Ministryně pro vědu: Fiskální situace je napjatá. Musíme motivovat zahraniční firmy, aby výnosy reinvestovaly do výzkumu

Jak proběhla dnešní bilanční schůzka s premiérem Petrem Fialou?

Čtěte také

iROZHLAS

Peněz na vědu stát dává dost. Problém je distribuce, shodují se Langšádlová a šéfka Akademie věd

Velmi pracovně, protože bodů, které jsme s panem premiérem chtěli probrat, byla celá řada. Ať už se to týkalo rozpočtu či národních priorit orientovaného výzkumu, které připravuji. Připravuji rekodifikaci zákona 130 o výzkumu. Připravujeme s ministerstvem školství dokument na vládu, který bude podporovat excelenci. Hovořili jsme o lidech ve vědě, o transferu, metodikách hodnocení i postupu při rozdělování účelové podpory a mnoha dalších bodech.

Vládní rada pro výzkum, vývoj a inovace navrhla koncem března pro příští rok rozpočet na vědu 47,8 miliardy korun, což je o 7,5 miliardy více, než je schváleno pro letošní rok. Mluvili jste dnes s premiérem o rozpočtu? Budete se muset nějak uskromnit?

Tento návrh budu předkládat vládě. Je to můj návrh jako předsedkyně rady, který jsem ve spolupráci s kolegy připravila a určitě to promítá priority, které v tuto chvíli mám, což je podpora lidí ve vědě, excelence, podpora transferu. Ale samozřejmě, že vnímám, že fiskální situace je velmi napjatá. My opakovaně s členy vlády jednáme o tom, jak přistoupit k fiskální konsolidaci a nezastírám, že diskuse bude ještě i o rozpočtu vědy a výzkumu.

Věříte, že dostane těch sedm a půl miliardy navíc?

Je to velmi ambiciózní cíl. Vnímám tam samozřejmě možnosti diskuse o některých položkách. Jedna z věcí, o které obecně diskutujeme, je, nakolik máme z peněz na vědu a výzkum podporovat přímými investicemi a podporami velké firmy. O tom bezpochyby povedeme diskusi.

Kromě zemědělství je hlavním příjemcem státních dotací právě věda a výzkum. Vláda připravuje rozpočet na příští rok. Už víte, co ministru financí navrhnete? Kde by se dalo škrtat?

Čtěte také

iROZHLAS

Vláda nerozhoduje o rozdělení peněz na vysokých školách. Vědci tu nevyužívají granty, říká Langšádlová

Jak jsem říkala, k diskusi jsou dotace pro velké firmy, ale současně potřebujeme, aby se investovalo do vědy a výzkumu. Česko zaostává ve vlastních investicích soukromých zdrojů do výzkumu. Tam je potřeba nastavit pevněji nepřímou podporu. Dnes máme pouze jeden nástroj. Tím nástrojem jsou daňové odpočty, a ještě nám klesají ti, kteří jich využívají, protože je tam velká nejistota, pokud přijde kontrola z finančního úřadu a nastane debata o tom, jestli se jedná o vývoj a výzkum.

Česko zaostává ve vlastních investicích soukromých zdrojů do výzkumu.

Proto chceme nastavit systém tak, aby dopředu jiný subjekt, než je finanční správa, stanovil, co je nebo není výzkum, a pak teprve probíhaly tyto kontroly jen z hlediska finančních operací. Druhý z nástrojů, který máme i v programovém prohlášení vlády a s panem ministrem financí a panem ministrem průmyslu a obchodu o tom jednáme, jsou tzv. reinvestice výnosů.

Ještě pořád je struktura naší ekonomiky taková, že je tu velký podíl zahraničních firem a legitimně vyvádí výnosy, jak to velmi kritizovaly předchozí vlády. Ale pokud někdo investuje, tak to, že přijímá výnosy, je logické. Ale měli bychom chtít, aby výnosy tady firmy reinvestovaly a pokud možno reinvestovaly do vědy a výzkumu, protože to je to, co vytvoří ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou. Takže i tuto právní úpravu připravujeme.

Voláte po tom, aby se nepodceňovala role doktorandů a vysokých školách. Co máte přesně na mysli? 

Čtěte také

Výzkum by měly víc financovat firmy. Stát vědu podporuje vyšší měrou než Izrael, poukazuje ministryně Langšádlová

Musíme na ně nahlížet jako na mladé vědce, ty, kteří se vědu učí. V této etapě je zaprvé potřeba změnit přístup k doktorandům, je potřeba zvýšit jejich stipendium. Proto se spolupodílím i na tvorbě vysokoškolského zákona. Jsem spolugestorem zejména z důvodu, aby se zvýšila stipendia a byla alespoň trošku důstojná, byť chápu, že dnes ani těch 20 tisíc nejsou velké peníze. Ale je to téměř zdvojnásobení.

Musíme se na to podívat i z dalších úhlů pohledu, protože je důležité, pokud doktorandi úspěšně dokončí studium, aby se jim to započítalo jako pracovní praxe. Nejsou to absolventi, opravdu mají i pracovní zkušenosti. Dále musíme řešit, že z evropských zemí máme nejnižší podíl žen ve vědě.

Z evropských zemí máme nejnižší podíl žen ve vědě. Přitom absolventek vysokých škol je více než absolventů.

Jedním z problémů je, že zatímco máme více absolventek vysokých škol než absolventů, následně v oblasti vědy máme výrazně méně žen. A jedna z těch bariér je samozřejmě už tato fáze. Proto je pro mě velmi důležité, abychom ve spolupráci s ministrem práce a sociálních věcí řešili to, aby byly příjemkyněmi mateřské, protože to v tuto chvíli není možné – neplatí nemocenskou. A moc si vážím toho, že pan ministr Jurečka toto řeší.

Čtěte také

Nejdřív dítě, věda počká? Česko má málo vědkyň, jde o strukturální problém, varuje socioložka

Potřebujeme také, aby byly granty a podpora na návratovou politiku ve dvou rovinách. Jedna rovina je po mateřské dovolené, abychom motivovali mladé vědkyně, aby se vracely a mohly pokračovat ve své kariéře. A stejně tak je pro Česko velmi důležité, aby mladí vědci odjížděli do zahraničí a nabrali zkušenosti.

Mám mladý poradní tým, který mi velmi intenzivně sdílí své zkušenosti ze zahraničí i u nás. A je pro nás velmi důležité, abychom měli systém podpory návratu. O tom jednáme s ministerstvem školství. Jsou to třeba prostředky, které bych chtěla, aby šly na podporu excelence špičkových vědců, kteří jsou teď v zahraničí.

Proč se podle ministryně Langšádlové nedaří českým vědcům zhodnocovat jejich výsledky? Jak mají být doktorandská stipendia navázána na minimální mzdu? A proč podle ministryně čeští vědci nedostatečně využívají zahraničních grantů? Poslechněte si celý rozhovor.