Voda nám nemůže dojít. Jen s ní neumíme dobře hospodařit, tvrdí hydrogeolog
„Držme si palce, aby přišlo jaro a zima nepřeskočila rovnou do léta. Kdyby totiž voda vázaná teď ve sněhu rychle roztála, vznikly by povodně a voda by bez užitku odtekla,“ komentuje hydrogeolog Zbyněk Hrkal naději, kterou letošní bohatá sněhová nadílka dává vyschlé půdě nejen v Česku.
Jak snížit dopady sucha? Pomohou třeba přehrady a rybníky, říká Josef Stehlík
Dlouho trvající sucho stále více ohrožuje českou krajinu a zemědělce. Sklidilo se méně zeleniny, některého ovoce a slabší je i úroda pšenice. Na vině je i dlouhá zima.
Problémy s vodou trápily i naše předky, ti ovšem bojovali spíš s klimatickým ochlazováním. I oni měli nedostatek vody, která byla vázaná v ledu, a proto jí bylo málo v atmosféře. „Ve skutečnosti na Zemi voda nemůže dojít. Je jí pořád stejně, jen se přelévá z jednoho kontinentu na druhý,“ ubezpečuje ve vysílání Večerního Radiožurnálu hydrogeolog.
Afriku ohrožuje ekonomické sucho
Voda podle jeho slov nechybí ani na nejsušším kontinentu, jen ji tamní státy neumějí efektivně získávat a využívat: „Tyto státy jsou v takovém politickém a ekonomickém rozvratu, že nejsou ekonomicky schopné zajistit obyvatelům přístup ke kvalitní vodě. Týká se to především obrovských aglomerací, které v Africe vyrůstají. Zásobovat takové množství obyvatel by bylo náročné i v evropských podmínkách, v těch afrických je to prakticky neřešitelné.“
Jsme nepoučitelní?
Lidé se snažili účelně nakládat s vodou už od starověku a z některých svých chyb se poučili, z jiných ovšem ne. „Víme, že například mezopotamská civilizace postavená na zavlažování zanikla mimo jiné i kvůli špatným vodohospodářským praktikám. Vlivem horka docházelo na polích k vysokému odparu a narůstající množství soli v půdě zneúrodnila jejich pole,“ popisuje Zbyněk Hrkal.
Česko na suchu. Stále víc obcí potřebuje cisterny i v zimě, potvrzuje předseda Správy státních hmotných rezerv
České obce trápí sucho. A to dokonce i nyní v zimě. Jak upozorňuje předseda Státních hmotných rezerv, letošní rok je v tomto ohledu rekordní.
Stejnou chybu po několika tisíci letech zopakoval i Sovětský svaz v případě zavlažování pouště u Aralského jezera. Navíc ještě zamořil půdu pesticidy, takže je dnes tato oblast pro člověka prakticky neobyvatelná. „Zamoření pesticidy ale ohrožuje i naši půdu a vodu a budeme se ho zbavovat ještě mnoho a mnoho let. V tomto směru jsme opravdu nepoučitelní,“ říká.
Proč se nemusíme bát stoupající hladiny oceánů? A jak nakládali s vodou staří Římané? I na to se Zuzana Burešová ptala Zbyňka Hrkala ve vysílání Večerního Radiožurnálu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
