Máme špatně nastavené dotace do zemědělství. Prioritou by měla být půda, říká odborník
Žížaly postupně mizí z půdy. Jejich počet se za posledních sedm let snížil o polovinu. Za jejich úbytek může dlouhotrvající sucho i nešetrné zacházení s půdou. Půdní mikrobiolog z biologického centra AV Miroslav Šimek hledá řešení.
Žížaly z jihomoravských vinic jsou vyhublé. Ze svrchních vrstev půdy vymizely úplně. Jejich společenství se podle vědců neobnovují. „To je velký problém, protože žížaly jsou užiteční půdní dělníci, kteří pomáhají půdu udržovat v dobrém stavu. Promíchávají ji, zanechávají v ní exkrementy důležité pro jiné organismy, a hloubí v půdě chodbičky. Spolu s dalšími živočichy pomáhají vytvářet dobrou strukturu půdy,“ vysvětluje mikrobiolog.
Václav Cílek: Za dva dny tady napršelo tolik, co jindy za měsíc. Voda ale odtekla, protože jsme vyhubili žížaly

Půlku Česka zaměstnal vydatný déšť. Naproti tomu na Moravě nespadla ani kapka. Je to už projev extrémního počasí?
Půda je velmi komplexní systém, v němž žijí nejen žížaly, ale i další půdní živočichové a mikroorganismy. Jejich nedostatek se může projevit poruchou půdní struktury. „Žížaly tvoří chodbičky, do kterých se vsakuje voda. Díky nim v půdě vydrží dlouhou dobu. Tato voda slouží pěstovaným rostlinám,“ říká Miroslav Šimek. Jejich neodstatek znamená, že plodiny neporostou tak dobře, jak bychom chtěli.
Řešení podle něho není jednoduché. Půda není kvalitní ani zdravá. Je degradovaná, jsou poškozené funkce, které bychom od ní potřebovali. „Řešení té zoufalé situace je jediné: vzít rozum do hrsti a chovat se jako řádný hospodář. Půda je příliš cenná, abychom s ní experimentovali tak, jako dosud.“
Podle mikrobiologa máme spoustu dobrých hospodářů, ale problém spočívá v tom, že pouze 10–20 procent půdy je kvalitně opečováváno. „Řešení často stojí mimo možnosti zemědělců, kterým nastavuje pravidla stát prostřednictvím daní a dotací. Dotace do zemědělství jsou u nás naprosto špatně nastavené. Měla by se podporovat kvalita a péče o půdu,“ varuje odborník.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Kdo nic nedělá, ten také nedělá chyby.‘ Záchrana keporkaka v Německu znovu vyvolává pochybnosti
-
Trump chce dosáhnout dohody, ale chybí mu partneři. Proto se příměří prodlužuje, vysvětluje Schneider
-
Perfektní zákony předkládá jenom Bůh. Všechno, co tam má být, v návrhu je, podotýká ministr Klempíř
-
Patnáctiletý výzkum ve Španělsku: Homeopatika jsou jen placebo a někdy mohou ohrozit zdraví