„Směřování“ ke klimatické neutralitě je vágní záměrně. Vláda se lekla dopadů změn, kritizuje expert na energetiku Šnobr

Vláda se bude zítra, na posledním zasedání před vánočními svátky zabývat i energetikou. Na programu má aktualizaci vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu, která reaguje na připomínky Evropské komise k prvotnímu návrhu z loňského roku. Víte, jak se má plán změnit oproti původnímu znění, které v létě vyvolalo značně negativní odezvu?

Pokud jsem správně zachytil, vývoj je poměrně dynamický. Vláda si uvědomila, zřejmě především proto, že zbývá necelý rok do voleb, že zavádět teď některá opatření, která by měla vliv na cenu energií, ale i benzinu a nafty přímo u spotřebitelů a občanů ČR, si nemůže dovolit. A tak – překvapivě asi moc ne – z té situace couvá. Bohužel je to jen odklad řešení. Není to definitivní a ta opatření se stejně budou muset zavést.

Nově se v Plánu píše o „směřování ke klimatické neutralitě“ namísto původně slíbeného „dosažení klimatické neutrality v roce 2050“. Není to záměrně vágní formulace?

Je to záměrně vágní formulace. Já si myslím, že politici se aktuálně ocitají v situaci, kdy všechna opatření, která doposud navrhovali a schvalovali, byla časově velmi vzdálená.

Čtěte také

Drahé emisní povolenky hrozí ukončit činnost uhelných elektráren dřív, obává se šéf svazu průmyslu Rafaj

Teď ty kroky přicházejí reálně do ekonomiky, reálně dopadají na spotřebitele, reálně dopadají na firmy – a najednou je tu obrovský úlek nad tím, že se proti tomu ozývá průmysl, že proti tomu možná zbrojí i voliči, a tak se ze všech cílů pomalu, ale jistě ustupuje.

Na druhou stranu, celkově si myslím, že vláda nemá moc šanci cokoliv v rámci Evropy změnit. Jenom finální řešení oddaluje za podzimní volby, aby připadlo na další vládu.

Vytratila se také pasáž o zavedení emisních povolenek ETS 2 na spalování uhlí a plynu v menších zdrojích a také na spotřebu benzinu a nafty. To je také samozřejmě záměr.

To je samozřejmě naprosto účelová vládní operace. Tady si troufám říct, že to opravdu můžeme spojit s volbami, které se uskuteční na podzim příštího roku, právě proto, že tato opatření už by přinesla naprosto konkrétní a jasné změny pro občany této země. Ovlivnilo by to ceny topení a lokálních topidel, zasáhlo by to přímo peněženky voličů stejně jako by to ovlivnilo ceny nafty a benzinu.

Čtěte také

Posunout zavedení emisních povolenek v rámci Evropské unie není reálné. V Česku neumíme klimatickou krizi vysvětlovat, říká Bursík

To je samozřejmě pro jakoukoliv politickou reprezentaci před volbami hrozně nebezpečné. Takže vláda zvolila poměrně logické řešení, i když z pohledu energetiky to úplně dobře není.

Koncepce v nedohlednu

Jak píše Ekonomický týdeník, další strategické materiály, které měla vláda schvalovat společně s oním Národním klimaticko-energetickým plánem, zmizely z programu jednání úplně. Jde o aktualizaci Státní energetické koncepce a Politiky ochrany klimatu. Jejich osud zatím zůstává nejasný. Máte pro to nějaké vysvětlení?

Vysvětlení jde najít velmi těžce. Státní energetická koncepce je úplně základní dokument, který by vláda měla zpracovat a předložit veřejnosti. Měli bychom vědět, jakou má vláda představu o tom, jak se bude vyvíjet česká energetika do budoucna. Investoři by to měli vědět, měla by být nastavená pravidla.

Ocitáme se v době, kdy v energetice budou v následujících 5-10 letech probíhat naprosto zásadní změny. Ne proto, že někdo chce, že si to někdo vymyslel – ale proto, že se tady v Evropě 30 let neinvestovalo, staré zdroje dožívají a my potřebujeme postavit nové. A pokud nám vláda a která je v energetice klíčová, nedá noty, neukáže cestu, nezajistí stabilitu, neurčí mantinely a pravidla, tak je to obrovská chyba.

Čtěte také

Nová energetická koncepce státu je netransparentní. Koncový zákazník musí znát cenu energií, namítá Krejčiříková z Hospodářské komory

V tomto musím říct, že jsem velmi zklamán z působení vlády, protože jsme promrhali čtyři roky. Mluvilo se o tom, že se udělá nová Státní energetická koncepce a výsledek je takový, že jsme se dozvěděli, že už nebude schválena.

Jaký smysl má tedy schválení tohoto Plánu, o kterém mluvíme, bez onoho kontextu?

V podstatě nulový. Já se obávám, že energetika teď jde na vedlejší kolej. Udělají se jen krátkodobá opatření, která spočívají v tom, aby bezprostředně teď média nepsala o tom, že něco dopadne na spotřebitele, voliče, řidiče automobilů a firmy atd.. A to je vlastně všechno, co vláda v energetice udělá, vše ostatní bude odloženo až na vládu po volbách.

Proč ani štědré dotace nemotivují investory dostatečně, aby se podařilo naplnit plán instalovaného podílu solárních elektráren? A jaké zdroje zbývají, jestliže se komplikuje tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany? Poslechněte si celý rozhovor.