Voda nám nemůže dojít. Jen s ní neumíme dobře hospodařit, tvrdí hydrogeolog

23. leden 2019

„Držme si palce, aby přišlo jaro a zima nepřeskočila rovnou do léta. Kdyby totiž voda vázaná teď ve sněhu rychle roztála, vznikly by povodně a voda by bez užitku odtekla,“ komentuje hydrogeolog Zbyněk Hrkal naději, kterou letošní bohatá sněhová nadílka dává vyschlé půdě nejen v Česku.

Jak snížit dopady sucha? Pomohou třeba přehrady a rybníky, říká Josef Stehlík

Na hrázi i okolních březích je jasně viditelná světlá linie, která naznačuje výšku standardní hladiny. Teď je hladina přibližně o 5 metrů níž

Dlouho trvající sucho stále více ohrožuje českou krajinu a zemědělce. Sklidilo se méně zeleniny, některého ovoce a slabší je i úroda pšenice. Na vině je i dlouhá zima.

Problémy s vodou trápily i naše předky, ti ovšem bojovali spíš s klimatickým ochlazováním. I oni měli nedostatek vody, která byla vázaná v ledu, a proto jí bylo málo v atmosféře. „Ve skutečnosti na Zemi voda nemůže dojít. Je jí pořád stejně, jen se přelévá z jednoho kontinentu na druhý,“ ubezpečuje ve vysílání Večerního Radiožurnálu hydrogeolog.

Afriku ohrožuje ekonomické sucho

Voda podle jeho slov nechybí ani na nejsušším kontinentu, jen ji tamní státy neumějí efektivně získávat a využívat: „Tyto státy jsou v takovém politickém a ekonomickém rozvratu, že nejsou ekonomicky schopné zajistit obyvatelům přístup ke kvalitní vodě. Týká se to především obrovských aglomerací, které v Africe vyrůstají. Zásobovat takové množství obyvatel by bylo náročné i v evropských podmínkách, v těch afrických je to prakticky neřešitelné.“

Afrika a voda

Jsme nepoučitelní?

Lidé se snažili účelně nakládat s vodou už od starověku a z některých svých chyb se poučili, z jiných ovšem ne. „Víme, že například mezopotamská civilizace postavená na zavlažování zanikla mimo jiné i kvůli špatným vodohospodářským praktikám. Vlivem horka docházelo na polích k vysokému odparu a narůstající množství soli v půdě zneúrodnila jejich pole,“ popisuje Zbyněk Hrkal.

Česko na suchu. Stále víc obcí potřebuje cisterny i v zimě, potvrzuje předseda Správy státních hmotných rezerv

Cisterny musí vozit vodu do Nedašovy Lhoty i Nedašova

České obce trápí sucho. A to dokonce i nyní v zimě. Jak upozorňuje předseda Státních hmotných rezerv, letošní rok je v tomto ohledu rekordní.

Stejnou chybu po několika tisíci letech zopakoval i Sovětský svaz v případě zavlažování pouště u Aralského jezera. Navíc ještě zamořil půdu pesticidy, takže je dnes tato oblast pro člověka prakticky neobyvatelná. „Zamoření pesticidy ale ohrožuje i naši půdu a vodu a budeme se ho zbavovat ještě mnoho a mnoho let. V tomto směru jsme opravdu nepoučitelní,“ říká.

Proč se nemusíme bát stoupající hladiny oceánů? A jak nakládali s vodou staří Římané? I na to se Zuzana Burešová ptala Zbyňka Hrkala ve vysílání Večerního Radiožurnálu.

autoři: Zuzana Burešová , and | zdroj:
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...