Premiér Fiala: Negativní odezvu na úsporný balíček jsem čekal. Případné chyby opravíme, tlaku se ale nepodvolíme

Od představení vládního balíčku úsporných opatření a důchodové reformy uplynul více než týden. Čekal jste tak silnou negativní odezvu?

Čtěte také

iROZHLAS

Dopady vládního balíčku: snížení DPH na potraviny si zákazníci nevšimnou, shodují se v malých obchodech

Samozřejmě jsem čekal negativní odezvu. Rozhodně jsem nečekal, že nám někdo bude tleskat, protože ta opatření jsou těžká, jsou nepopulární, dotýkají se celé řady lidí, ale jsou nutná. Pokud bychom je neudělali, tak by se náš stát řítil do obrovských problémů, a zadlužení bychom nezvládli. Stejně jako důchodová reforma je naprosto nutná, měly ji udělat už předcházející vlády. To, že to musíme dělat my, je náš úkol. Je to naše odpovědnost. Jsme si dobře vědomi toho, co děláme a proč to děláme.

A jestliže jsme si řekli, že musíme snížit hrozivé zadlužování a deficity, kterým čelíme, které jsme zdědili, tak samozřejmě to musíme dělat i formou opatření, která dopadají i na různé profesní a sociální skupiny. Nicméně, a to je důležité, snažili jsme se to udělat tak, aby zátěž byla více rozložena. Šetříme na straně státu. Je to zhruba jedna třetina příjmů a dvě třetiny výdajů. Příští rok to bude znamenat, že deficit bude o 94 miliard nižší. Respektive kdybychom nic neudělali, tak by byl deficit o 94 miliard větší, v roce 2025 o 148 miliard.

Skoro všichni odborníci se vyjádřili, že je dobře, že vláda úsporná opatření dělá.

Ta opatření jsou důležitá. A možná k tomu ještě dvě věty. Za prvé jsem rád, že během toho týdne se skoro všichni odborníci vyjádřili, že to je potřeba, že je dobře, že to vláda dělá. Ano, každý říká, jak by se mohlo udělat trochu jinak, ale v zásadě to všichni podporují. A za druhé se setkávám se spoustou lidí, kteří mě potkávají, zastavují, mluvím s nimi a říkají mi: „My tomu rozumíme. Je to dobře. Vydržte.“

Je ale spousta lidí, kteří tomu třeba úplně nerozumí, nebo říkají, že se jim to nelíbí. Vyčetl jste z reakcí veřejnosti nebo odborníků něco, co jste přehlédli? Co bude potřeba přepracovat, upravit?

Čtěte také

Nejsme před bankrotem, snižovat schodek rozpočtu bychom mohli polovičním tempem, míní Havlíček

Zatím ne. Je jasné, že mnoho lidí řekne, že to je v pořádku, šetřit se má, ale ne u mě. S tím jsme počítali. Když si to vezmete vcelku, těch opatření je několik desítek a jsou různě závažná a myslím, že se postupně ukáže, že jsme schopni většinu z nich vysvětlit, proč jsme k tomu dospěli, jak jsme k tomu dospěli.

Úplně nesouhlasím s tím, že by někdo byl překvapen. My jsme postupovali dost transparentně, otevřeně. Na začátku bylo stanovisko odborníků. NERV zveřejnila už na konci minulého roku, myslím v listopadu, seznam návrhů, co by měl stát udělat. My jsme s těmi návrhy pracovali a většina z nich se odráží v našem ozdravném balíčku.

Každý by s vámi asi nesouhlasil. Cituji: „Vláda se s námi nebavila, chceme s ní jednat. Vláda by se s námi měla opravdu odborně bavit, a ne před námi zabouchávat dveře.“ To řekl ČRo šéf Svazu minipivovarů Michal Voldřich. Jste připraveni na taková jednání, nebo proč jste s nimi dřív nesešel?

Čtěte také

Ozdravný balíček je vyvážený a sociálně citlivý. Prostor pro změny nevidíme, hájí rozhodnutí vlády Jurečka

My ta jednání vedeme. Pravidelně se scházíme se zástupci zaměstnavatelů, s podnikatelskými svazy, s odbory. Jen připomenu, že za loňský rok se sedmkrát sešla tripartita, letos už třikrát. Jednání jsou vlastně permanentní, jednáme i s různými dalšími profesními zájmovými skupinami.

Ale znovu opakuji, tady máme situaci, kdy se stát dostává do problémů kvůli rostoucím deficitu. To máte jako v rodině, když budete mít neustále vyšší výdaje než příjmy, tak to špatně dopadne. A stejně jako to špatně dopadne s každou domácnosti, tak to špatně dopadne se státem, pokud má vyšší výdaje než příjmy dlouhodobě.

I ta opatření musíme udělat a jestliže se budou jednotlivé zájmové profesní skupiny ozývat, s tím jsme počítali, jsme připraveni diskutovat a jsem já jsem to opakovaně říkal. Jsme připraveni opravit to, kde jsme udělali chybu. Ale nejsme připraveni ustupovat nátlaku.

Jak velké ústupky musela přijmout právě ODS v pětičlenné koaliční vládě, kdy každá ze stran hájí často odlišné zájmy. Například nulová spotřební daň na víno. To je podle všeho výsledek silného jihomoravského a možná lidoveckého lobbingu. Je podle vás vedle zdaněného piva a jiného alkoholu obhajitelná?

Čtěte také

Ozdravným balíčkem to nekončí. Snižování byrokracie a rušení agend bude pokračovat, říká ke konsolidaci Stanjura

ODS samozřejmě musela udělat ústupky jako všechny politické strany. Dospěli jsme ke kompromisu, který jsme ale všichni schopni hájit. Taky ho jednotně všech pět politických stran hájí a je to kompromis dobrý pro ČR a můžeme se samozřejmě bavit o těch jednotlivých položkách. K tichému vínu bych chtěl říct několik věcí.

Za prvé ono je zdaněné nejvyšší sazbou nebo tou základní sazbou DPH tak jako pivo. To, k čemu tam nedochází, je zavedení spotřební daně, která tu tradičně u vína nebyla. U tichého vína je ve většině evropských zemí, které mají vlastní produkci vína a mezi ně patří i ČR, taková praxe. Ve všech sousedních státech, se kterými jsou naši vinaři v určité konkurenci, Německo, Rakousko, Slovensko nebo jiné sousední státy.

Proto jsme se nakonec rozhodli, přestože přiznávám, že argumenty byly velmi silné na obou stranách, přiklonit k tomu, že tu daň nezavedeme. Nicméně jsme zrušili daňovou výjimku na víno jakožto dar. To má také docela velký význam.

Na Twitteru jste napsal, že mnoho lidí si zvyklo na to, že tu máme dotační ekonomiku a dotační podnikání, že žijí z dotací, přestože mají zisky. Napsal jste: „To nejde a nemáme na to. Omezením dotací ušetříme státu přes 54 miliard korun.“ Jak a kdo ale posuzuje oprávněnost žádat státní dotaci?

Zastavit dotační podnikání, to je opravdu velký úkol a tady si prostě zvykli nejen podnikatelé, ale myslím, že i část úředníků na to, že to prostě takto funguje a že se vyplácí dotace firmám, které jsou v zisku a které nevytvářejí nějakou zvláštní kvalitu. Prostě mají jen konkurenční výhodu proti jiným, kteří tu dotaci třeba nedostanou. Musíme si uvědomit, kdo dotace platí.

Není žádný abstraktní stát, který někde má nějaké peníze. Ty dotace se platí z peněz, které se vyberou od daňových poplatníků a nám připadá, že toto je nesprávné. A nejen nám. Když si vezmete třeba zprávy, které vydává NKÚ, tam bylo silně kritizováno, jakým způsobem se u nás dlouhodobě s dotacemi nakládá. Čili naše vláda má odvahu do toho zasáhnout a stanovili jsme si cíl, že uspoříme na dotacích v roce 2024 46 miliard korun a potom v roce 2025 54 miliard.

Tady si podnikatelé i část úředníků zvykli na to, že se vyplácí dotace firmám, které jsou v zisku a nevytváří zvláštní kvalitu.

Není to jednoduché. Kdybychom postupovali tak, že bychom řekli jednotlivým resortům, ať nám navrhnou, které dotaci vyškrtají, nikam se nedostaneme. Takže jsme dali politické zadání, po dohodě s jednotlivými resorty jsme stanovili částku a teď to budeme realizovat. A u té realizace, to znamená u omezování nebo rušení konkrétních dotačních titulů budeme jednat se zástupci podnikatelů i se zástupci odborů tak, abychom skutečně neudělali žádnou chybu.

Ale nejsme připraveni ustoupit z té celkové částky a definitivní rozhodnutí musíme o dotacích mít nejpozději v září, tedy když budeme mít jasno o tom, jak bude vypadat rozpočet na rok 2024. Ale je to obrovská změna a myslím, že to je i určitý návrat větší spravedlnosti do celého systému podnikání.

Ještě jedna poznámka. Dotace měly původně sloužit k tomu, aby buďto vyrovnávaly třeba rozdíly mezi regiony, anebo aby zajišťovaly nějakou kvalitu, kterou v normálních podmínkách tržní ekonomiky prostě nezajistíte. Ale tady máme dotace, které ani jeden z těchto cílů neplní.

Vaši vládu kritizoval i prezident Petr Pavel. Na příkladu zeštíhlování České pošty ukazoval na sněmu Svazu měst a obcí v Olomouci, že není dobré, když se reformy podle něj plánují z centra bez seznámení se s pohledem dotčených obcí. Nemá v tom pravdu?

Čtěte také

Správné by bylo zrušit všechny daňové výjimky. Náš daňový systém je jeden z nejsložitějších na světě, poukazuje ekonomka Nerudová

 Ne. Já jsem se Svazu měst a obcí také účastnil, vystupoval jsem tam, diskutoval jsem s delegáty, takže znám ty výhrady. Ale musíme si uvědomit dvě věci. Za prvé Česká pošta je státní podnik, který pokud bychom něco neudělali, by příští rok zkrachoval. A to prostě není možné. Mělo se s Českou poštou něco udělat už dřív. Informace o tom, že se to nevyvíjí dobře, byly jasné. Je tam potřeba udělat spoustu změn. Od toho, že bude jiné zadání státu, že nově definujeme poštovní služby, které chceme, až po rušení poboček, které je absolutně nutné.

Máme nejvíc poboček na počet obyvatel v Evropě. Máme násobně víc než druhý stát v tomto žebříčku, takže něco udělat je nutné. Tři sta poboček není tak velké číslo ze 3200. A já jen vysvětlím ten mechanismus. Funguje to tak, že vláda rozhodla na základě doporučení odborníků, že to bude 300 poboček. Které to jsou konkrétně je profesionální rozhodnutí. To nerozhodne politicky vláda, to je návrh České pošty, regulátora a o tom návrhu pošta potom jedná s konkrétními obcemi.

Pokud bychom něco neudělali, Česká pošta by příští rok zkrachovala.

Takže starosta má možnost říct: „Ano, tady to sice ekonomicky nevychází, ale tato pobočka je důležitá. Zrušte raději tady tu druhou.“ Toto jednání ve výsledku probíhalo, ale samozřejmě žádný starosta vám neřekne: „To je výborný nápad, zrušte u mě poštu.“ To tak prostě není. To musíte přijmout politickou odpovědnost, vláda to musí udělat a potom to musíme dovést do praxe, protože jinak pošta fungovat nebude.

Mimochodem, ať si každý z posluchačů odpoví sám na otázku, kolikrát využívá fyzicky poštu, jak často tam chodí, jak je spokojen s těmi službami? Jestli náhodou už se v posledních letech i díky moderním komunikačním technologiím opravdu nemění naše chování a to, jak k tomu přistupujeme. Těch poboček je moc, nedá se to financovat a tento krok byl naprosto nutný.

Výzkum CVVM ukázal, že lidé označují vaši vládu za nejhorší od Nečasovy éry. Co s tím hodláte udělat?

Procházíme těžkým obdobím. Jen si všichni vzpomeňme, čemu naše vláda musela čelit hned po nástupu nejsilnější pandemie COVIDu. Válka na Ukrajině, nedostatek energií, kterému jsme zabránili. Ceny energií, ceny potravin, největší uprchlická krize po druhé světové válce. Lidi mají obavy, jsou netrpěliví, mají strach o to, jaká bude budoucnost.

A to se všechno promítá v průzkumech, které já ale vždy beru trošku s rezervou, protože jedna věc jsou průzkumy a druhá potom, jak se lidé rozhodují ve volbách. Jsem přesvědčen o tom, že kroky, které děláme, jsou správné a že je dokážeme voličům ve finále vysvětlit.

Měly by být škrty ve státní správě ještě radikálnější? A je pravdou, že chtěl náčelník generálního štábu Karel Řehka rezignovat kvůli údajné nespokojenosti s prací ministryně obrany Jany Černochové? Poslechněte si celý rozhovor.