Česko na suchu. Stále víc obcí potřebuje cisterny i v zimě, potvrzuje předseda Správy státních hmotných rezerv
České obce trápí sucho. A to dokonce i nyní v zimě. Jak upozorňuje předseda Státních hmotných rezerv, letošní rok je v tomto ohledu rekordní.
Nedašova Lhota na Zlínsku nebo Mikulášovice a Jiříkov ve Šluknovském výběžku. Nejen tyto obce trápí sucho, a to i v zimě. Kvůli nedostatku pitné vody si půjčují od Správy státních hmotných rezerv cisterny, ve kterých vodu několikrát denně dováží.
Nedašova Lhota je první obcí v zemi, která potřebuje cisterny i v zimě. Pitná voda není
Nedašova Lhota a Nedašov požádaly o zapůjčení cisteren na vodu od státu, chtějí až do listopadu příštího roku.
„Od začátku letošního roku jde o 16 obcí. A na stole máme další žádosti, většinou jde o malé obce. Problém je celorepublikový,“ potvrzuje předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.
Oproti předchozím letům jde o výrazný nárůst. „Celkem jde o třicet kusů nejrůznější techniky, většinou cisteren na vodu. Toto číslo je rekordní!“
Mrzne voda?
Kromě většího počtu žádostí o zapůjčení cisteren se objevuje ještě jeden trend. Zatímco v předchozích letech obce žádaly o cisterny většinou v letním období, letos obce žádají i nyní v zimě. V praxi přitom zapůjčení funguje tak, že obec si od Správy státních hmotných rezerv půjčí cisternu a pak si sama zajišťuje vodu.
„Zimní zápůjčka“ má samozřejmě svá rizika – konkrétně mráz. „Jsou to klasické cisterny, které jsou citlivé na prostředí. Pokud si ale obec zapůjčí cisternu, do které načerpá vodu a tu pak odveze do svého vodojemu, hrozí námraza méně, než kdyby cisterna stála někde volně.“
A proč si obce nepůjčují cisterny přímo od vodárenských společností? Vysvětlení je jednoduché. Technika privátních vodárenských společností totiž nemusí být vždy k dispozici. „Správa státních hmotných rezerv je tu od toho, aby řešila situaci,“ uzavírá Pavel Švagr.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
