Pro někoho utopie, pro jiné ideál. Městečko Poundbury vzniklo z představ krále Karla III. Obyvatelé ho budují už 30 let

Pro jedny je posel zmizelých časů, pro druhé vizionář. Zastánce biofarmaření a ochrany životního prostředí vůbec, amatérský malíř, krajinář i historicky první člen královské rodiny, který vystudoval vysokou školu. Tím vším je britský král Karel III. Zhmotněním jeho představ o tom, jak by mělo vypadat ideální místo pro život je městečko Poundbury. Podle jeho představ vyrůstá v hrabství Dorset posledních třicet let.

Stojím pod sochou královny matky na stejnojmenném náměstí. Kdybych nevěděl, že budovy kolem se začaly stavět kolem roku 2000, ani ve snu by mě nenapadlo, že to nejsou domy někdy z konce 19. století.

„Žili jsme v Exeteru a chtěli jsme se odstěhovat na venkov. Pak jsme navštívili Poundbury a bylo rozhodnuto. Máme tři děti a přišlo nám to tu skvělé. Je zde všechno, co potřebujeme: od supermarketu po malé obchůdky. Líbí se nám tady, stejně jako většině lidí, co tu žijí,“ říká Francois, které vede sdružení obyvatel města.

Zamilovat se do královské utopie

Těch dnes žije v Poundbury asi pět tisíc. Když procházíte městečkem, chvíli máte pocit, že jste ve středu Londýna s jeho paláci, za rohem na vás ale vykoukne typický vesnický domek. Poundbury je ale víc, než město, utopie krále Karla III.

Čtěte také

„Ulice jsou naplánované tak, že nutí řidiče jezdit opatrně. Ulice se různě rozšiřují a zužují, kroutí se mezi domy jako had a řidiči jsou nuceni dávat pozor a soustředit se na řízení. To byl jeden z nápadů tehdy ještě prince Charlese, jak udělat ulice pro chodce bezpečnější. Navíc všude platí omezení rychlosti,“ vysvětluje Francois.

„Obchody a služby jsou rozeseté po městě. Není tady nákupní ulice nebo něco podobného. Svůj obchod si prostě člověk musí najít,“ popisuje.

Jak to vidí Jeho Veličenstvo

Podoba a charakter města vychází z představ tehdy ještě prince Charlese, jak je na sklonku 80. let popsal v knize Vize Británie.

Král Karel III.

Poundbury zosobňuje jeho názory na architekturu, estetiku i ekologii. Staví se z tradičních materiálů, často recyklovaných, a s ohledem na životní prostředí. První fáze výstavby začala na jeho pozemcích v roce 1994.

„Chtěl jsem lidi inspirovat, motivovat je, aby odložili způsob myšlení, které určovalo stavebnictví a architekturu celého minulého století a které odráží náš konzumní způsob života. Celé dvacáté století se točí kolem aut. Vše se jim podřizuje. Když ale vrátíme město chodcům, bude z něj mnohem příjemnější místo k životu,“ vysvětloval tehdy ještě princ Charles při jedné z mnoha návštěv Poundbury.

Čtěte také

„Princ Charles, dnes král Karel III., je velice citlivým kritikem modernistické architektury a je to člověk, který velice vnímá krizi anonymity velkých měřítek těch modernistických měst 20. století. V mnoha ohledech je jeho kritika modernismu oprávněná. Ale nemyslím si, že návratem k replikám a historickým kulisám nacházíme řešení současné architektury,“ říká architekt Petr Štefek, který dlouhé roky působil v předních britských architektonických kancelářích.

I když město provází pověst tak trochu královského Disneylandu pro bohaté důchodce, žije se v něm určitě dobře. Nakonec ani s tou exkluzivitou to není tak horké. Byť nemovitosti jsou tady přece jen o něco dražší, než je v kraji obvyklé, zhruba třetina bytů je určeny pro sociální bydlení a hřiště jsou plné dětí.

autoři: Jaromír Marek , aka
Spustit audio

Související