Problémoví žáci posouvají člověka dál a vedou ho k reflexi vlastní práce, říká učitel z hnutí Otevřeno

12. duben 2022

Daniel Pražák učí na základní škole v Praze, prošel si ale i školami v odlehlých částech republiky. Jako dobrovolník pracoval v dětských domovech, učil děti ulice v Kongu. Je mluvčím hnutí Otevřeno. Ve své profesi prosazuje respektující přístup. „V Kongu po mně chlapec házel kameny. Zafungoval respektující přístup a stala se z něj má pravá ruka. To mě vždycky přesvědčí, že když jsem to zvládl s dítětem, co po mně hází kameny, tak to zvládnu i s těmi dalšími,“ směje se.

V jednom rozhovoru říkáte, že se snažíte být žákům parťák a ti problémoví jsou spíše motivátorem. Jak může být problémový žák motivátorem? Není spíš devastátorem toho všeho?

Není to tak vždy, že by byl motivátorem, ale nutí člověka hledat jiné cesty, nutí ho se stále učit. Někdo by možná řekl „být stále ve střehu“. Neberu to tak, že ve třídě máme nějaký souboj. Jsme tam od toho, abychom se společně učili, a tím myslím, že i já se učím od žáků. Zrcadlem, které žáci dávají, se učím něco sám o sobě, například o tom, jak pracuji s autoritou, jak ji vnímám.

Čtěte také

I desátý rok svého učitelování pořád věřím, že respektující přístup a to, že dítě je pro mě partner, a ne že já jsem ten učitel s ukazovátkem na stupínku, který rozdává tresty, že to je ten správný přístup. Ve chvíli, kdy dám dítěti důvěru a ukážu mu, že ho beru vážně, tak to vztah proměňuje. Problémové dítě je škatulka, ale jsou to ty děti, které člověka posouvají dál a vedou k reflexi vlastní práce, což je užitečné a nutné.

Co je motivací, když jdete do takového rizikového povolání?

Je to práce, která dává obrovský smysl. Je to práce, ve které člověk ovlivňuje budoucnost. Věřím tomu, že děti, které vyjdou z mé třídy, budou umět lépe pracovat se zdroji, budou vzdělanější o svém duševním zdraví, budou schopny lépe pracovat v týmu. Což je věc, která skutečně může proměňovat společnost.

Jsou také lidé, kteří jdou učit proto, aby další děti nezažily to, co zažili oni, jdou tam s motivací, aby to změnili. A pak je naopak jiná velká skupina, které ten systém vyhovoval a chtějí to reprodukovat.

Nepomohla paradoxně situace s covidem a nutný přechod na dálkové vyučování něčemu ve vnímání a fungování učitelské práce? Posunulo to vývoj školství dopředu, nebo ho to zabrzdilo?

Těžko teď hodnotit, ale covid podtrhnul věci, o kterých jsme věděli, že jsou v českém školství problém. Třeba nerovnosti ve vzdělávání. Že tu máme velké procento dětí, které i když jsou ve škole, tak tam vlastně nejsou... To jsou děti, které vypadly během prvního jara úplně ze vzdělávání. Ukázalo to velké rozdíly mezi školami. Některé školy rychle najely na systém, jiným školám se to nepodařilo.

Náš pan ředitel řekl kouzelnou větu: „Uzavřením škol se školy otevřely.“ Bylo to ale vzájemné. My jsme víc viděli do prostředí dětí a děti a rodiče viděli víc do prostředí naší výuky. Myslím si, že v některých ohledech nás to mnohem víc přiblížilo.

Škola – místo bezpečí

Zároveň jsme si uvědomili víc potřebu duševního zdraví a péče o duševní zdraví jak žáků, tak i učitelů. Jsou učitelé, pro které byla covidová situace, online výuka, nějaký poslední krok. Hodili ručník do ringu a už na to neměli. A není se jim co divit.

Čtěte také

Učitelé chybí, potřebujeme je a potřebujeme si je udržet, ale stejně tak potřebujeme pečovat o duševní zdraví žáků, které se velmi odkrylo. Doteď nevíme, co covid způsobil. Víme, že narostly deprese, počty sebevražd. Víme, že děti, které jsou ohroženy domácím násilím a škola pro ně byla jediným místem bezpečí, najednou tuhle podporu neměly.

Chtěl bych podtrhnout, co dělá Centrum Locika se svojí kampaní Škola – místo bezpečí, která se na tohle téma zaměřuje. Zároveň se ukázalo, jak je dobrý učitel klíčový.

Noc vzdělávání

Blíží se Noc vzdělávání. Co to je?

Je to 13. dubna na čtyřech pedagogických fakultách – v Brně, Českých Budějovicích, v Olomouci a v Praze. Je to celostátní akce, kde se doslova otevřou fakulty. Budou tam besedy, workshopy. V Praze bude například diskuze s ministrem Gazdíkem, influencerem Kovym... V Brně budou workshopy, jak komunikovat s dětmi s odlišným mateřským jazykem.

Pokud se zítra budete kolem 17. hodiny nacházet kolem Brna, Prahy, Českých Budějovic a Olomouce, určitě přijďte na Noc vzdělávání. Ať už jste učitelé, nebo rodiče, nebo vás jenom vzdělávání zajímá. Rozhodně nebudete litovat.

Proč podle Daniela Pražáka jednotné přijímací zkoušky neodpovídají 21. století? Co dělá hnutí Otevřeno a jak se snaží měnit zaběhnutý způsob výuky? Jak vypadá naše školství v porovnání s jinými zeměmi? A může se člověk bez přirozené autority stát dobrým učitelem? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Petr Král , vma

Související