Přímluva prorokova přítele se u boha počítá, věří Turci. K jeho hrobu chodí prosit každý víkend
Osm set let předtím, než byzantský Cařihrad dobyli osmanští Turci, se o to pokoušeli Arabové. Bylo to nedlouho po smrti Proroka Muhammada a tehdy se ještě Byzantinci ubránili. Při arabském obléhání zemřel Muhammadův blízký přítel Abú Ajjúb, kterého vojáci pochovali pod cařihradskými hradbami. Turci mu říkají Eyüp a kolem jeho hrobu každý víkend pořádají velkou pouť.
Městská lodní linka odjíždí od Galatského mostu do dlouhé zátoky Zlatý roh. Loď projíždí kolem sultánských mešit a často zastavuje u starých istanbulských čtvrtí. Po tři čtvrtě hodině přistává u mola konečné zastávky Eyüp Sultan.
Muslimské růžence z Československa
„Růžence se často kupují jako dárek. Muslimští Turci ho ale používají pro vzpomínání 99 jmen Alláhových po každé modlitbě. Ve věřící turecké domácnosti je minimálně deset růženců různých barev a z různých materiálů,“ říká mi Murat, který tu má jeden z nekonečné řady stánků přímo přetékajících těmito muslimskými pomůckami.
Říkají jim mořský autobus. Parníky jsou v Istanbulu oblíbeným dopravním prostředkem
Zatímco Prahou protéká Vltava a Vídní zase Dunaj, tak Istanbulem protéká moře. Dvacetimiliónové město stojí jednou nohou v Evropě a druhou v Asii a jednotlivé čtvrtě spojuje hustá síť lodních linek. Statisíce lidí tak dojíždí denně do práce či do školy parníkem. Už tři roky sice jezdí pod Bosporským průlivem podmořský vlak, lodní MHD je ale u obyvatel Istanbulu stále oblíbená.
„Nejdražší jsou růžence z jantaru. Před mnoha lety jsme je ale dělali i z korálků, které se vyráběly z drahých kamenů v Československu,“ ukazuje mi Murat perleťové, tyrkysové i achátové kousky. Menší varianty mají 33 a větší 99 korálků. „Slavný islámský teolog Hasan Basrí řekl, že růženec je nejlepším přítelem člověka,“ dodává.
Svatá voda a kartáček na zuby
Cestou k Ajúbvě hrobce člověk míjí další neodolatelné nabídky – třeba tradiční klacíky na čištění zubů z kořene stromu Salvadory perské. „Tohle je suchý a tohle mokrý misvak. Když ho takhle roztřepíte na konci, používá se podobně jako normální kartáček. Podle tradice používal misvak Prorok Muhammad,“ vysvětluje mi jiný Murat u jiného stánku.
Má tu také PET lahve s vodou, ovšem ne jen tak ledajakou! Je to totiž voda z posvátného mekkánského pramene Zemzem. „Než se napijete, otočíte se směrem k Mekce, řeknete ‚Ve jménu Boha milosrdného, slitovného‘ a vypijete ji. Je to svatá voda. Má nízké pH a je trochu hořká,“ popisuje Murat.
Nejlepší přímluvce
Uvnitř je obrovská tlačenice, muži i ženy se modlí přímo k Eyüpovu hrobu. Každý si nese v sáčku svoje boty. Je to tu dost cítit tisíci zutými nohami. Hrobka je zevnitř krásně obložená iznickými modro-bílo-oranžovými dlaždičkami.
Egypťané oslavovali narozeniny vnučky proroka Muhammada. Zněly modlitby i vuvuzely
V Egyptě začala sezóna maulidů – oslav narozenin islámských světců. Egyptský maulid je zároveň hlučná pouť, která se hodně podobá českým křesťanským poutím. Patří k ní různé atrakce, kejklíři, trhovci a prodavači pouťových sladkostí.
Venku vyhazujeme do popelnice použité sáčky a pan Özcan je hned udusává koštětem, aby se jich tam vešlo co nejvíc. „Modlíme k Eyüpovi a Eyüp se za nás může zase pomodlit k bohu. A jelikož bůh má tyto světce raději než běžné lidi, tak jejich přání vyslyší spíš,“ vysvětluje, proč přímo od Eyüpa Turci přímo nic nežádají, jen chtějí, aby se za ně u Boha přimluvil.
Právě tohle uctívání světců je trnem v oku islámským extremistům. Třeba během své nedávné vlády v iráckém Mosulu vyhodili do povětří řadu historických hrobek. Eyüp si ale tady na břehu Zlatého rohu nerušeně odpočívá už čtrnácté století a dál naslouchá přáním a prosbám místních i přespolních.
