Pojďme řešit i příjmy důchodového systému. Můžeme změnit rozložení daní, říká místopředseda odborů

Ve středu jste zveřejnili výzvu vládě, v jejímž záhlaví se praví, že vás znepokojují mimo jiné změny v důchodovém systému a prosazování levné práce. Můžete to druhé vysvětlit, co tím máte na mysli?

Prosazování levné práce jsou změny v zákoníku, které přinesla národní ekonomická rada vlády a na které jsme upozorňovali. Jsou to změny v zákoníku práce, které oslabují postavení zaměstnanců a v zásadě řeší nedostatek pracovní síly na trhu práce zvýšeným náborem zahraniční pracovní síly, ale je to nábor na nekvalifikovaná pracovní místa.

Čtěte také

Důchody reforma jistí na 30 let. Dále můžeme řešit, zda nezrušit vdovský důchod, říká ekonom Bezděk

Až 70 procent volných pracovních míst na úřadu práce je poptáváno přímo na nekvalifikovanou práci a stejné procento je poptáváno na cizince z takzvaných třetích zemí. Čili přímá úměra tam bezpochyby je. Myslíme si, že tohle není cesta k tomu, aby se v České republice zvyšovaly mzdy a životní úroveň občanů.

Podle úterního usnesení ČMKOS zásadně odmítá Poslaneckou sněmovnou schválenou důchodovou reformu, která prodlužuje věk odchodu do důchodu a neřeší předčasné odchody do penze pro zaměstnance v náročných profesích kategorie tři. Jste zásadně proti zvyšování odchodu do důchodu?

My jsme to deklarovali od samého začátku, dělali jsme k tomu i velké protestní akce. Když byl ten první nápad před čtvrt nebo půl rokem, měli jsme velkou demonstraci před Úřadem vlády, kde jsme říkali, že nechceme prodloužení věku odchodu do důchodu na 68 let.

Bylo nám to i přislíbeno, následně byl vládou schválen návrh, který měl neomezený věk odchodu do důchodu a prodlužoval se přibližně o dva měsíce ročně. Potom se na základě pozměňovacích návrhů zastropovalo na 67 let a jednoměsíční, roční prodloužení.

V zásadě z toho, co se do Sněmovny dalo, toho moc nezbylo a celý ten proces i věcné nastavení nám přijdou špatné. Navrhovali jsme některé věci, ale bohužel jsme nebyli vyslyšeni.  

Zvýšit daně?

Máte jiný recept na to, jak odvrátit kolaps důchodového systému?

Navrhovali jsme řešení v rámci skutečné důchodové reformy, tedy dívat se v rámci důchodového systému jak na výdaje, tak na příjmy. Až 75 procent příjmů do důchodového systému tvoří odvody ze sociálního zabezpečení, v tom jsme trochu unikátní v rámci Evropy.

Čtěte také

Bezpečnostní složky trpí nedostatkem lidí, plánované navýšení platů nestačí, zlobí se odbory

V některých oblastech se inspirujeme dánským modelem, třeba ve změnách zákoníku práce, ale v Dánsku je jiná složená daňová kvóta. My jsme o nějakých sedm až devět procent níže a to je jedna z cest, jak získat finanční prostředky do příjmové stránky důchodového systému.

Tedy zvýšit daně?

Nemusí to být zvýšení daní, ale změna daňové kvóty, rozložení daní tak, že to nebude jen dopadat na zaměstnance, ale částečně by se měli více podílet i zaměstnavatelé.

To je vše?

Za druhé nám utíkají věci, které byly schvalovány třeba na konci roku 2023 – zvýšení daní, ale také i některé daňové úlevy. Tím státní rozpočet přišel o nějakých 50 miliard korun. To je jednoznačně dopočítáno a jsou to prostředky, které se daly využít na důchodový systém.

Podstatná je i třetí věc. Velmi často reagujeme na to, že česká společnost stárne. Je ale otázka, zda dokážeme předvídat dopředu, třeba do roku 2050, i další věci. Třeba v pětileté analýze ministerstva práce a sociálních věcí, která se dělala v roce 2019, se zcela logicky nedalo reagovat na věci jako covid nebo válečný konflikt na Ukrajině.

Čtěte také

Julie Hrstková: Důchodová reforma? Plány jsou odvážné, realita skončí u země

To jsou věci, které neumíte předvídat, které se mohou stát a může to mít zásadní vliv i na důchodovou reformu.

Není potřeba dřív, než nám porostou platy, konsolidovat veřejné finance, abychom nežili na dluh, který budou splácet naše děti a vnoučata?

Jednoznačně ano. Znovu říkám, my nejsme proti konsolidaci veřejných financí a nikdy jsme proti ní nebyli, ale pojďme se bavit o příjmové stránce. Pokud 400 miliard dividend odchází do zahraničí, tak je potřeba se podívat i na tento sektor, abych uvedl jeden z příkladů, na který bychom se mohli podívat.

Druhá věc je, že když zvýšíme minimální mzdu, 36 nebo 39 procent se vrací zpátky státu a do veřejných rozpočtů jenom na odvodu sociálního zabezpečení. Je tu také velký předpoklad toho, že lidé to v rámci spotřeby do rozpočtu v nějakém čase vrátí. To jsou věci, které potřebujeme.

Pokud zvýšíme mzdy a platy a podíváme se na to, proč nám dividendy odcházejí v tak obrovském množství do zahraničí, pak si myslím, že je šance s tím něco udělat.

Přidala by se ČMKOS k protestům, kterými hrozí průmyslové odbory? A jak se odboráři staví ke slibu Petra Fialy, že pokud se udrží u vlády, budeme mít do pěti let platy srovnatelné s Německem nebo Rakouskem? Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.