Špatnou pověst máme kvůli tlaku na výběr daní. Teď je nutné si navzájem věřit, míní šéfka finanční správy

Je možné, aby berní úřady získaly přívětivější tvář a k výběru daní přistupovaly vstřícněji? Jak si mohou získat důvěru veřejnosti? A kdy bude spuštěn nový daňový informační systém? Vladimír Kroc se ptal generální ředitelky finanční správy Simony Hornochové.

Řekla jste, že vaším úkolem je zlidštit přístup úředníků a vrátit finanční správě korektní pověst. Proč o ni přišla?

Může za to zejména obrovský tlak na výběr daní, který přišel v roce 2014, potažmo v roce 2015, v době, kdy jsem působila na ministerstvu financí. Pod tím tlakem finanční správa začala používat poměrně silové nástroje v situacích, kdy by se používat neměly. Z toho plynuly některé nešťastné případy, které se ostatně poměrně intenzivně medializovaly.

Mluvíme-li o tzv. zajišťovacích příkazech, v jakém případě je takto razantní postup namístě?

V situaci, kdy se bavíme o daňových podvodech, což je oblast na pomezí daňového a trestního práva. V okamžiku, kdy se systém DPH začal zneužívat pro pověstné karuselové podvody, se finanční správa musela víc naučit nástroje trestního práva a zacházet i s těmi nejsilovějšími nástroji.

Čtěte také

To je jednoznačně na místě, protože se bavíme o podvodech, ne o chybách při výpočtu daní nebo daňových optimalizacích v rámci platného práva.

Jak si chcete jako úřad získat důvěru veřejnosti? V čem vidíte lidštější přístup finanční správy a jak by měl vypadat?

Když úřady vybočí ze standardního režimu, je to jako kyvadlo. Vybočení je někdy za určitou mírou, potom to někdo koriguje a to kyvadlo jde přesně na druhou stranu. V situaci, kdy Nejvyšší správní soud zasáhl, finanční správa zase přestala mít odvahu používat tyto nástroje i tam, kde jsou naopak namístě.

Je nutné si navzájem věřit a neříkat podnikateli, jak má podnikat.

Zároveň se uchýlila zpět k psanému textu zákona, k bezpečným řešením, což taky není dobře, protože pořád potřebujeme sledovat smysl a cíl toho, proč tady vlastně ty zákony existují. Psaný text nedokáže podchytit životní situace. Je nutné si navzájem věřit, neříkat podnikateli, jak má podnikat, ale poslouchat ho. Spousta finančních úřadů to dělá, některé to nedělají. Kyvadlo je třeba znovu dát do rovnovážné polohy a začít se spolu víc bavit.

Ministr financí Zbyněk Stanjura od vás podle vlastních slov čeká, že se finanční správa pod vaším vedením bude chovat vstřícněji ke klientům a že bude rozlišovat mezi administrativními chybami a úmyslným neplacením daní. Jak to rozpoznat?

Je to o zkušenosti. Kdo pracuje v oboru daní, ať už je to na straně daňového poradenství, daňových subjektů nebo finanční správy, tak to skutečně rozpozná. Stačí, aby člověk šel v tom případu trochu hlouběji a ty znaky tam nakonec vnímá.

Čtěte také

Úřad by měl věřil tomu, že když si troufne být k standardním podnikatelům, kteří prostě udělali chybu, vstřícnější, že z toho nebude mít problém. 

Víc než deset let se mluví o výměně Automatizovaného daňového informačního systému, tedy vnitřního systému finanční správy. Kdy a čím ho nahradíte?

Vnímám jako obrovské plus, že jsme asi před měsícem dostali zelenou pro to, abychom mohli začít budovat nový daňový informační systém. Abychom mohli zefektivnit správu daní v České republice, potřebujeme se digitalizovat, posunout do analytických procesů, pracovat s těmi daty a to do značné míry limituje stávající systém.

Abychom mohli zefektivnit správu daní, potřebujeme se digitalizovat.

Podle momentálního plánu by první vlaštovka - přiznání k dani z nemovitých věcí - měla přijít už v lednu 2026, měli byste dostat předvyplněné přiznání se všemi údaji z nového systému.

Byly v minulosti zajišťovací příkazy cíleně zneužívány? A jaké kroky podnikne finanční správa v rámci větší vstřícnosti vůči podnikatelům? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , vpl

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.