Správné by bylo zrušit všechny daňové výjimky. Náš daňový systém je jeden z nejsložitějších na světě, poukazuje ekonomka Nerudová

Již zítra vláda veřejnosti představí konsolidační balíček, který má ušetřit státnímu rozpočtu v příštím roce nejméně 120 miliard korun. Je správné rušit celou řadu daňových slev, k čemuž se podle neoficiálních zjištění vláda chystá? A můžeme očekávat systémovou změnu penzí? Tomáš Pancíř se ptal ekonomky a specialistky na daňovou soustavu Danuše Nerudové.

Máte už k dispozici detaily toho, co zítra před polednem v oblasti rozpočtu, daní a penzí vláda představí?

Já žádné detaily neznám. Vím stejně jako vy jen útržky, které se objevují v médiích. To znamená diskusi o tom, co budeme zdaňovat navíc nebo vyšší sazbou. Případně jaké dílčí, nikoliv komplexní změny jsou navrhovány, a to nevíme, jestli jsou navrhovány, v oblasti důchodového systému.

Podílela jste se nějak na konzultacích návrhů, které zítra vláda představí, třeba právě z toho titulu, že jste v minulém volebním období vedla důchodovou komisi?

Čtěte také

Já jsem s panem ministrem o tématu důchodové reformy několikrát mluvila. On mě ujišťoval, že věci, které vznikaly v komisi, které jsem předsedala, nespadnou pod stůl, že některé z nich budou součástí těch předkládaných změn. To je patrné i z těch věcí, které unikly nebo o kterých se spekuluje.

Já v nich vidím řadu záležitostí, o kterých jednala důchodová komise pod mým vedením. Jsem velmi ráda a doufám, že to bude pravda, byť je to v tuto chvíli pořád jen spekulace, že jednou z těch věcí snad bude společný vyměřovací základ manželů. Protože to považuji za věc, která může výrazně odstranit některé nespravedlnosti v důchodovém systému. Mohla by to třeba být věc, kterou jsme projednávali, ale na které nebyla nalezena shoda, což byl fiktivní vyměřovací základ pro pečující osoby.

Doufám, že součástí balíčku bude i společný vyměřovací základ manželů.

Ten by pomáhal především ženám, ale i mužům, kteří buď vychovávají děti, nebo pečují o nemohoucí osoby, v tom, že za tu část jejich kariéry, kdy pečovali, by se jejich vyměřovací základ odvíjel od nějaké části průměrné mzdy, nikoliv od jejich průměrné mzdy. To by mohlo třeba pomoci lidem, kteří měli nižší vyměřovací základ na důchod.

A také pan ministr na začátku zmiňoval, že bude vycházet z konceptu nějakého minimálního zaručeného důchodu. Uvidíme, co bude zítra součástí představovaných změn.

Vládní koalice se snaží znění konsolidačního balíčku držet pod pokličkou. Přesto mnohé informace unikají. Třeba deník Právo v tomto týdnu informoval, že v návrhu má být zrušení výjimek u daně z příjmu, mimo jiné i zrušení tzv. školkovného. To jste kritizovala i na sociálních sítích. Pokud se to tam zítra objeví, budete to považovat za chybu?

Čtěte také

Musím říct, že bych považovala za krok správným směrem, kdyby pan ministr vystoupil a řekl, že zrušíme všechny výjimky a výrazně zjednodušíme daňový systém, protože máme jeden z nejsložitějších daňových systémů na světě. Stojí to nemalé peníze na administraci daní, je to překážka v digitalizaci.

A je to také trochu nepřátelské prostředí pro zahraniční firmy v tom, že u nás musí najímat nejrůznější experty. Strašně dlouho jim trvá vyplnění daňového přiznání a my se pak divíme, že odplývají zahraniční dividendy do zahraničí, protože prostě nejsme schopni vytvořit příjemné podnikatelské prostředí pro to, aby dcery zahraničních firem svoje zisky tady zpátky reinvestovaly.

Máme jeden z nejsložitějších daňových systémů na světě. Je to překážka v digitalizaci.

Takže pokud pan ministr vystoupí a řekne, že zrušíme všechny daňové výjimky, budeme mít širší základ daně s nižší daňovou sazbou tak, aby to bylo jednoduché, abychom se mohli dopracovat třeba k tomu, co mají v Estonsku, kdy vám na konci zdaňovacího období správce daně pošle vyplněné daňové přiznání a zeptá se vás, zda s ním souhlasíte, tak pak ano.

Čtěte také

Pak souhlasím plošně s rušením výjimek, ale trochu se obávám, že to nebude tento případ a pořád nějaké výjimky zůstanou, že to není o výrazném zjednodušení daňového systému a pořád to bohužel je v té rovině, co si kdo prolobuje. A tak to bylo vždycky. A tady říkám jednoznačně, že rušení školkovného je pro mě negativní signál k rodinné politice a je to negativní signál směrem k matkám. Protože stát zaspal ve vytváření infrastruktury.

Rušení školkovného je pro mě negativní signál k rodinné politice.

Nejsou místa ve školkách a máme velmi nízkou participaci žen na trhu práce při návratu z rodičovské. Částečně i proto, že celá řada žen si prostě nemůže dovolit platit soukromé jesle nebo soukromou chůvu. Takže byť argumentace NERVu byla opíraná o to, že se to týká lidí s vyššími příjmy, tak ale i tyto ženy, střední třída s vyššími příjmy, mají problém se vracet do práce, protože prostě nejsou místa ve školkách. 

Už jsme mluvili o tom, že zítra vláda chce představit i penzijní reformu. Vy jste v úvodu řekla to, co už jste v dubnu řekl v našem podcastu Chyba systému, tedy že u nás už nikdy žádnou zásadní penzijní reformu neuděláme. To znamená, že zítra to nebude zásadní reforma?

Zítra se dozvíme určitě daňovou reformu, která bude souborem opatření, které je prostě nutno učinit, aby se systém stal udržitelným. Ale nepředpokládám, že zítra vláda představí druhý pilíř nebo změnu průběžného systému nebo jakýkoliv další pilíř. To opravdu nepředpokládám.

A to už opravdu nikdy nejde v Česku přijmout?

Čtěte také

Do roku 2050 určitě ne. Není to kvůli tomu, že by experti nevěděli, jak napsat důchodovou reformu nebo jak zavést další pilíř. Ale ten problém leží v politické rovině i v oblasti důvěry lidí ve stát. Země, které dělaly zásadní důchodové reformy, byly úspěšné v případě, že v zemi existovala vysoká důvěra lidí ve stát, což bohužel není náš případ, i když se to zlepšuje.

Ale pořád patříme k zemím, kde je důvěra nižší. Navíc jsme zde měli jeden velký politický hazard a nezodpovědnost, kdy jedna vláda na sílu prosadila druhý pilíř a následně další vláda okamžitě druhý pilíř zrušila. Kdyby vláda představila druhý pilíř, nedovedu si představit občana, který by po této zkušenosti do druhého pilíře znovu vstoupil.

To znamená, že za to, že tu nemáme a nebudeme mít reformu, může vláda Petra Nečase a vláda Bohuslava Sobotky? Chápu to dobře?

Můžou za to už dřívější politické neúspěchy v zavádění důchodové reformy a nezodpovědné chování politiků.

Je podle Danuše Nerudové správné, aby víno zůstalo bez spotřební daně? A bude se ekonomka nějak angažovat v debatách, které přinese zítřejší představení konsolidačního balíčku? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Tomáš Pancíř , tec
Spustit audio

Související