Důchody reforma jistí na 30 let. Dále můžeme řešit, zda nezrušit vdovský důchod, říká ekonom Bezděk

Asi nemá smysl diskutovat o tom, jestli to, co schválila Sněmovna, je či není důchodová reforma. Chápete to ale jako pozitivní posun?

Čtěte také

Důchodci dlouho trpěli neschopností předchozích vlád. Dnes už je na systémovou reformu pozdě, míní ekonomka Nerudová

Z mého pohledu určitě ano.

Už před dvěma lety jste prohlásil, že žádná důchodová reforma už u nás nebude. Čili pokud se něco bude měnit, jsou to jenom parametrické úpravy?

Jsou to parametrické úpravy v prvním pilíři. To je to, co bylo předmětem politické debaty, která v Poslanecké sněmovně skončila minulý týden v pátek.

Zde bych poznamenal, že jak zatím vidíme demografické projekce a další věci, tak se zdá, že díky úpravám, které byly v pátek schváleny, tak by první pilíř toho státního důchodového systému po finanční stránce věci mohl být v zásadě ve stabilizovaném stavu nejbližších 30 let, což je doba a výhled, který jsme tady nikdy doposud neměli.

Přesto se zeptám: kdyby se současná vláda pustila do příprav změn důchodů dříve, mohli jsme být ještě o něco dál?

Čtěte také

Všechny daně putují na mandatorní výdaje, nezbývá nám pojistka pro krize, varuje šéf Nejvyššího kontrolního úřadu

Myslím si, že ne. Nicméně, kdyby vláda ta opatření politicky řešila spíš v první polovině svého čtyřletého mandátu, ne v jeho závěru, patrně by s tím měla spojené nižší politické náklady.

Co konkrétně vám ve vládní úpravě chybí?

Chybí mi tam možná jedna věc, na kterou si myslím, že možná ještě jednou dojde v rámci drobného dolaďování systému. To je, abychom si zde v Česku odehráli debatu nad tím, jestli náhodou vdovské a vdovecké důchody, tak, jak je známe a dnes v systému máme, náhodou nejsou nástroj, který se už přežil.

Jestli jsme náhodou nedospěli do časů, kdy bychom nově přiznávané vdovské a vdovecké důchody z toho systému mohli zrušit. Ale samozřejmě, všem těm cca 600 tisícům lidí, kteří dnes jeden nebo druhý důchod tohoto typu pobírají, by se jejich práva nekrátila, ty důchody by se nechaly normálně doběhnout. Ale od určitého momentu si myslím, že ten systém nově přiznávané vdovské a vdovecké důchody nepotřebuje.

Čtěte také

Důchod jim nestačí ani na nájem. Brněnští senioři sdílejí jeden byt, spolubydlení si pochvalují

Pokud nějaký samostatně žijící senior má důchod nízký a potřebuje finanční asistenci států, tak na to máme použít adresné prostředky sociálních dávek a sociální pomoci, nikoli plošný nástroj, jako je vdovský nebo vdovecký důchod.

Důchod už průběžně odsouváme

Ocenil jste, že vláda našla odvahu posunout se dále ve zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu i za hranici 65 let. Proč je to podle vás nezbytné?

Je to podle mě nezbytné z toho důvodu, že demografický vývoj pracuje proti nám. Co to konkrétně znamená? Znamená to dvě věci, jedna zpráva je dobrá, druhá je méně dobrá nebo špatná.

Důchodový věk zvyšujeme mnohem pomaleji, než roste naděje dožití. Podle mě je to tak správně.
ekonom Vladimír Bezděk

Začnu tou špatnou zprávou. Máme málo dětí. Česká společnost má málo nově narozených. Není to stav, který trvá rok nebo pět let, pokles porodnosti jako takový začal už někdy ve druhé polovině 70. let minulého století, ale od 90. let akceleroval. Celých těch 30 let po roce 1990 jsme pod stavem, který by vedl k prosté reprodukci obyvatelstva. Takže chybí nám děti, to je jedna věc.

Čtěte také

Následná péče místo akutní. Potřebných pět tisíc lůžek chceme získat restrukturalizací, říká ředitel VZP Kabátek

Druhá věc je pozitivní. Žijeme déle, než žili naši rodiče nebo prarodiče. Takže jak jde čas, následné generace se dožívají vyššího věku, než se dožívali jejich předchůdci. To ale znamená, že chybějící děti a delší doba dožití dostává pod ekonomický tlak důchodový systém, stejně jako systém financování zdravotnictví nebo sociální péče.

Nejméně bolestivá metoda, jak na tyto tlaky v důchodovém systému nejsprávněji reagovat, je postupné zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodů, které mimochodem v ČR děláme už od roku 1996, tedy skoro třicet let.

Tempo, kterým se věková hranice zvyšuje teď, je zhruba dvojnásobné než tempo, kterým se má zvyšovat v důsledku novely po 65. roce. Navzdory tomu, že teď to zvyšujeme mnohem rychlejším tempem, se doba pobytu v penzi stávajících seniorů v čase zvyšuje.

Čtěte také

Důchody míří k udržitelnosti, proto můžeme zpomalit tempo zvyšování důchodového věku, obrací Jurečka

Jinými slovy: důchodový věk zvyšujeme, ale zvyšujeme ho mnohem pomaleji, než roste naděje dožití. A podle mě je to tak správně.

Proč se z toho teď podle vás stalo politikum?

Ono to není politikum jenom teď. Já si pamatuji vyhrocené debaty i v druhé polovině 90. let, kdy se v roce 1996 se zvyšováním věkové hranice započalo. Ono je to politikum celou dobu.

Moje vysvětlení, proč je to politicky zneužíváno? Protože si to minimálně část politické scény – v minulosti, ale i dnes – vyhodnocuje jako téma, které dokáže získat mediální a voličskou pozornost a kde tzv. jednoduchými řešeními nebo jednoduchými výroky může vybudit krátkodobou voličskou podporu. To, že se pak v realitě bude za tři, za pět let chovat jinak, to už si většina voličů nespojí a nevybaví.

Hnutí ANO mělo před lety v programu zvýšení věku odchodu do důchodu, teď je zatvrzele proti. Chápete proč?

Já myslím, že jsem na to odpověděl v té předchozí otázce.

Proč prezident Pavel na jaře neuspěl v moderování politické debaty o důchodové reformě? A proč poslanci pozměňovacím návrhem zúžili výběr profesí s nárokem na předčasný důchod? Poslechněte si celý rozhovor s prezidentovým poradcem Vladimírem Bezděkem.