Příběh Lidic. Připomeňte si s Radiožurnálem tragické události, ke kterým došlo přesně před 80 lety
102 domů a 493 obyvatel. Čtrnáct statků, mlýn, tři obchody s potravinami, tři hospody, dva řezníci, kovář, holič. Tak vypadaly Lidice večer 9. června 1942, kdy je obklíčilo gestapo. Následující hodiny přinesly tragédii, která otřásla doslova celým světem. Proč si nacisté pro svoji demonstrativní odplatu za atentát na Reinharda Heydricha vybrali právě malebnou středočeskou obec nedaleko Kladna?
Čtěte také
Muži většinou pracovali v železárnách a uhelných dolech v nedalekém Kladně, ženy se staraly o domácnost a vypomáhaly při polních pracích. V obci fungoval čtenářský spolek Vlast s knihovnou, ochotnický divadelní soubor, sbor dobrovolných hasičů, sportovní fotbalový a hokejový klub.
Život lidických obyvatel byl během hospodářské krize ve 30. letech 20. století těžký, avšak navzdory válečným událostem až do 3. června 1942 vesměs klidný a spokojený.
„Drahá Aničko“
V jednom z lidických domků žila i Anna Maruščáková, devatenáctiletá dělnice v Palabě – továrně na výrobu baterií ve Slaném. 3. června ji sem přišlo zatknout gestapo, a to kvůli dopisu od jejího přítele.
Dopis si Anna měla přečíst v práci. Ale protože tehdy byla nemocná, otevřel ho továrník Jaroslav Pála. Tajemství mezi řádky ale nepochopil a autora si zřejmě spojil s atentátníky na Heydricha. Proto psaní předal četníkům a od nich se dostalo na kladenské gestapo.
Drahá Aničko! Promiň, že Ti píši tak pozdě, a snad mě pochopíš, neboť víš, že mám mnoho starostí. Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv, na shledanou tento týden, a pak se již neuvidíme.
Milan
Devatenáctiletou dívku i skutečného autora dopisu Václava Říhu Němci okamžitě zatkli. Rychle se vysvětlilo, že Říha chtěl náznaky v dopise ve skutečnosti ukončit milenecký vztah s Annou. Maruščáková však při výslechu uvedla, že ji Václav požádal, aby v Lidicích vyřídila pozdrav od Josefa Horáka.
Nešťastná záminka
Gestapo zjistilo, že nezvěstný Josef Horák opravdu pochází z Lidic a že zřejmě působí u československého letectva ve Velké Británii a s ním i další z lidických rodáků Josef Stříbrný. Oběma mladíkům se skutečně hned po okupaci podařilo dostat k československým jednotkám v západní Evropě.
Domovní prohlídky a výslechy členů obou rodin sice ukázaly stopu po atentátnících jako lichou. Nedorozumění ale Němci stejně využili proti obyvatelům Lidic, a za útok na zastupujícího říšského protektora se pomstili tamním mužům, ženám i dětem.
Tragédie Lidic
Dne 10. června 1942 kolem sedmé hodiny ráno začali s popravou 173 lidických mužů. Předtím nanosili do zahrady matrace a slamníky z okolních domů. Ty narovnali podél stěny Novákovy stodoly, aby se chránili před odraženými kulkami. Hromadný hrob museli ihned po vraždách vykopat židovští vězni z nedalekého Terezína. Dalších 19 mužů a 7 žen bylo 16. června 1942 dodatečně zastřeleno v Praze-Kobylisích.
Lidické ženy a děti nacisté převezli do školní tělocvičny v nedalekém Kladně. Nevěděly, co se stalo v Lidicích, že jejich muži už nežijí, a nevěděly, co bude s nimi. Nakonec tu strávily tři dny na holé zemi posypané slámou. Němci si je zvali i s dětmi do vedlejší třídy a zapisovali jejich rodinné poměry, prodělané nemoci nebo i barvu očí. Nakonec vybrali jako schopné poněmčení pouhé tři lidické děti. Šestiletou Dagmar Veselou, tříletého Václava Zelenku a dvouletou Haničku Špotovou.
Němci poté děti a jejich matky násilím rozdělili – 203 žen převezli do koncentračního tábora v německém Ravensbrücku, většinu dětí na další cestu, do polského vyhlazovacího tábora Chelmno nad Nerrem. Tam 82 lidických dětí nacisti povraždili plynem ve speciálně upravených nákladních autech. Šest dalších dětí zemřelo na následky nehumánního zacházení.
Čtěte také
Nacistické běsnění nepřežilo 340 lidických obyvatel, obec byla vypálena a srovnána se zemí. Po roce 1945, kdy skončila válka, se zpátky do vlasti vrátilo 143 žen, které přežily. Po dvouletém pátrání, se jim vrátilo i 17 dětí.
Poslechněte si živou zpravodajskou rekonstrukci lidické tragédie, kterou Radiožurnál vysílal v pátek 10. června 1942 od 14 do 17 hodin.
Související
-
Vydejte se s námi do roku 1942. Poslechněte si sérii rozhlasových rekonstrukcí Operace Anthropoid
80. výročí atentátu na Heydricha připomíná Radiožurnál sérií čtyř živých zpravodajských rekonstrukcí.
-
Atentát. Poslechněte si první ze série živých zpravodajských rekonstrukcí Operace Anthropoid
Vzpomínky pamětníků, rozbory historiků a živé vstupy reportérů. Radiožurnál připomíná jeden z největších hrdinských činů v české historii – atentát na Reinharda Heydicha.
-
Heydrichiáda. 80 let od nacistického běsnění, které otřáslo světem
Je pár dní po atentátu a okupační režim roztáčí mašinerii výslechů, zatýkání a poprav. Obyvatelé protektorátu mají před sebou nejtěžší týdny v moderní historii.
