Heydrichiáda. 80 let od nacistického běsnění, které otřáslo světem
Je pár dní po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ten je po útoku výsadkářů ze skupiny Anthropoid v nemocnici ve vážném, ale stabilizovaném stavu. Okupační režim přesto roztáčí mašinerii výslechů, domovních prohlídek, zatýkání a poprav. Pro zatčení a následný trest smrti stačí i obvinění ze schvalování atentátu. Obyvatelé protektorátu mají před sebou nejtěžší týdny v moderní historii. Týdny, kterým historie bude později říkat heydrichiáda.
31. května 1942: Himmler v Praze
Říšský vůdce SS Heinrich Himler přichází do nemocnice za Reinhardem Heydrichem. Stav zastupujícího říšského protektora se zlepšuje. Svého nadřízeného ujišťuje o tom, že by nejradši okamžitě opustil nemocniční lůžko a atentátníky našel sám. Na bolest si nestěžuje, protože mu lékaři pravidelně dávají morfium.
Čtěte také
Odpoledne Himler navštíví Linu Heidrichovou na zámku v Panenských Břežanech. Před odletem zpátky do Berlína se nového zastupujícího říšského protektora Kurta Daluegeho a K. H. Franka ptá, jak pokračuje vyšetřování útoku na Heydricha. Pro Adolfa Hitlera má sice dobrou zprávu o Heidrichově uzdravování, ale vyšetřování atentátu je na mrtvém bodě. Navzdory raziím a popravám nemá gestapo pořád žádnou informaci, která by vedla k dopadení pachatelů.
Za pomoc výsadku Bivouac jsou zadržení manželka a rodiče parašutisty Karla Svobody, který je ve Velké Británii. Jeho žena Irena a otec Josef jsou ještě ten den večer popraveni na kobyliské střelnici v Praze.
1. června 1942: Poprava Vladislava Vančury
Profesor Karl Gebhart, ošetřující lékař Reinharda Heydricha, telefonicky informoval šéfa SS Heinricha Himmlera, že Heydrichův zdravotní stav se nadále zlepšuje. Svého osobního lékaře Gebharta poslal Himmler starat se o zraněného zastupujícího říšského protektora na Bulovku už pár hodin po útoku z 27. května.
Spisovatel, dramatik a režisér Vladislav Vančura byl popraven na kobyliské střelnici v Praze. Zprávu o jeho smrti už večer odvysílal rozhlas a ráno bude jeho jméno v novinách první na seznamu popravených.
Do úkrytu v kryptě kostela svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici dorazí další z parašutistů, je jím velitel výsadku Out Distance Adolf Opálka. Po něm přichází také Josef Gabčík, který dny po atentátu strávil u své přítelkyně Hany Malinové na Pankráci. Naopak Jana Kubiše, podporovatelé parašutistů z domácího odboje z krypty odvedou k oční specialistce do Střešovic doktorce Miladě Frantové Rajmové. Střepiny z bomby naštěstí Kubišovo levé oko nepoškodily.
2. června 1942: Manifestace na Staroměstském náměstí
Do léčky konfidentů gestapa Karla Ryšánka a Václava Paprskáře padne 2. června 1942 velitel výsadkové skupiny Zinc Oldřich Pechal. Oba muži se vydávali za odbojáře z Obrany národa a parašutistu odvezli do Brna. Oldřich Pechal se ale nedá zatknout snadno. V chatě úředníka gestapa Fridricha Jahna u Brněnské přehrady se pustí s přesilou do nerovného boje. Během rvačky zničí dvoje policejní pouta a jednoho z protivníků zraní. Nakonec je ale přemožen a odvlečen do Kounicových kolejí. Během krutých výslechů ho ale nacisté nezlomí. Ani když pod oknem jeho cely popraví jeho příbuzné, nic neprozradí.
Gestapo řádí také na školách. Na gymnáziu v Táboře zatkne ředitele Vincence Kubu. Ten se snažil krýt jednoho ze žáků, který odmítal zdravit nacistickým pozdravem. Ve Zlíně je zase zadržen profesor obchodní akademie Ivan Veselý, který před svými studenty otevřeně mluvil o tom, že útok na Reinharda Heydricha byl dobrý čin a Německo nakonec válku prohraje. Udají ho dva z jeho studentů, kteří jsou zároveň konfidenty zlínského gestapa.
Protektorátní vláda pořádá večer manifestaci na Staroměstském náměstí v Praze. Chce tak doložit věrnost obyvatel protektorátu Říši a odsoudit atentát na Heydricha. Podle odhadů nacistických úřadů se shromáždění účastní zhruba 65 tisíc lidí.
Okolo desáté hodiny večer informuje telefonicky Heydrichův ošetřující lékař Karl Gebhart šéfa SS Heinricha Himmlera, že se zdravotní stav zastupujícího říšského protektora prudce zhoršil.
3. červen 1942: Osudný dopis
Brzy ráno začne německá policie zatýkat mladé dívky, které žijí v okolí obchodu Baťa v pražské Libni. Z udání Františky Sedlákové se totiž nacisté dozvěděli, že v den útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha viděla v Libni dívku vedoucí zakrvácené kolo.
Čtěte také
Policie postupně shromáždí na 250 děvčat. Vytipované nakonec odveze do Petschkova paláce. Ve velkém sále musí jedna po druhé pomalu vést kolo a svědkyně je přitom pozorují kulatým promítacím okénkem.
Jindřiška Nováková, která kolo Jana Kubiše v den atentátu skutečně odvezla a dostala se do užšího výběru. Jeden z úředníků gestapa ji ale omylem přiřadí k hloučku, který má být propuštěn, a Jindřiška odchází zpátky domů. Nacisté netuší, že klíčový svědek jim právě proklouzl mezi prsty.
Drahá Aničko, promiň, že ti píši tak pozdě, a snad mě pochopíš, neboť víš, že mám mnoho starostí. Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na Žabárně. Jsem zdráv. Na shledanou tento týden a pak už se neuvidíme.
Milan
Do továrny ve Slaném dorazí dopis adresovaný dělnici Anně Maruščákové. Je psaný na stroji a adresa na obálce je sídlo firmy. Právě majitel továrny na baterie dopis omylem otevře, když prochází došlou poštu. Po jeho přečtení ho zalije studený pot. Obsahu sice nerozumí, má ale pocit, že má souvislost s atentátem na Heydricha.
V rohu je značka Anička, závodní číslo 210. V kartotéce si ověří, že číslo patří devatenáctileté Anně Maruščákové, která dnes není v práci z důvodu nemoci. Rozhodne se, že dopis odevzdá četníkům. Ti ho okamžitě předávají gestapu, které ve večerních hodinách Annu Maruščákovou zatýká a podrobí výslechu.
Během něj zjistí, že pisatel dopisu a milenec Maruščákové se ve skutečnosti nejmenuje Milan, ale Václav Říha a je čerstvě ženatý. Anna zároveň vypoví, že ji poprosil, aby v Lidicích vyřídila pozdrav rodině Horákových a Stříbrných od jejich synů. Oba slouží u 311. bombardovací perutě v Anglii. Lidice už nacisté z hledáčku nepustí.
Alarmující zprávy v podvečer míří do Berlína. Reinhardu Heydrichovi sice mírně klesla teplota, z rány mu ale vytéká hnis a jeho stav není stabilizovaný.
4. června: Smrt Reinharda Heydricha
Zastupující říšský protektor umírá brzy ráno zemřel v nemocnici na Bulovce v Praze. Ještě ten samý den provedou lékaři předběžnou pitvu. Ta ukáže, že smrt způsobila intoxikace a poškození vnitřních orgánů. Zatímco prezident Emil Hácha posílá Adolfu Hitlerovi soustrastný telegram, ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec pronáší v rozhlasu projev k národu.
V reakci na Heydrichovu smrt posílá výsadek Silver A přes vysílačku Libuše depeši československé exilové vládě do Londýna: „Většina národa atentát na H schvaluje a hlavně inteligence se probouzí zásadně po Moravcově řeči. Samozřejmě, že spousta lidí v nejtěžší zkoušce zklamala a že vydrželo pár jedinců.“
V noci gestapo v Lidicích zatýká členy rodiny Horákových a Stříbrných. Během výslechů se ale nedozví nic důležitého. Zadržen je také Václav Říha, který den předtím odeslal dopis Anně Maruščákové, ve kterém naznačil spolupráci s odbojem. Ukáže se ale, že si celou věc vymyslel, aby ukončil jejich poměr.
5. června 1942: Převoz rakve a další zatýkání
Před půlnocí odváží příslušníci SS rakev s tělem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha z Nemocnice na Bulovce na Pražský hrad. Odtud bude převezena do Berlína ke státnímu pohřbu.
„Češi si dávají hodně práce, aby na nás dobře zapůsobili. Vydávají prohlášení za prohlášením, zasílají zmáčené soustrastné telegramy, shromažďují se na náměstích ve velkých městech a bouří a demonstrují proti Benešovi a Anglii. Člověk je v Čechách hluboce vyděšen,“ zapíše si 5. června 1942 do svého deníku říšský ministr propagandy Joseph Goebbels.
Zároveň si poznamená, že nacisté budou teror v protektorátu stupňovat: „Očekávány jsou nejtěžší represálie, které totiž také určitě nejméně proti duchovním podněcovatelům atentátu na sebe nenechají dlouho čekat. Daluege udělá veškerou práci, pochází z dobré školy.“
Ještě ten den zatýká gestapo v Plzni kněze Josefa Jílka, který odbojářům vydával falešné křestní listy. Zadržen je také odbojář, kněz a šlechtic Antonín Bořek Dohalský. Ve strachu, že si pro něj nacisté taky přijdou, se básník a autor sbírky Ladění František Halas uchýlí do sanatoria v Tišnově. Před zatčením ho zachrání tamní primář, který zfalšuje lékařskou zprávu a napíše, že Halas je smrtelně nemocný.
7. června 1942: Státní pohřeb na Pražském hradě
V 8 hodin ráno vystaví nacisté katafalk s rakví, ve které je tělo zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, na hlavním nádvoří Pražského hradu. Příchozí k němu můžou pokládat květiny a věnce.
Smutečního obřadu se účastní také prezident Emil Hácha spolu s celou protektorátní vládou. Přítomni jsou také zástupci dělnictva a rolnictva v národních krojích. V protektorátu je vyhlášen den smuteční slavnosti. Na vládních a úředních budovách vlají smuteční vlajky.
V šest hodin odpoledne doprovodí mohutný průvod rakev s Heydrichovými ostatky na hlavní nádraží. Odtud bude odvezena do Berlína ke státnímu pohřbu. Nad Heydrichovou rakví naposledy promluví nový zastupující říšský protektor Kurt Daluege je ve svém projevu upozorní, že Němcům nic nezabrání v tom, aby v Čechách a na Moravě dokončili dílo, které Reinhard Heydrich začal.
Ten samý den začne rozsáhlá pátrací akce nacistických a protektorátních bezpečnostních složek. Jejich hlavním úkolem je konečně dopadnout muže, kteří se 20. května zaútočili na Reinharda Heydricha. Přestože se policii a gestapu podaří zatknout na 400 lidí, nenajdou žádnou stopu vedoucí k parašutistům.
9: června 1942: Noc, která přinesla zkázu Lidic
Ve tři hodiny odpoledne začne v Berlíně okázalý pohřeb Reinharda Heydricha. V Mozaikové síni Nového říšského kancléřství pronáší smuteční řeč nejprve Adolf Hitler a po něm další vrcholní představitelé nacistického Německa. Z Heydrichovy rodiny jsou přítomni pouze jeho dva synové, manželka Lina je těhotná a ze zdravotních důvodů zůstala spolu s nejmladší dcerou doma.
Po pohřbu pronese Heinrich Himmler v domě letců tajný projev ke shromážděným příslušníkům SS. Vyjádří, jakou nenahraditelnou ztrátu nacistické hnutí smrti Heydricha utrpělo a jak odvážní museli být útočníci. „Atentátníci musejí být velice dobře vycvičeni a připraveni. Musejí to být velmi zkušení, energičtí a k smrti odvážní lidé. Ti se kdekoliv nenajdou. Považuji za správné vám to říci ve vší otevřenosti, neboť si musíme vzít poučení a vyvodit důsledky z bohužel zdařilého atentátu na Heydricha,“ prohlásí.
K večeru přijímá Adolf Hitler protektorátního prezidenta Emila Háchu. Bez obalu mu sdělí, že Češi se buď ohnou a přijmou německou nadřazenost, nebo musí počítat s nejtvrdšími následky – vysídlením českého národa.
V devět hodin večer jednotky SS a gestapa obklíčí malou středočeskou vesnici Lidice nedaleko Kladna. O dvě hodiny později zazvoní na lidické faře a následně buší na dveře dům od domu. Faráře Josefa Štemberku a další lidické muže shromáždí ve stodole Horákova statku. Ženy s malými dětmi jsou nahnány do lidické školy.
10. června 1942: Vyhlazení Lidic
Ve středu 10. června nacisté popravili 173 lidických mužů a chlapců starších 15 let na zahradě Horákova statku. Jejich ženy s malými dětmi odvezli do tělocvičny kladenského gymnázia. Tam jim po dvou dnech děti násilím odebrali. Ženy pak poslali do koncentračního tábora. 82 dětí nacisté zavraždili o pár týdnů později v Chelmnu nad Nerrem. Nejmladšímu byl jeden rok.
Nacistické běsnění nepřežilo 340 lidických obyvatel, obec byla vypálena a srovnána se zemí. Po roce 1945, kdy skončila válka, se zpátky do vlasti vrátilo 143 žen, které přežily. Po dvouletém pátrání, se jim vrátilo i 17 dětí.
16. června 1942: Zrada Karla Čurdy
Na úřadovnu gestapa v pražském Petschkově paláci přichází příslušník skupiny Out Distance Karel Čurda. Gestapu prozradí všechno, co ví o parašutistech i o lidech, kteří jim pomáhají.
Čtěte také
Předtím se stavil u Svatošů, kde hledal velitele svého výsadku Adolfa Opálku. I je udá gestapu. Dvacet dní od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha jsou tak do té doby bezradní nacisté na stopě parašutistům Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi. Zatýkání odborářských rodin začne už za několik hodin.
Před popravčí četu v pražských Kobylisích se postaví dalších 26 lidických obyvatel. Mezi nimi je sedm žen a osm mužů z rodiny Horákových a Stříbrných, které gestapo uvěznilo ještě před vypálením vesnice. Zastřelení jsou také dva chlapci, u kterých bylo dodatečně zjištěno, že jim je víc než 15 let.
17. června 1942: Prozrazení
Gestapo vtrhne do bytu rodiny Moravcových, jedněch z největších podporovatelů parašutistů. Zatímco nacisté zatýkají Aloise Moravce, jeho ženě Marii se podaří otrávit. Jejich syna Vlastimila zvaného Aťa vylákají nacisté z rodinného statku do Prahy telegramem o náhlé nemoci jeho matky.
Čtěte také
Po příjezdu ho gestapo zatkne a sedm hodin brutálně mučí. Nakonec mu ukážou mrtvé tělo Marie Moravcové. Teprve tehdy se 21letý Aťa zlomí a prozradí, že parašutisté se nejspíš ukrývají v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.
Už kolem poledne vnikne gestapo také do bytu Jana Zelenky Hajského. Do jejich rukou ale živý nepadne – stihne se otrávit dřív, než se k němu dostanou. V důsledku zrady Karla Čurdy nacisté dopadnou také podporovatele výsadku Silver A, manžele Hanu a Václava Krupkovi v Polici nad Metují.
Gestapo řádí po celém protektorátu, zatčeny jsou desítky lidí z domácího odboje. Parašutisté v kostele svatých Cyrila a Metoděje nemají tušení o ničem z toho, co se děje. Na noc se kamarádi Jan Kubiš a Josef Gabčík tentokrát rozdělí. Zatímco Josef Gabčík spolu s Jaroslavem Švarcem, Janem Hrubým a Josefem Valčíkem zůstává v kryptě, Jan Kubiš, Adolf Opálka a Josef Bublík odcházejí hlídkovat na kůr.
18. června 1942: Poslední boj výsadkářů
Nad ránem 18. června 1942 je už kostel obklíčen stonásobnou nacistickou přesilou. Obráncům hrají do karet zdi kostela a zahnuté úzké průchody na empoře. Němci kvůli nim nemohli plně využít početní převahy a museli útočit po skupinách dvaceti mužů. Ty se dařilo parašutistům Kubišovi, Opálkovi a Bublíkovi odrážet.
Čtěte také
Ačkoliv byli beznadějně obklíčeni a nedostatečně vyzbrojeni, kladli rozhodný odpor. Nakonec byl Kubiš raněn střepinami a jeho druzi se pokusili spáchat sebevraždu, což se však podařilo pouze Opálkovi. Bublík a Kubiš padli do německých rukou ještě živí, ale smrtelně ranění a v bezvědomí byli odvezeni do lazaretu SS. Ani jeden se neprobral a záhy oba zemřeli.
Po vyřazení obránců na kůru se Němci obrátili na parašutisty v kryptě, jejich záměrem bylo chytit je živé. Pokusili se je přesvědčit ke kapitulaci, házeli do krypty slzotvorné granáty a přiměli také české hasiče, aby zaplavili kryptu vodou. Parašutisté odráželi německé útoky, nakonec si v bezvýsledné situaci vzali život.
19: června 1942: Poprava Aloise Eliáše
„Je všemu konec, nemohu dále. Loučím se s vámi všemi a znovu prosím, ať mi má drahá žena vše odpustí. Líbám ji a k srdci tisknu. Zvítězíme,“ napíše v posledním motáku z vězení někdejší legionář Alois Eliáš. Večer 19. června 1942 se postaví pod popravčí četu.
Čtěte také
Přestože byl od dubna 1939 předsedou protektorátní vlády, celou dobu spolupracoval s domácím odbojem a také exilovou vládou v Londýně. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich ho nechal zatknout hned v den svého příjezdu do Prahy 27. září 1941.
Během výslechu v Petschkově paláci i u soudu přiznal svůj podíl na odbojových aktivitách, nikoho ze svých spolupracovníků ale neprozradil. Je jediným předsedou vlády Němci okupovaného státu, kterého nacisté popraví.
Ten samý den porodí v tajné porodnici gestapa první z lidických žen. Ona, stejně jako další těhotné ženy z vyhlazené obce, se musí hned po porodu vrátit do koncentračního tábora.
I po smrti parašutistů v kostele sv. Cyrila a Metoděje gestapo pokračuje v pronásledování a zatýkání členů domácího odboje. Zatýká další z podporovatelů parašutistů - Václava Růtu, jeho ženu Marii a syna Jiřího. Zadrží také okresního hejtmana v Brandýse nad Labem Josefa Marunu, který od začátku německé okupace ukrýval zbraně a vojenský materiál a spolupracoval s odbojovou skupinou okolo Aloise Eliáše.
Související
-
Atentát. Poslechněte si první ze série živých zpravodajských rekonstrukcí Operace Anthropoid
Vzpomínky pamětníků, rozbory historiků a živé vstupy reportérů. Radiožurnál připomíná jeden z největších hrdinských činů v české historii – atentát na Reinharda Heydicha.
-
Anthropoid. 80 let od nejdůležitějšího činu českého odboje
V pátek uplyne přesně 80 let od atentátu na Reinharda Heydricha. Lucie Korcová v sérii reportáží vždy v 8:50 připomeneme klíčové osobnosti a události celé operace.
-
Dnes před 80 lety. Zpravodajská rekonstrukce událostí, které předcházely atentátu na Heydricha
Radiožurnál pro vás chystá rozhlasovou rekonstrukci výsadkové operace Anthropoid, od které letos v květnu uplyne už 80 let. Připomeňte si den po dni, co jí předcházelo.
