Dostatek energií je celospolečenské téma. Pojďme hledat podporu skrz celé politické spektrum, říká o Lex plyn ministr Vlček
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček v pátek zveřejnil takzvaný Lex plyn. Není náhrada uhelných elektráren paroplynovými jen příslovečným vytloukáním klínu klínem? „Energetika je komplexní disciplína, jako je v atletice desetiboj. Není to jenom o plynu a o obnovitelných zdrojích, ale vedle toho je to o systematických investicích,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr Vlček.
V Bruselu jste na posledním letošním summitu představil iniciativu, která naléhavě vyzývá Evropskou komisi k mírnějšímu snižování emisí u osobních automobilů s tím, že: „Průmysl nyní stojí na kritickém rozcestí“. Opravdu to vidíte tak dramaticky?
Nenazval bych to dramaticky, ale vidím to tak, že cíle, které si Evropská komise v minulosti vytyčila, v současné situaci nejsou reálně dosažitelné. Je opravdu nutné stát nohama na zemi.
Čtěte také
Samozřejmě je důležité klást si vyšší cíle, ale na druhou stranu to, v jaké situaci vidíme evropský automobilový průmysl, který – řekněme si otevřeně, oproti čínské a americké konkurenci opravdu výrazně zaspal.
Můžeme hledat důvody, jestli Čína mnohdy až neférově dotovala svůj průmysl, anebo to bylo z toho pohledu, že prostě zaspal. Situace je prostě taková, že musíme hovořit o revizi cílů, pokud chceme udržet konkurenceschopným nejenom český, ale celý evropský průmysl, v tomto případě automobilový.
Uvědomme si, že například v České republice tvoří automobilový průmysl zhruba devět procent HDP a 24 procent exportu. Je to opravdu významné odvětví. Vidíme, že současné cíle prostě nejsou reálné, musíme s tím něco dělat.
Jak byste popsal to rozcestí, kam vedou jednotlivé cesty?
Je jasné, že celosvětově si musíme uvědomit, že nejenom automobilová doprava, ale i nákladní, směřuje k bezemisní dopravě. To je za mě dobře. Ale na druhou stranu kroky, které vedou k tomuto cíli a zároveň pokud chceme udržet evropský průmysl konkurenceschopný, tak potřebujeme určitý čas, vyšší úroveň flexibility.
Čtěte také
V Bruselu se pereme za český automobilový průmysl, a to není jenom otázka mé rady, ale to je otázka i dalších ministrů – ministra dopravy Martina Kupky (ODS), ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), především pak pana premiéra Petra Fialy.
Zároveň ale chceme mít jistotu, že prostředky, které by podle původních cílů měly končit v pokutách za nedosažení určitých závazků, skončí v inovacích, v nových technologiích, aby se zvýšila konkurenceschopnost a nebyla to marná práce.
Před časem jste řekl, že Green Deal není jen zátěží pro automobilový průmysl, ale že z osobní zkušenosti víte, že představuje pro český průmysl také obrovskou příležitost. Měl byste konkrétní příklad?
Milerád. To, co říkám, mám podloženo svojí praxí tím, že jsem mohl patnáct let dělat starostu a tím, že jsem mohl dělat náměstka hejtmana pro oblast životního prostředí, energetiky.
Věci, které říkám dnes jako ministr nebo jako poslanec, mám podložené desítkami vlastních projektů. Právě proto říkám, že česká energetika a český průmysl v mnoha věcech bohužel technologicky zaspali.
Čtěte také
Pokud mám říct konkrétní příklady, tak jenom se svými kolegy u nás v regionu mezi lety 2010 a 2020 jsme díky investicím do úspor do moderních zdrojů energií a vytápění snížili spotřebu plynu o 60 procent. Díky prostředkům, které plynuly z Evropy za, řekněme, environmentální opatření, jsme výrazně snížili provozní náklady v našem regionu.
Nebo jsme například vybudovali řadu vodních ploch, zadržovali vodu v krajině, dělali prevenci proti povodním, budovali vlastní zdroj energie, modernizovali odpadové hospodářství, modernizovali vodárenství. To jsou všechno věci, které nejenom, že reálně zvyšují kvalitu života, ale mají velmi pozitivní dopad na peněženky lidí.
Jakákoliv debata o Green Dealu a tak dále – někdy je to bráno opravdu až hanlivě. Podle mého názoru to říkají ti, kteří chtějí lidi buď strašit, anebo nemají vlastní zkušenost.
Debata mnohdy sklouzává pouze k nějakým cenám pohonných hmot, ale přitom je zde řada potenciálně velmi zajímavých oblastí, které můžou lidem zvýšit kvalitu života, snížit výdaje jejich peněženek anebo můžou výrazně podpořit modernizaci českého průmyslu a energetiky.
Lex plyn
V neděli jste v České televizi řekl, že chcete urychlit výstavbu paroplynových elektráren. Chtěl jsem se ptát, jak daleko je příprava takzvaného Lex plyn, ale novinka je, že jste ho zveřejnil právě dnes (v pátek) a máte ho i vánočně zabalený.
A mám ho vánočně zabalený, protože jsem slíbil, že tuto normu zveřejním v lednu a zveřejnili jsme ji již dnes. Dneska jsme ji nahráli do sněmovního systému.
Mám rád plnění termínů. Celý svůj profesní život pracuji na tom, aby věci takříkajíc fungovaly. A je jedno, jestli jako starosta, náměstek hejtmana nebo ministr. Mám rád, když věci fungují a plní se věci, ke kterým se člověk zaváže a musí pro to dělat, co je v jeho silách.
Slíbil jsem, že v průběhu ledna přijdu s legislativou, která přinese zrychlený povolovací proces pro nové paroplynové elektrárny, pro zdroje nad 100 megawatt. A protože nám jednání celkem v posledních týdnech šla jak na úrovni koalice, tak i s opozicí, tak i na úrovni Legislativní rady vlády anebo další dotčených orgánů, tak nebyl důvod, proč to odkládat.
Materiál jsem dneska s kolegy nahrál do sněmovního systému. Vánočně jsem ho zabalil, abych ho jako dárek donesl kolegům jak z koalice, tak z opozice. Pojďme se o tom materiálu bavit a za mě ideálně pojďme hledat řešení, které bude mít podporu skrz celé politické spektrum. Dostatek energií je opravdu téma, které je celospolečenské.
Plyn je fosilní palivo. Nebylo by výhodnější víc podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů energie, třeba větrných elektráren?
A to děláme, ale nejenom rozvoj obnovitelných zdrojů. Zároveň energetika je, řekněme, komplexní disciplína, jako je v atletice desetiboj. Není to jenom o plynu a o obnovitelných zdrojích, ale vedle toho je to o systematických investicích do přenosových a distribučních soustav, do související legislativy a tak dále.
Čtěte také
A proč plyn? Jaký je potenciál České republiky v obnovitelných zdrojích, respektive jakou dynamiku máme – my ji v mnoha ohledech, například u fotovoltaických instalací máme opravdu velmi vysokou, nižší už pak například u větru.
Ale nejsme schopní dosáhnout takového potenciálu, abychom do doby, kdy budou stát, doufejme, nové jaderné elektrárny, dokázali vydržet pouze a jenom s obnovitelnými zdroji, respektive s těmi zdroji, které máme. Plyn je prostě přechodové médium na určité období patnácti, dvaceti let. Bez toho se prostě vyrovnaná bilance energetické spotřeby Česka neobejde.
Jak přesně chce Česko prosazovat vyvážení konkurenceschopnosti a klimatických ambicí? Jaké jsou reakce na nově zveřejněný Lex plyn? A co obsahuje tento týden schválený Národní klimaticko-energetický plán? Poslechněte si celý rozhovor s ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem ze záznamu v úvodu článku.
Související
-
Julie Hrstková: Sázka na plyn? Začala zima, za dveřmi čeká další krize v energetice
Tzv. lex plyn by měl urychlit schvalování a výstavbu paroplynových elektráren nad 100 megawattů.
-
Zmenšení podpory obnovitelných zdrojů schválila Sněmovna. Příští rok na ni půjde 8,5 miliardy
Na obnovitelné zdroje chce stát v příštím roce stejně jako letos vyčlenit 8,5 miliardy korun. Se zkrácením státní podpory nesouhlasí nejen hnutí ANO, varují před ním i zástupci obnovitelných zdrojů.
-
Ze Zelené dohody se stal zjednodušený strašák. Nejde ji jen milovat, nebo nenávidět, říká Dusík
Podle rozsáhlého výzkumu s názvem České klima 2024 si většina dotázaných myslí, že v boji s klimatickou změnou máme poslouchat odborníky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.