Česko na suchu. Stále víc obcí potřebuje cisterny i v zimě, potvrzuje předseda Správy státních hmotných rezerv

Nedašova Lhota na Zlínsku nebo Mikulášovice a Jiříkov ve Šluknovském výběžku. Nejen tyto obce trápí sucho, a to i v zimě. Kvůli nedostatku pitné vody si půjčují od Správy státních hmotných rezerv cisterny, ve kterých vodu několikrát denně dováží. 

Nedašova Lhota je první obcí v zemi, která potřebuje cisterny i v zimě. Pitná voda není

• Upravit
• Smazat

Nedašova Lhota a Nedašov požádaly o zapůjčení cisteren na vodu od státu, chtějí až do listopadu příštího roku.

„Od začátku letošního roku jde o 16 obcí. A na stole máme další žádosti, většinou jde o malé obce. Problém je celorepublikový,“ potvrzuje předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.

Oproti předchozím letům jde o výrazný nárůst. „Celkem jde o třicet kusů nejrůznější techniky, většinou cisteren na vodu. Toto číslo je rekordní!“

Mrzne voda?

Kromě většího počtu žádostí o zapůjčení cisteren se objevuje ještě jeden trend. Zatímco v předchozích letech obce žádaly o cisterny většinou v letním období, letos obce žádají i nyní v zimě. V praxi přitom zapůjčení funguje tak, že obec si od Správy státních hmotných rezerv půjčí cisternu a pak si sama zajišťuje vodu. 

Pavel Švagr předseda Správy státních hmotných rezerv |foto: Filip Jandourek

„Zimní zápůjčka“ má samozřejmě svá rizika – konkrétně mráz. „Jsou to klasické cisterny, které jsou citlivé na prostředí. Pokud si ale obec zapůjčí cisternu, do které načerpá vodu a tu pak odveze do svého vodojemu, hrozí námraza méně, než kdyby cisterna stála někde volně.“

A proč si obce nepůjčují cisterny přímo od vodárenských společností? Vysvětlení je jednoduché. Technika privátních vodárenských společností totiž nemusí být vždy k dispozici. „Správa státních hmotných rezerv je tu od toho, aby řešila situaci,“ uzavírá Pavel Švagr.