Programové prohlášení? Podařilo se překlopit náš program, s respektem vůči partnerům, hlásí Havlíček (ANO)

Programové prohlášení rodící se vlády ANO, SPD a Motoristů je téměř hotové. Na jakých pilířích stojí? Co dnes dojednal Andrej Babiš s prezidentem Petrem Pavlem? A mohl by být nový kabinet do poloviny prosince, jak si přeje šéf hnutí ANO? „Já se domnívám, že to je reálné. Vidíte, že nic nezdržujeme ani o hodinu. Po třech týdnech jsme tam, kde jsme nečekali, že by to mohlo jít až takto rychle,“ říká místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Otázky mu kladl Vladimír Kroc.

Vaše hnutí, SPD a Motoristé sobě se téměř dohodli na společném vládním programu. Které tři body zatím nejsou dojednány?

Jsou to dva, možná tři body, ale není to nic úplně zásadního. Jsou to věci, které ještě chceme otevřít na středeční koaliční radě. Řekl bych, že jedna je vysloveně technického charakteru, to znamená, je to o formulaci. Myslíme si, že ta formulace tam není úplně nejšťastnější a že by to mohlo jaksi být i zavádějící. Ale to je technikálie.

Pak máme jeden bod, který bychom tam možná ještě rádi dali – nechci říct, že jsme ho opomněli, ale myslím si, že by si tam zasloužil být. Týká se to jedné podpory. A potom je to jedna vysloveně drobná technická věc. To znamená, nejsou to věci, které by to prohlášení zásadně změnily.

Čili detaily. Podaří se tedy jednání uzavřít ve středu, abyste mohli na Hrad poslat koaliční smlouvu a programové priority někdy ve druhé polovině týdne, jak Andrej Babiš ráno prezidentovi slíbil?

Čtěte také

Já jsem názoru, že to je reálné. My jsme to v posledních dnech odpracovali docela poctivě. Jeli jsme devět hodin denně, o víkendu jsme to dolaďovali. Teď tam máme tyto dvě až tři věci, které bychom ještě potřebovali dotáhnout, ale podle mého názoru, v tomto týdnu by mělo být definitivně jasné znění programového prohlášení.

Zdaleka ne ve všem se programové priority jednotlivých hnutí setkávaly. Na jak velké kompromisy muselo konkrétně vaše hnutí přistoupit?

Musím říct, že se nám z naprosto drtivé většiny podařilo překlopit náš předvolební program do toho programového prohlášení. Samozřejmě ale, brali jsme to s respektem vůči partnerům, kteří jsou v koalici. Je pravda, že jsme získali velmi silný mandát od voličů, ale my jsme to nechtěli zneužít. Musím říct, že tam, kde jsme se nedokázali na první okamžitě shodnout, jsme docela poctivě jednali a jednali, až jsme našli určitý kompromis.

Já z toho mám dobrý pocit nejen z úhlu pohledu toho, že se nám podařilo prosadit naprosto drtivou většinu našich věcí, v těch zásadních si troufám tvrdit, že prakticky vše. Ale i s ohledem na naše koaliční partnery, které jsme netlačili ke zdi, ale dokázali jsme jim některé věci buď vysvětlit, anebo jsme dokázali určitý kompromis na naší straně připustit.

Schodek rozpočtu

Já to zkusím ještě jinak. Co bylo hlavním problémem, na čem jste složitě hledali shodu?

Čtěte také

Myslím, že tam nebyla úplně fatální věc, na které bychom se úplně zasekli. Hodně nám předhazují novináři a lidé: ‚vy jste se určitě nebyli schopni dohodnout na rychlosti snižování schodku.‘ Můžu vám říct, že to šlo celkem rychle, protože my sami máme zájem, aby se konsolidovaly veřejné finance.

Víme, že je nepřebíráme v dobré kondici. Notabene, rozpočet na rok 2026, to je úplná tragédie. Chybí tam 80 miliard korun. Takže všichni máme zájem, aby se konsolidovalo. Otázka je samozřejmě, jakým tempem a také, jak to budeme vázat na nezbytně nutné investice, z nichž valná část je dokonce zasmluvněna. Hovořím třeba o investicích, které jdou do obrany nebo třeba dopravy. To byly věci, které jsme museli detailně probírat. Tam jsme brali skoro jednu investici za druhou a vyhodnocovali jsme si, co jsme schopni odfinancovat a co ne.

Jak to myslíte, že v rozpočtu chybí 80 miliard? Vždy tam nějaké peníze chybí, ostatně ten schodek je mnohem vyšší.

Ale tentokrát je to cílený švindl a nastal tak záměrně pár dnů před volbami. Dávám jako řečnickou otázku: Proč myslíte, že vláda nedala současně s rozpočtem rovněž rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, jinými slovy rozpočet na dopravu, ačkoli jí to zákon přikazuje? Nedala ho tam proto, protože na dopravě chybělo 30 miliard korun. Vláda před volbami měla buď říct, že ty stavby nebudou, ale státní rozpočet bude na první pohled o něco lepší, anebo že ho tam dá, ale pak musí přihodit 38 miliard.

Čtěte také

Další věc, co tam chybí zcela jednoznačně, je 20 miliard korun ve zdravotním systému na zdravotních pojišťovnách. V důvodové zprávě Ministerstva zdravotnictví jasně zní, že se tam musí v příštím roce 20 miliard dát, protože když se tam nedají, tak systém zkolabuje.

A Národní rozpočtová rada ještě tvrdí, a já s tím souhlasím, že nadhodnotili příjmy. Takže když to sečtu a podtrhnu, jejich rozpočet není mínus 286 miliard; kdyby hráli fér, tak by měli správně napsat, že je tam přibližně mínus 360, 370 miliard.

Ideologickou myšlenku koalice má

Tomio Okamura prohlásil, že na jednání šel s požadavkem zrušení poplatků za Českou televizi a že je prý spokojený. Jak tomu máme rozumět?

V zásadě už to pan předseda Okamura řekl. Ano, poplatky za Českou televizi a Český rozhlas dopadly tak, jak jsme navrhovali i v našem programu, jak navrhovalo i SPD. To znamená, počítáme s tím, že nebudou koncesionářské poplatky.

To znamená, že fakticky chcete zestátnit veřejnoprávní média?

Já bych to nenazval zestátnit, ale uvidíte nakonec formulaci, kterou jsme použili. V každém případě bych chtěl vyvrátit to, co se začalo objevovat v posledních hodinách, a to nebyla správná informace: a to je to, že v našem programovém prohlášení je sloučení České televize a Českého rozhlasu. To tam není.

Politoložka Vladimíra Dvořáková nevidí rodící se koalici jako příliš stabilní a v pořadu ČRo Jak to vidí... dnes řekla, že nevěří, že by dovládla do konce volebního období. Vy zůstáváte v tomto směru optimistou?

Čtěte také

Samozřejmě máme fanoušky, máme oponenty. Tak to vždycky bývá – já musím říct, že sto osmička se mi zdá jako docela solidní většina. Zadruhé musím říct, že koalice nevzniká na principu toho, co nechceme, ale na principu toho, co chceme. Nevzniká na půdorysu nenávisti vůči Petru Fialovi a jeho vládě. Jasně jsme řekli, že se budeme dívat do budoucna, že uděláme všechno pro to, abychom splnili naše cíle. Že to nebude jednoduché, to si velmi dobře uvědomujeme.

Když bych se vrátil k tomu, co už jsme tady řešili, je to středopravá koalice, čili jakousi ideologickou myšlenku má. Není to koalice, kterou by drželi pod krkem komunisté nebo echt levičáci, a je na konzervativním půdorysu, tak si troufám tvrdit, že vláda má šanci tyto čtyři roky vydržet.

Když jsem viděl vyjednávací týmy a když jsem viděl, že tam jsou lidé, kteří jsou zkušení – neříkám, že všichni – ale mám pocit, že si uvědomujeme odpovědnost, se kterou do toho jdeme. Nejenom, že chceme splnit, co jsme slíbili, ale už tady nesmí nastat to, že by tady byla koaliční sestava podporovaná ať už přímo či nepřímo Piráty, protože to je zkáza.

Kdy bychom se tedy mohli dočkat nové vlády? Opravdu by to mohlo být ještě před Vánoci, respektive v první polovině prosince, jak slíbil Andrej Babiš?

Já se domnívám, že to je reálné a vidíte, že nic nezdržujeme ani o hodinu. Musím opakovat, že po třech týdnech jsme tam, kde jsme nečekali, že by to mohlo jít až takto rychle. Samozřejmě to ale nezáleží jenom na nás, ale byli bychom rádi, aby se to podařilo přibližně v časovém horizontu, jako to bylo u vlády Petra Fialy. Možná si vzpomínáte, předávali jsme 16., 17. prosince, a to by odpovídalo Radě Evropy, kde bude pan nový premiér.

Jaké rysy spojují vznikající koalici? A jak hodlá nakládat s otázkami referenda? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Vladimír Kroc , jkh

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.