I předměty mají své „otisky prstů“. Díky mechanoskopii mohou přispět k usvědčení pachatele

14 fotografií

„Toto je box s nářadím jednoho pachatele,“ ukazuje vedoucí Oddělení technické diagnostiky Kriminalistického ústavu Pavel Horák. „Naším úkolem teď je to přebrat, vytipovat ty nástroje podle stop a s nimi vytvořit porovnávací stopy tak, abychom mohli prokázat, že jeden z jeho nástrojů byl na místě činu a překonal uzávěr.“

Mechanoskopii se Pavel Horák věnuje pětadvacet let. V laboratoři u něj najdete spoustu nářadí, starých zámků a hlavně všemožných předmětů. Podrobit odbornému zkoumání totiž zdejší experti mohou v podstatě cokoliv.

Čtěte také

Magazín Experiment ŽIVĚ z Kriminalistického ústavu

Rada Vacátko by se divil

„Se stopami a s nástroji se setkáváme úplně od rána, kdy vstaneme z postele: Použijeme ráno lžíci na boty – už je to nástroj, který může zanechávat nějaké stopy,“ vysvětluje a pokračuje: „Jdeme ven, otevřeme branku, vytahujeme klíče – zase máme v ruce nástroj. Cestou nakopneme kámen na chodníku, ten něco trefí – zase je to nástroj.“

Pro kriminalisty jsou důležité samozřejmě především stopy, které po sobě použité nástroje na místě činu zanechaly. Od dob prvorepublikových kasařů se ale hodně změnilo. Právě teď tady experti zkoumají třeba zámek k bankomatu.

„Nejde jenom o pilníky nebo kleště, ale třeba jako tady o tabletovací strojek, na kterém byl vylisován fentanyl. Může to být, jak vidíte tady vedle na tom přístroji, cihla kokainu. Můžete tady vidět různé tablety nebo roztrhané oděvy z násilné trestné činnosti,“ vyjmenovává Pavel Horák.

Na stopě zločinu

Kriminalističtí experti se tu pod jeho vedením snaží objasnit zákonitosti vzniku stop z místa činu a přiřadit je ke konkrétní osobě.

„Řečeno policejní terminologií, nepadají z nás občanky, abychom při zkoumání řekli: Člověk tady s tím číslem je ten, kdo zabil pokojskou,“ usmívá se vedoucí laboratoře. „My jsme pouze schopni určit, že nástroj, který byl zajištěn u pachatele, vytvořil stopy, které jsou z místa činu.“

„Toto je box s nářadím jednoho pachatele,“ ukazuje vedoucí Oddělení technické diagnostiky Kriminalistického ústavu Pavel Horák|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

Další oblastí, které se tady v mechanoskopické laboratoři věnují, je identifikace předmětů. „Ne nadarmo se v policejní branži říká: Když nevíš, kam to poslat, pošli to na mechanku,“ dodává s úsměvem Pavel Horák.

Drogy poznáš podle lisu

Experti používají ty nejmodernější přístroje jako různé mikroskopy a 3D skenery. U jednoho z nich teď sedí Michal Pakosta. „Tohle jsou joysticky na ovládání posunu stolu a zaostřování kamery, abychom byli schopní udělat detailní obrázek zkoumané stopy, které potřebujeme,“ popisuje.

Právě dokumentuje stopu raznice od fentanylu, konkrétně její tvar. „Protože potom se dá srovnat tableta vytvořená na tabletovacím stroji, do kterých se ty raznice dávají,“ vysvětluje kriminalistický technik.

Rozhodují i mikroskopické detaily, bez nejmodernější techniky se tedy mechanoskopie neobejde|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

Projekt Reliéf

Česká mechanoskopie má dlouhou tradici a ve světě dobré jméno. Důkazem toho je i projekt Reliéf, na kterém se odborníci z Kriminalistického ústavu podíleli. Je to v podstatě takový katalog zabavených drog, díky kterému se dají propojovat jednotlivé případy.

Kriminalistický technik Michal Pakosta dokumentuje pomocí 3D skeneru stopu raznice od fentanylu|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

„Funguje to jako běžný počítač. Vzhledem k tomu, že jsme pořád garanty, tak vidíme, co tam kdo nového založil. Tady vidím třeba posledně založenou stopu, která přijela z Kyjeva. Máme tady stopy zadokumentované po celém světě a můžeme si je porovnávat mezi sebou,“ představuje podstatu projektu Reliéf Pavel Rak.

Díky tomu se dá poznat, že drogy byly slisované na konkrétním přístroji. „Lis si laicky představte jako razítko. Vy tu stopu orazítkujete a my už jenom porovnáváme ta razítka,“ doplňuje.

Aktuálně obsahuje databáze Reliéf přes 50 tisíc snímků pořízených v různých zemích po celém světě.