DNA mozkového lymfomu se dá zjistit z mozkomíšního moku. Nová diagnostika pomůže tam, kde není možná biopsie

Jana Kotašková si v laboratoři Centra molekulární biologie a genetiky Fakultní nemocnice Brno připravuje k izolaci vzorek mozkomíšního moku od pacienta, který má podezření na lymfom mozku. Vytahuje zkumavky se skoro čirou tekutinou, která omývá mozek a míchu.

Jana Kotašková s balením různých vzorků určených pro analýzu|foto:Michal Šafařík, Český rozhlas

„Tady z té tekutiny dokážeme izolovat DNA, která patří nádoru. V našem případě se jedná o lymfom,“ vysvětluje. Jedná se o nádor, který vznikl z bílých krvinek – lymfocytů. Jeho diagnostika je dnes ale často komplikovaná.

„Využívají se zobrazovací metody, které ale často nedokážou rozpoznat, jestli se jedná o lymfom, nebo o nádor mozku, a potom chirurgické odebrání části nádoru. Tato možnost ale není vždycky dostupná, protože nádor může být velmi hluboko,“ dodává Jana Kotašková.

Jak se množí DNA

Brněnští vědci proto testují novou diagnostickou metodu. Využívají toho, že buňky lymfomu rychle vznikají a taky se rychle rozpadají. Lymfom mozku uvolňuje svou DNA do mozkomíšního moku, a tu je možné ze vzorku izolovat.

Čtěte také

Imunitní systém v akci. Kožní lymfom se dá držet pod kontrolou ozařováním bílých krvinek

„Díky odstředivé síle se zbavíme pevných částic, což mohou být buňky nebo jejich zbytky, a získáme tak čistý mozkomíšní mok, ve kterém bude už pouze volná DNA z nádoru,“ popisuje výzkumnice, zatímco vkládá vzorek do laboratorní centrifugy.

Samotné DNA bývá ovšem v takových vzorcích málo, a proto k ní Veronika Navrkalová v CEITEC Masarykovy univerzity následně pipetuje různé chemikálie. „Provedeme tzv. PCR reakci, pomocí které si namnožíme DNA ve vzorku,“ vysvětluje.

Číst celý kód DNA by bylo zbytečné. Vědcům stačí jen ty části, ve kterých bývají defekty typické právě pro lymfom. „Z tohoto důvodu jsme vyvinuli speciální sadu chemikálií, která tyto konkrétní geny nebo oblasti na sebe naváže,“ přibližuje vědkyně.

Tyto části DNA potom vědci znovu namnoží a budou tak připravené na přečtení.

Řešení pro komplikované případy

Pokračujeme do laboratoře, kde hučí několik velkých přístrojů. „To jsou sekvenátory nové generace, do kterých vložíme připravené vzorky a přístroj nám přečte genetickou informaci,“ doplňuje Veronika Navrkalová

Veronika Navrkalová a sekvenátor nové generace, který čte genetickou informaci|foto:Michal Šafařík, Český rozhlas

Lékaři vědí, jak vypadá u zdravých lidí i jaké genetické defekty se vyskytují u lymfomů mozku. Porovnáním se zdravým genomem tak jsou schopni lymfom mozku diagnostikovat.

Ověřili si to už přibližně na šedesáti pacientech, kterým odebrali jak vzorky mozkomíšního moku, tak samotného nádoru. „U 90 % pacientů byl mozkomíšní mok dostatečně reprezentativním vzorkem pro diagnostiku lymfomu,“ potvrzuje Andrea Janíková z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno.

Hlavní diagnostickou metodou podle expertů dál zůstane biopsie tkáně nádoru, nicméně u pacientů, kde je biopsie obtížná nebo neproveditelná, by se podle ní mohlo vyšetření mozkomíšního moku významně uplatnit.

Lékaři by takto mohli také sledovat, jestli se lymfom nevrací už vyléčeným pacientům. Metodu ale čeká ještě mnoho testů a do klinické praxe se dostane nejdříve za několik let.