Havlíček: Ceny energií nám vzrostly nejvíc v Evropě, musíme je snížit i na úkor modernizačního fondu

V neděli jste v ČT prohlásil, že „takový hospodářský marast tu nebyl desítky let.“ Když jsem v tomto pořadu ve čtvrtek mluvil s bývalým členem bankovní rady ČNB a novým náměstkem ministra financí Tomášem Holubem, upozornil, že ekonomika – vyjma reálných mezd, které rostou pomaleji – je mírně nad úrovní roku 2019, tedy za doby Babišovy vlády. I tak byste mluvil o marasmu?

Pochopitelně, náměstek ministra financí musí hledat argumenty, jakými si rozpočet pochválí. Já mu to tolik nevyčítám, ale věcně se na to dívám z několika klíčových úhlů pohledu a parametrů.

Zaprvé, inflace. Musíme si uvědomit, že inflace za ty tři roky je jedna z vůbec nejvyšších v celé EU a je to v důsledku toho, že máme suverénně nejvyšší nárůst cen energií ze všech zemí OECD – to bylo na konci roku 2023 – a v rámci Evropy jsme přes kupní sílu suverénně nejvyšší. To bylo motorem inflace.

Čtěte také

Dopady krize jsme měli ve společnosti lépe rozložit. Lidé silně zasažení inflací nevidí smysl demokracie, říká sociolog

Když se podíváme na hrubý domácí produkt, jsme už po krizové době a pohybujeme se s odřenýma ušima na jednom procentu, ačkoliv třeba v Polsku se blíží třem procentům. A když se podíváme na pokles reálných mezd, což je samozřejmě spojeno s inflací, máme ho úplně nejvyšší ze všech zemí OECD.

Jak jsme zde už zmiňovali, schodek máme 300 miliard korun v průměru za čtyři roky této vlády. Když to přepočtu, 1 200 miliard korun za čtyři roky – jenom za tři roky mají vyšší schodek, než my jsme měli za osm let našeho vládnutí. To přece nemůžeme umět pochválit.

Kritizujete pomalé tempo růstu HDP, ale zatím predikce mluví možná až o 2,5 %. Inflace by se měla blížit inflačnímu cíli centrální banky, máme rekordně nízkou nezaměstnanost. Kde vidíte blikající vykřičníky, které by vás opravňovaly k tvrzení o hospodářském marasmu?

Hned u toho prvního, co jste říkal. Velmi nízkou nezaměstnanost zde máme dlouhodobě, to není otázka ani této vlády, ani naší vlády, ani předcházející, to je dáno strukturou našeho hospodářství. Co se týká inflace, tam se musíme dívat na součet inflace za tři roky a tam je to tragické, právě kvůli vysokým cenám energií a nezvládnuté energetické politice v době krize.

Jsme průmyslově orientovaná země, 37 % HDP činí průmysl a stavebnictví a na ně dopadá cena energie brutálním způsobem.
Karel Havlíček

Nejkomplikovanější je dnes právě růst hrubého domácího produktu. Vy jste řekl, že někteří odhadují 2,3-2,4 % na tento rok. Původní predikce ministerstva financí, když stavělo rozpočet, byla 2,7 %. Už v tuto chvíli se to ale poopravuje: řekněme drtivá většina ekonomů už poukazuje na to, že budeme rádi, když vůbec bude začínat dvojkou a scénáře, že by to mohlo být výrazně pod dvěma procenty, jsou čím dál častější.

Čtěte také

Ekonomika se vrátila na předkrizovou úroveň. Máme na víc, ale záleží na Německu, míní náměstek Holub

Ať jsem zase objektivní, není to dáno jenom neschopností vlády, způsobem vedení fiskální politiky a třeba investicemi atd., je to dáno i objektivními faktory kolem nás. Zejména nízká výkonnost Německa je velkou hrozbou, ale popravdě řečeno, už i stále zřetelnější pokles konkurenceschopnosti celé EU, kam vyvážíme asi 84 %.

Takže je velmi nepravděpodobné, že to bude 2,3-2,4 % růstu. Spíše to bude pod dvě procenta, a to opět dopadne na rozpočet tak, že budou nižší příjmy.

Je pravděpodobné, že právě potíže německého hospodářství, na které je to naše navázáno, budou přetrvávat i po celý tento rok. Jak byste si s tím poradili?

Pochopitelně neovlivníme situaci, která je v Německu. Ale nemůžu přijmout argument, že všechno je dáno jen vnějším okolím. Můžeme se podívat na Polsko, které jsem zde zmiňoval, které má za poslední roky velmi slušný růst hrubého domácího produktu.

První, co musí udělat příští vláda, je srovnat ceny energií, které musí být férové a na úrovni minimálně okolních zemí. Je naprosto neakceptovatelné, když ČR poměrně levně vyrábí elektřinu a exportuje ji, že budeme mít jednu z nejvyšších cen elektřiny v celé EU.

Čtěte také

Dostatek energií je celospolečenské téma. Pojďme hledat podporu skrz celé politické spektrum, říká o Lex plyn ministr Vlček

Modernizační fond

Jak to tedy udělat? Jak toho docílit?

V rámci ceny elektřiny máte dvě možnosti. První je přes výrobce – a tam se domnívám, že možná nebude nutné zasahovat, protože to je ta tzv. neregulovaná cena, jinými slovy tržní cena. Ta by mohla časem i nadále klesat.

To znamená, musíme se zaměřit na tu druhou, a to je regulovaná složka, která ale, pozor, dnes dělá 50 % ceny energie. Ta je za distribuci, za přenosovou soustavu a za obnovitelné zdroje energie – a je zcela pod kontrolou vlády. Ta první část je méně pod kontrolou.

Připusťme, že kdyby se udělalo určité opatření, jako jsme navrhovali v době energetické krize, kdy tržní ceny vystřelily strašně vysoko, tak jsme tenkrát navrhovali mimořádné, ale opravdu jen mimořádné regulatorní opatření stran toho, že by se udělala věcně usměrňovaná cena a nařídilo by se výrobcům, za kolik mohou prodávat, aby měli pokryty náklady a přiměřený zisk. Ale to jedině v době krize. Myslím si, že toto vůbec nemusí nastat a nemělo by.

Čtěte také

Výnosy z emisních povolenek bychom měli podpořit nekonkurenceschopný průmysl, míní poslanec Hrnčíř

Ale regulovaná složka, ta je v rukou státu. Tady musí stát vyvinout úsilí na to, aby částečně z modernizačního fondu, částečně z jiných zdrojů, cenu přizpůsobil zemím okolo nás.

A já tvrdím, že to dokážeme najít tak, že se to nedotkne zásadním způsobem rozpočtu. Ale tuto složku musíme snížit, a pak bychom se měli dostat na srovnatelné ceny v Evropě. Netvrdím, že musíme mít nejlevnější ceny, ale musí být srovnatelné.

Ale je tady je nutnost udržovat nebo zlepšovat přenosovou soustavu. To jsou obrovské investice. Stejně tak asi není možné nepodporovat obnovitelné zdroje.

Souhlas. Ale ta diskuse není o tom, že se nebudou dávat zdroje do přenosové soustavy nebo distribuční soustavy. Je třeba vždy připomenout, že je to právě kvůli obnovitelným zdrojům, protože jinak tam nejsme schopni připojit další a další obnovitelné zdroje, ať už rodin, domácností nebo třeba firem.

Čtěte také

„Směřování“ ke klimatické neutralitě je vágní záměrně. Vláda se lekla dopadů změn, kritizuje expert na energetiku Šnobr

Ta diskuse je, z jakých zdrojů se bude brát nutný náklad na distribuci a přenosovou soustavu, případně ještě resty z let 2010 a 2011 – to jsou vysoké částky za obnovitelné zdroje, které se musí platit.

My tvrdíme: využijme k tomu část modernizačního fondu, který je právě na zelené energie, na tyto účely.

Obecně jsem názoru: dávejme méně z modernizačního fondu na čistou dotaci. Nevzbuzujme emoce, že takový či onaký segment dostane a jiný nedostane dotaci, ať už na energie, případně na zateplení atd. Snažme se z těch zdrojů platit to, co je v uvozovkách nad námi, a to je infrastruktura.

Neříkám, že všechny zdroje, to samozřejmě nelze, ale část toho lze použít. Další část musí jít i z úrovně státního rozpočtu. Prostě nemůžeme mít takto drahé energie.

Domácnosti, které to samozřejmě velmi těžce nesou, jsou jedna věc, ale uvědomme si, že domácnosti jsou také závislé na tom, že mají nějaké zaměstnání a firmy musí přežívat. My jsme průmyslově orientovaná země, 37 % HDP činí průmysl a stavebnictví a na ně dopadá cena energie brutálním způsobem. Nejsou schopni konkurovat a to bude mít sekundární efekt u spotřebitelského segmentu.

Jakým způsobem by místopředseda hnutí ANO hodlal docílit snižování schodku státního rozpočtu o 40 miliard ročně? Poslechněte si celý rozhovor.