Přechod do stupně 4 měl přijít dřív, vláda se má držet svých závazků, říká jeden z autorů PES

Respektuje vláda výsledky poskytované Protiepidemickým systémem známým pod zkratkou PES? Nesnaží se jeho fungování obcházet zaváděním nejrůznějších výjimek? Mají autoři systému možnost s vládou konzultovat průběh a vývoj epdiemie koronaviru u nás? Tomáš Pancíř se zeptá jednoho z autorů Protiepidemického systému Luďka Berce z Jihočeské univerzity.

Systém PES existuje měsíc. Včera na Radiožurnálu jste řekl, že jste z jeho fungování rozpačitý. Proč?

Čtěte také

Systém měl ve vínku tři základní charakteristiky – transparentnost, predikovatelnost a akceschopnost. Ale bohužel v průběhu měsíce se ukázalo, že došlo určitému zpochybnění každé z těchto tří charakteristik. A vidíme to koneckonců v přímém přenosu, jak vláda s výsledky PES pracuje, jak se jimi řídí, jak systém za běhu upravuje. K něčemu se zavázala a měla by se toho držet, přesto porušila svoji metodiku, když to máme pořád ve třetím stupni a měli bychom být někde dál. Nakonec se může stát, že ve chvíli, kdy schválí přechod do čtvrtého, už budeme fakticky ve stupni pátém. Přitom index rizika, který řídí přechod mezi jednotlivými stupni, je velmi dobře zdůvodněný a má svou vnitřní logiku.

Říkal jste transparentnost, predikovatelnost a akceschopnost. Z vašeho pohledu funguje alespoň něco z toho?

Transparentnost znamená, že každý by měl být schopen index rizika sám pochopit a případně spočítat. Data jsou k tomu k dispozici na webu. To byl jeden z cílů – vytvořit něco, co je jasně interpretovatelné a komunikovatelné. To si myslím do značné míry funguje, trošku nám to zkomplikovala snaha dát do toho antigenní testy. A predikovatelnost? Víme, že zhruba po třech dnech v případě přechodu do horšího stupně má dojít k rozhodnutí, zda k tomu nastane nebo ne. Čili je určitá doba na přípravu a vidíme dnes, že to není úplně tak, jak to být mělo. A akceschopnost souvisí s predikovatelností – jednat relativně rychle, neprodlužovat to zbytečně dlouho.

Kde se to z vašeho pohledu zlomilo? Kdo a kdy udělal něco špatně?

Čtěte také

Přes všechny kotrmelce je systém nastavený dobře. Než tu systém PES byl, tak tu nebylo nic. A tím, že to vzniklo, tak se debata odvíjí od něčeho, co existuje, co je hmatatelné, za čím stojí řada lidí. Můžeme se bavit o nějakých konkrétních věcech. Fakticky došlo pouze k jedné změně, když jsme se dostali ze stupně čtyři do stupně tři. A teď řešíme druhou změnu a už začínáme trošku cukat. Nikdo z nás včetně vlády nečekal, že tak rychle se to po rozvolnění zhorší.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný před týdnem řekl, že se do indexu rizika začnou započítávat antigenní texty. Jednal o tom s vámi?

Ne, a nemám proto nějaké vysvětlení. Vyjádřili jsme se v tom smyslu, že s tím nesouhlasíme, poslali jsme e-mail ministerstvu zdravotnictví jako celá skupina modelářů. Jde o to, že když tam započítáte antigenní testy, tak výrazně snížíte příspěvek do indexu, který se týká pozitivity testů.

Nebude to pro lidi matoucí, pokud tady budou vedle sebe dvě čísla?

Pokud nebude nějaká jasná strategie komunikace a vysvětlení toho, v čem se to liší, jaký má cíl vytvoření nového indexu, tak to matoucí každopádně bude.

Jsou vládní omezení efektivní? A jaký lze očekávat vývoj epidemie v Česku v dalších týdnech? Poslechněte si Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Tomáš Pancíř , prh
Spustit audio

Související