Lidice. Poslechněte si druhou rozhlasovou rekonstrukci Operace Anthropoid

Poslechněte si druhou rozhlasovou zpravodajskou rekonstrukci Operace Anthropoid, tentokrát z Památníku Lidice.

Poslední soumrak Lidic

V úterý 9. června 19:45 sdělil z Berlína K. H. Frank do Prahy, že vůdce rozkázal v Lidicích provést   následující opatření: všechny muže starší 15 let zastřelit; všechny ženy převézt na doživotí do koncentračního tábora; děti, které je možno poněmčit, shromáždit a dát do rodin SS v Říši, zbytek vychovat jinak; obec vypálit a srovnat se zemí.

Čtěte také

Příběh Lidic. Připomeňte si s Radiožurnálem tragické události, ke kterým došlo přesně před 80 lety

Během následujících hodin byla obec hermeticky uzavřena. Kdo chtěl do Lidic vstoupit, tomu to bylo umožněno. Ven však nesměl nikdo. Hlavní aktéři tragédie: Geschke, Böhme, Wiesmann i podplukovník četnictva Vít se na místo postupně sjížděli od 21. hodiny. Velitelství si zřídili v domku č. p. 93 rodiny Doležalových, která byla ze svého obydlí vyhnána jako první.

Tam byl také vzápětí předveden starosta Lidic František Hejma, který musel gestapu předložit policejní přihlášky všech obyvatel a celé jmění obce i kampeličky. Když bylo po půlnoci jednání se starostou ukončeno, byli shromážděni všichni příslušníci gestapa, bezpečnostních služeb a ochranné policie, k nimž se přidali příslušnici Wehrmachtu. Ke shromážděným promluvil Horst Böhme.

Plán zkázy

Dr. Geschke a Harald Wiesmann mezitím jmenovali členy gestapa pro jednotlivé úkoly při provádění likvidace obce. Wiesmannův zá­stupce Thomsen společně s Felklem, Forsterem a Pallasserem byli určeni do Horákova statku kam měli být podle dispozic odváděni všichni muži od 16 let. Skalak, Faber a Petrat byli posláni do místní školy, kde měli shromáždit ženy a děti a odebrat jim peníze a veškeré cen­né věci.

Příslušníci Schupo 10. června 1942 na místě zrůdného zločinu v Lidicích|foto:Archiv Eduarda Stehlíka

Bürger byl přidělen k hospodářskému vedoucímu Henzemu a se správcem státního statku v Buštěhradě Ottou měli provést evakuaci živého i mrtvého inventáře. Ostatní členové gestapa byli rozděleni k jednotlivým skupinám příslušníků ochranné policie a byla jim přidě­lena určitá část obce, kterou měli prohlédnout.

Příslušník gestapa Vlček měl na starosti vůz, na kterém byly naloženy pohonné hmoty. Ty se později roznášely po obci k jednotlivým domům, o kterých se předpokládalo,
že budou špatně hořet.

Když se utvořily tyto skupiny, vydal Horst Böhme rozkaz, jímž pověřil Wiesmanna říze­ním dalších akcí v Lidicích. Každý se musel bezpodmínečně podřídit jeho rozkazům. Z Kladna byl povolán také nacistický vedoucí Henze, tzv. štábní vedoucí u úřadu vrchního zemského rady, aby byl přítomen jako odborný poradce při provádění evakuace hospodářského zvířectva a veškerého inventáře.

„Evakuace“

Několik hodin po půlnoci 10. června 1942 začala samotná akce. Jednotlivé skupiny šly dům od domu, budily lidické občany a nutily je, aby se co nejdříve oblékli, vzali si s sebou deku, veškeré cenné věci a byli připraveni k odchodu. Krátce nato vždy jeden ze skupiny odváděl muže do Horákova statku.

Čtěte také

Na Gabčíka a Kubiše jsem se nikdy nezlobila, vzpomíná poslední žijící lidická žena

Aby byla zjištěna přesná evidence mužů, přinesl si Felkl kartotéku policejních přihlášek z obecního úřadu. Na jednotlivých listech si dělal poznámky, takže měl přehled o tom, kdo byl už předveden a kdo ještě chybí.

Skalak, Faber a Petrat odebírali ve škole u vchodu do velké třídy přicházejícím ženám cenné předměty. Ostatní skupiny gestapa a policistů prováděly evakuaci a po odchodu lidických mužů, žen a děti prohledávaly domky a vynášely cenné předměty. Brzy na ulicích ležely peřiny, lož­ní prádlo, rádia, šicí stroje apod.

Henzeho skupina nakládala na vozy zásoby mouky, obilí a drobné hospodářské zvířectvo; všechno bylo odváženo k polní stodole severně od Lidic směrem k Buštěhradu. Ostatní inventář byl odvážen přímo do státního statku v Buštěhra­dě; tam byl také odveden veškerý hovězí dobytek, koně, vozy a zemědělská strojní zařízení.

9 fotografií

Popravy

Po provedení evakuace žen a dětí byli na náves ke kostelu svoláni příslušníci jednotky ochranné policie z Halle nad Saalou, kde velící důstojník provedl výběr mužů pro popravčí četu. Ti poté odešli do zahrady Horákova statku, kam si z okolních domů nanosili slamníky a matrace a narovnali je ke zdi stodoly tak, aby se nemohly vystřelené náboje ode zdi odrážet.

Kolem sedmé hodiny ranní bylo na zahradu při­vedeno prvních pět mužů a postaveno ke zdi čelem k dvacetičlenné popravčí četě, a to asi s půlmetrovým rozestupem. Každý z lidických mužů byl střelen dvěma ranami do prsou a jednou do hlavy. Po této salvě přistoupil k zastřeleným poddůstojník, který každého z nich střelil ještě jednou kulkou do hlavy.

Krátce po zahájení prvních poprav se začal Horst Böhme rozčilovat, že jde vše příliš pomalu a nařídil proto zesílit popravčí četu, aby mohlo být vražděno vždy deset lidických mužů najednou. Mrtví byli ponecháváni tak, jak padli, a další muži, které na popraviště přivedli, se museli postavit před ně.

V noci z 9. na 10. června 1942 byly Lidice obklíčeny, všichni dospělí muži soustředěni v Horákově statku a ženy s dětmi v budově školy, odkud byly převezeny do Kladna. V časných ranních hodinách zahájili Němci vraždění 173 lidických mužů|foto:Archiv Eduarda Stehlíka

Popravčí četa vždy o několik kroků poodstoupila a hrůzné divadlo se opět opakovalo, pouze s tím rozdílem, že velící důstojník již nečekal na Böhmeho pokyn a dával povel k palbě samostatně. Jak uvedl po válce Harald Wiesmann, nikoho z mužů nepřiváděli spoutaného, oči jim nebyly zavazovány.

Dokonáno

K polednímu popravy skončily. V zahradě Horákova statku zůstalo ležet 173 těl. Nejstarším z nich byl 84letý Emanuel Kovařovský, který vycho­val sedm dětí. Nejmladšímu, Josefu Hroníkovi, bylo necelých 15 let.

Po vypálení obce pokračovalo ničení Lidic silnými náložemi. Dům za domem a usedlost za usedlostí se za ohlušujících explozí slyšitelných v širokém okolí, postupně proměňovaly v hromady sutin. Pokáceny byly i všechny stromy|foto:Archiv Eduarda Stehlíka

Zatímco v zahradě Horákových probíhaly popravy, směrem od Makotřas začali polévat nacisté domy benzínem a petrolejem a zapalovat je. Žháři postupovali ze všech stran do středu obce. Krátce před polednem dorazil do Lidic na kontrolu Karl Hermann Frank. Prohlédl si popraviště, prošel Lidicemi a odjel do Prahy.

Kolem čtvrté byla evakuace ukončena a objekty vypáleny. Poslední lidické domy vzplály ve večerních hodinách.

Poté přivezl velitel terezínského ghetta Siegfried Seidl a velitel Malé pevnosti Heinrich Jöckel do Lidic skupinu třiceti Židů, aby zde pro popravené lidické muže vykopala hromadný hrob.

Text převzat z interaktivního webu Památníku Lidice.