Jak snížit dopady sucha? Pomohou třeba přehrady a rybníky, říká Josef Stehlík

Komise pro sucho potřebujeme. Musí zajistit třeba dostatek vody na hašení požárů, říká Drahovzal

• Upravit
• Smazat

Teploty v Česku jsou v letošním roce mimořádné. Už několik let slýcháme z různých stran o tom, jak ubývá vody v krajině i podzemních vod. Ministerstva životního prostředí a zemědělství proto připravují novelu vodního zákona. Podle Hospodářských novin se v ní počítá i s tím, že úředníci budou moci vstoupit na soukromý pozemek, aby zajistili čerpání vody tam, kde to bude situace vyžadovat.

Sucho ohrožuje úrodu českých zemědělců a znát to bude třeba na sklizeném množství pšenice. Společenstvo pekařů a mlynářů už varovalo, že přijde zdražení pečiva. Jaké jsou současné odhady ztrát zemědělců? „Většinou to není úplně plošné po celé republice. I letos jsou oblasti, kde se sklizeň ukazuje jako průměrná,“ uklidňuje předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.

Existují ale rozsáhlé oblasti, kde je dopad letošního počasí na úrodu výrazný. „Například oblasti na východ od Prahy, které jindy vykazují nadprůměrné výnosy, jsou na tom letos hodně špatně. Dešťové fronty chodily tak, že nedokázaly dojít i do východní části republiky,“ uvádí příklad Stehlík. Jde především o Nymbursko, Kolínsko, které jsou obilnicí České republiky.

Není sucho jako sucho

Slabá úroda není důsledkem pouze sucha. „Letošní rok byl specifický dlouhou zimou, ještě koncem března byly desetistupňové mrazy, vegetace v průběhu jara nezačala fungovat jako v jiné roky. Potom přišlo náhle sucho, které trvalo do konce května, v některých do června, vysvětluje předseda Asociace soukromého zemědělství.

Které plodiny tímto počasím utrpěly nejvíce? „Dotklo se všech obilovin, ozimy neměly moc šanci se zregenerovat po zimě a na jaře začít růst. Pak samozřejmě i jařiny, protože kvůli pozdnímu setí z důvodu zimy, která trvala až do konce března, měly jarní plodiny velmi krátký čas, aby mohly růst,“ vysvětluje Stehlík.

V české republice se hledají cesty, jak se vypořádat s větším tlakem sucha. Cest k lepšímu hospodaření s vodou v krajině je podle Asociace soukromého zemědělství několik. Základem může být stavění přehrad, které je ale s ohledem na osídlení a soukromý majetek nereálné.

Před rokem 1850 a masivním pěstováním cukrové řepy na území tehdejší monarchie, bylo na území o 100 tisíc hektarů rybniční plochy víc. Ploch, které zadržovaly vodu.
Josef Stehlík

Řešení může být podle Stehlíka lokální ve formě malých rybničních systémů. „Bohužel v současné době stát z procesního hlediska tomu dává mnohem více překážet, než aby to umožňoval. Administrativa, stavební úřady... Jedním slovem katastrofa.“

Třetí variantou může být rozsáhlá meliorační síť, která se udělala v 70. a 80. letech. „Odborníci tvrdí, že minimálně na dvaceti procentech vysouší namísto odvodňování. Při troše šikovnosti by mohla sloužit i obráceně. V době, kdy je voda, by se nechala jednoduchými způsoby v daných lokalitách v půdě přidržovat,“ vysvětluje předseda.

V neposlední řadě je podle Stehlíka nutný tlak na způsob obhospodařování zemědělské půdy. „Některé kroky se udělaly, záleží to na velikosti půdních bloků. Čím větší pole, tím hůře. To může být jedno z těch rychlejších řešení, aby se ty důsledky sucha snížily.“