Proč je sucho? Mění se distribuce vody na planetě, může za to i člověk, naznačuje hydrobiolog

Hydrobiolog Jindřich Duras

Rybníky, to není jen místo pro chov ryb. Neocenitelnou úlohu mají i v boji proti suchu. Ovšem pozor. Samotný rybník krajinu nezachrání, vždy musí být totiž v souhře s celou okolní krajinou, upozorňuje v rozhovoru s Janem Pokorným hydrobiolog Jindřich Duras. 

Za deset let už se možná v přírodě nevykoupeme. A můžeme si za to sami, varuje hydrobiolog

Jaroslav Vrba

Pokud vás napadlo, že se před tropickým horkem zajdete zchladit k rybníku, radši se ještě posaďte. A než vyrazíte, poslechněte si rozhovor Lucie Výborné s hydrobiologem Jaroslavem Vrbou.

„Postavíme-li v rybník v krajině, kde je obrovská erozní činnost, bude se rybník velmi rychle zanášet. Když se nad rybníkem nachází obec, která špatně nakládá s odpadními vodami, bude v rybníku mizerná kvalita vody. Takže ano, mohu postavit rybník, ale mohu si tím do budoucna nadělat na problémy,“ vysvětluje. Kvalita vody v rybníku tak přímo souvisí se způsobem hospodářství. 

Role rybníku je přitom v krajině neocenitelná. Přestože se totiž část vody z rybníka v horkých měsících vypaří, do krajiny se pak vrací jako rosa. „Navíc rybník z velké části tvoří to, co nevidíme, tedy podzemní voda,“ upozorňuje Jindřich Duras, že rybník bývá propojen se zásobárnami vody například ve studních.

Oteplování planety

Vody jako takové prý v přírodě neubývá. Tedy alespoň v kontextu celé planety ne. „Ano, v budoucnu u nás bude sucho, voda se totiž přesune někam jinam. V Bangladéši třeba budou mít zase mokro. Mění se distribuce vody na planetě,“ vysvětluje Jindřich Duras.

V současné době mezi odborníky převažuje názor, že za tenhle trend může spalování fosilních paliv a uvolňování oxidu uhličitého do vzduchu – což vede k jevu, který obvykle nazýváme globálním oteplováním. 

S klimatickou změnou se mění charakter srážek. Prší méně často, ale ve větších dávkách.
Jindřich Duras

„Dalším důležitým vlivem, o kterém se málo mluví, je ale i ničení zemského povrchu. Je-li zemský povrch porostlý vegetací, odrážejí listy část slunečního záření pryč a se zbytkem si poradí. Jakmile ale vegetaci začneme likvidovat, začíná se povrch přehřívat. Mění to energetický režim celého zemského povrchu.“

Můžeme tento trend zastavit? Jak souvisí silné deště a hynutí ryb? A proč si Jindřich Duras zamiloval Bolevecký rybník? Poslechněte si celý rozhovor.

Velký Bolevecký rybník v Plzni

Související