I předměty mají své „otisky prstů“. Díky mechanoskopii mohou přispět k usvědčení pachatele
Úplný základ zkoumání stop z místa činu představuje mechanoskopie. Toto odvětví kriminalistiky podrobně analyzuje veškeré technické pomůcky a použité předměty, které by mohly vést k usvědčení pachatele. Každý nástroj má totiž charakteristické vlastnosti, podle nichž se dá identifikovat na základě stop, které po sobě při použití zanechal.
„Toto je box s nářadím jednoho pachatele,“ ukazuje vedoucí Oddělení technické diagnostiky Kriminalistického ústavu Pavel Horák. „Naším úkolem teď je to přebrat, vytipovat ty nástroje podle stop a s nimi vytvořit porovnávací stopy tak, abychom mohli prokázat, že jeden z jeho nástrojů byl na místě činu a překonal uzávěr.“
Mechanoskopii se Pavel Horák věnuje pětadvacet let. V laboratoři u něj najdete spoustu nářadí, starých zámků a hlavně všemožných předmětů. Podrobit odbornému zkoumání totiž zdejší experti mohou v podstatě cokoliv.
Čtěte také
Rada Vacátko by se divil
„Se stopami a s nástroji se setkáváme úplně od rána, kdy vstaneme z postele: Použijeme ráno lžíci na boty – už je to nástroj, který může zanechávat nějaké stopy,“ vysvětluje a pokračuje: „Jdeme ven, otevřeme branku, vytahujeme klíče – zase máme v ruce nástroj. Cestou nakopneme kámen na chodníku, ten něco trefí – zase je to nástroj.“
Pro kriminalisty jsou důležité samozřejmě především stopy, které po sobě použité nástroje na místě činu zanechaly. Od dob prvorepublikových kasařů se ale hodně změnilo. Právě teď tady experti zkoumají třeba zámek k bankomatu.
„Nejde jenom o pilníky nebo kleště, ale třeba jako tady o tabletovací strojek, na kterém byl vylisován fentanyl. Může to být, jak vidíte tady vedle na tom přístroji, cihla kokainu. Můžete tady vidět různé tablety nebo roztrhané oděvy z násilné trestné činnosti,“ vyjmenovává Pavel Horák.
Na stopě zločinu
Kriminalističtí experti se tu pod jeho vedením snaží objasnit zákonitosti vzniku stop z místa činu a přiřadit je ke konkrétní osobě.
„Řečeno policejní terminologií, nepadají z nás občanky, abychom při zkoumání řekli: Člověk tady s tím číslem je ten, kdo zabil pokojskou,“ usmívá se vedoucí laboratoře. „My jsme pouze schopni určit, že nástroj, který byl zajištěn u pachatele, vytvořil stopy, které jsou z místa činu.“
Další oblastí, které se tady v mechanoskopické laboratoři věnují, je identifikace předmětů. „Ne nadarmo se v policejní branži říká: Když nevíš, kam to poslat, pošli to na mechanku,“ dodává s úsměvem Pavel Horák.
Drogy poznáš podle lisu
Experti používají ty nejmodernější přístroje jako různé mikroskopy a 3D skenery. U jednoho z nich teď sedí Michal Pakosta. „Tohle jsou joysticky na ovládání posunu stolu a zaostřování kamery, abychom byli schopní udělat detailní obrázek zkoumané stopy, které potřebujeme,“ popisuje.
Právě dokumentuje stopu raznice od fentanylu, konkrétně její tvar. „Protože potom se dá srovnat tableta vytvořená na tabletovacím stroji, do kterých se ty raznice dávají,“ vysvětluje kriminalistický technik.
Projekt Reliéf
Česká mechanoskopie má dlouhou tradici a ve světě dobré jméno. Důkazem toho je i projekt Reliéf, na kterém se odborníci z Kriminalistického ústavu podíleli. Je to v podstatě takový katalog zabavených drog, díky kterému se dají propojovat jednotlivé případy.
„Funguje to jako běžný počítač. Vzhledem k tomu, že jsme pořád garanty, tak vidíme, co tam kdo nového založil. Tady vidím třeba posledně založenou stopu, která přijela z Kyjeva. Máme tady stopy zadokumentované po celém světě a můžeme si je porovnávat mezi sebou,“ představuje podstatu projektu Reliéf Pavel Rak.
Díky tomu se dá poznat, že drogy byly slisované na konkrétním přístroji. „Lis si laicky představte jako razítko. Vy tu stopu orazítkujete a my už jenom porovnáváme ta razítka,“ doplňuje.
Aktuálně obsahuje databáze Reliéf přes 50 tisíc snímků pořízených v různých zemích po celém světě.
Související
-
Kriminalistický ústav slaví 65 let. Jak pomáhá policii a co se v něm daří odhalovat?
Už 65 let v Česku funguje Kriminalistický ústav a odborníci v něm pomáhají policistům z celé země s vyhodnocováním důkazů v nejsložitějších a nejzávažnějších případech.
-
Kriminalista Mareš: Případ klánovického vraha byl majstrštyk, dělali jsme na tom dva roky
„Vyšetřovat vraždy byl můj sen – být v prostředí, kde se něco děje. Jeden den jste mezi bezdomovci, druhý mezi bankovními úředníky,“ říká bývalý kriminalista Josef Mareš.
-
Někteří pachatelé tráví hodiny pozorováním, mohou vyrušit zamykání vozu, varuje kriminalista
Lidé nechávají v autech cennosti. Loni policie řešila tisíce případů vloupání. Objasnit se podaří jen zlomek. Kriminalista Jakub Al-Rihani popisuje, jak se chránit.
