Adolf Opálka
Zkušený důstojník a velitel výsadku Out Distance vyrůstal bez rodičů, o jeho výchovu se starala teta. Měl se stát automechanikem, ale kvůli zranění začal studovat a nakonec absolvoval Vojenskou akademii v hranicích na Moravě. Bez jeho pomoci by Jozef Gabčík a Jan Kubiš jen těžko téměř měsíc unikali pronásledování nacistů. Byl to však nakonec právě člen jeho výsadku Karel Čurda, který je v osudovou chvíli zradil a vydal na smrt.
Adolf Opálka se narodil se 4. ledna 1915 v obci Řešice, okres Znojmo. Byl nemanželským synem mlynáře Viktora Jarolíma a zemědělské dělnice Anežky Opálkové. Matka se později provdala za kováře Jana Verustu z Rokytné, s nímž měla dvě dcery.
Čtěte také
Malého Adolfa, který zůstal v rodných Řešicích, vychovávali jeho prarodiče a po jejich smrti matčina sestra Marie Opálková. Po ukončení školní docházky nastoupil do učení na automechanika v Moravském Krumlově, ale v důsledku úrazu ruky učení opustil a začal studovat obchodní akademii v Brně, kde v červnu 1936 maturoval.
Vojenskou kariéru přerušila okupace
Dnem 1. 10. 1936 nastoupil k p. pl. 43 v Brně, kde absolvoval školu na důstojníky pěchoty v záloze. Po jejím ukončení byl zařazen k 9./43. pěší rotě. Na konci září 1937 byl na základě přijímacích zkoušek přijat ke studiu na Vojenské akademii v Hranicích. Opustil ji v srpnu 1938 v hodnosti poručíka pěchoty a následně byl vtělen k hor. p. pl. 2 v Ružomberku, kde konal službu jako velitel čety až do vzniku samostatného Slovenského štátu.
Poté se vrátil do Čech, kde byl 21. 4. 1939 z armády propuštěn. S okupací se však odmítl smířit. Společně se svým bratrancem Františkem Pospíšilem, pozdějším velitelem skupiny Bivouac, a Robertem Klecandou překročili u Moravské Ostravy 26. 6. 1939 česko-polské hranice a odešli do čs. zahraniční armády. Po kratším pobytu ve vojenském táboře v Malých Bronowicích odplul na lodi Chrobry do Francie.
Boje ve Francii a výcvik v Británii
Koncem srpna 1938 podepsal Adolf Opálka závazek ke službě v Cizinecké legii v hodnosti seržanta. Zpočátku byl zařazen u 1. pluku Cizinecké legie v Sidi-bel-Abbès, odkud byl 6. 9. 1939 přemístěn k 11. pluku senegalských střelců. Po vypuknutí války byl odeslán zpět do Francie a 23. 9. 1939 prezentován v Agde. Byl přidělen ke 2. rotě čs. pěšího pluku 1, kde konal službu jako velitel čety. V lednu 1940 se stal velitelem 5. roty čs. pěšímu pluku 3, jeho útvar však nebyl bojeschopný, a proto v červnu 1940 neodešel na frontu.
Po porážce Francie přijel Adolf Opálka 12. 7. 1940 na lodi Neuralia do Británie, kde byl po reorganizaci čs. pozemních jednotek a vzniku 1. čs. smíšené brigády vtělen jako nezařazený důstojník do kulometné roty.
V létě 1941 byl vybrán pro plnění zvláštních úkolů ve vlasti a 19. 9. 1941 odjel na STS 26 ve Skotsku, kde prodělal základní útočný a sabotážní kurz. Den po jeho ukončení nastoupil jako frekventant parakurzu u STS 51 na letišti v Ringway u Manchestru, kde byl také 25. 10. 1941 povýšen na nadporučíka. Poté se vrátil zpět ke kulometné rotě, kde působil následujícího čtvrt roku.
Skupina Out Distance
Dnem 25. 1. 1942 byl přidělen k čs. výcvikovému středisku STS 2 v Bellasis u Dorkingu, kde v březnu prošel útočným kurzem a stal se velitelem skupiny Out Distance, kterou kromě něj tvořili rotný Karel Čurda a desátník aspirant Ivan Kolařík.
Čtěte také
Šlo o první skupinu vyslanou na území protektorátu se sabotážním posláním. Jejím úkolem bylo provedení rozsáhlé akce na michelské plynárně v Praze, k čemuž byla speciálně vycvičena. Dále měla dopravit náhradní radiostanici a telegrafní klíč pro výsadek Silver A a s její aktivní účasti se počítalo i při navádění britského letectva na předem vybrané cíle. K tomuto účelu disponovala radiomajákem Beacon.
První pokus o vysazení skupiny se 25. 3. 1942 nezdařil. Napodruhé skupina po půlnoci 28. 3. 1942 skutečně seskočila. Ne však u Kopidlna v Čechách, ale u Ořechova na Moravě. Adolf Opálka v protektorátu vystupoval pod falešnou občanskou legitimací se jménem Adolf Král.
Po seskoku se parašutisté rozdělili. Opálka navštívil rodnou ves a následně se přesunul do Prahy, kde se později stal velitelem všech parašutistů, kteří zde tehdy pobývali. Desátník Kolařík se vydal navštívit své příbuzné a snoubenku ve Valašském Meziříčí. Na místě seskoku však ztratil své osobní doklady, podle nichž se mu gestapo dostalo na stopu. Z obavy ze zatčení se 1. 4. 1942 ve Vizovicích otrávil.
Zrádce Čurda
V dubnu 1942 zorganizoval Adolf Opálka navedení britských bombardovacích letounů na plzeňskou Škodovku. Příprav se zúčastnil i Karel Čurda. Akce však skončila neúspěchem. Později Opálka spolu s Josefem Valčíkem ze skupiny Silver A pomáhal Josefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi v provedení atentátu na Reinharda Heydricha.
Během razií, jež následovaly, po atentátu se také on počátkem června 1942 ukryl v pravoslavném chrámu v Resslově ulici. Příslušník jeho výsadku Karel Čurda našel úkryt u své matky v Nové Hlíně u Třeboně. Když se však dozvěděl o masových popravách a vypálení Lidic, poslal 13. 6. 1942 anonymní udání, v němž prozradil identitu atentátníků a nakonec se 16. 6. 1942 odjel osobně přihlásit do budovy gestapa.
Svou obsáhlou výpovědí umožnil nacistům proniknout do sítě spolupracovníků parašutistů a následně zjistit i místo úkrytu sedmi jeho bývalých druhů. Po válce byl Čurda za svou zradu a následnou konfidentskou činnost souzen a 29. 4. 1947 v Praze popraven.
Dvojitá sebevražda
Adolf Opálka bránil nacistům ve vstupu do kostela střelbou z kůru. Těžce zraněný pak rozkousl ampuli s jedem a následně se zastřelil.
Po okupaci byl Opálka posmrtně povýšen do hodnosti štábního kapitána pěchoty, v roce 1990 do hodnosti majora a dnem 30. 6. 2002 byl jmenován do hodnosti plukovníka in memoriam. Teta Adolfa Opálky Marie, která jej vychovala, byla zatčena gestapem a 24. 10. 1942 popravena v koncentračním táboře Mauthausen.
