval, že chce chovat ovce, co je důležité? Vyčetl jsem a slyšel jsem mnohokrát, že to základní je, že ovce nemá být sama, že mají být minimálně dvě.

Je to tak. Ovce musí být minimálně dvě. Když by se někdo rozhodoval, základní je, ať si nejdřív rozhodne smysl, proč je chce chovat. Ať je nechová jen kvůli tomu, aby mu vypásly zahradu. Ať je nechová jenom kvůli tomu, že se mu to líbí. Musí tam najít smysl, že to zvíře chce a chce pro něj něco dělat. Potom je úplně jedno, jaké si vezme plemeno a jaké mají podmínky. Zbytek už se dá dodělat.